Razantní změna ve zdanění energií může vyvolat odpor veřejnosti, říká europoslanec Kovařík

Ondřej Kovařík © European Union 2021

Schválení nových evropských pravidel pro zdanění energií bude oříškem, a to i vzhledem k nárůstu cen energií, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslanec Ondřej Kovařík.

Poslanec Evropského parlamentu Ondřej Kovařík (za ANO) působí v liberální frakci Renew Europe a je členem hospodářského a měnového výboru (ECON). Jako náhradník působí v podvýboru pro daňové záležitosti (FISC), ve výboru pro dopravu a cestovní ruch (TRAN) a ve výboru pro občanské svobody (LIBE). Dále je členem europarlamentní delegace pro vztahy s Kanadou.

Rozhovor si můžete poslechnout i ve formě podcastu

Růst cen se na evropském trhu objevuje již delší dobu. Jaké má EU na tomto poli pravomoci? Může evropský koordinovaný přístup nějak pomoci a snížit ceny energií pro konečné spotřebitele?

Evropská unie je místem a orgánem, který nastavuje pravidla energetického trhu, a tudíž má značné pravomoci, růst ceny ale je čistě tržní fenomén, který jde nad rámec unijních pravomocí. EU proto spolupracuje s členskými státy na řešení krize a k nám do Evropského parlamentu se dostal soubor návrhů opatření, tzv. toolbox nástrojů, které jsou k dispozici pro řešení krize nejen v dlouhodobém, ale i v krátkodobém horizontu. Nicméně je tu jednohlasný apel, že musíme reagovat i z evropské úrovně. Dle mého názoru by měly budoucí legislativní návrhy z balíčku Fit for 55 jasně reflektovat aktuální situaci, a diskuse ať už na úrovni Evropské rady či Evropského parlamentu by se ji měly snažit propsat do budoucích politik.

Právě v rámci balíčku Fit for 55 se chystá Evropská komise revidovat směrnici o zdanění energií. Vy jste pro tuto legislativu stínovým zpravodajem, na co legislativa cílí?

Směrnice o zdanění energetických produktů má za cíl nastavit daňové sazby, případně harmonizovat daňové základy, pro některé produkty energetického trhu. Nicméně toto není nový návrh, je to pouze revize, která by měla sladit systém zdanění s ambicemi a změnami klimatické politiky EU a také namotivovat ekonomické aktéry k dosažení cílů pro rok 2030 (snížení emisí o 55% – pozn. red.) a pro rok 2050 (uhlíková neutralita – pozn. red.).

Návrh zahrnuje zvýšení minimálních daňových sazeb a také jejich každoroční úpravy na základě indexu Eurostatu. Myslíte, že by revize mohla zasáhnout spotřebitele? Neuvidíme ještě rapidnější nárůst energetické chudoby, která v Evropě zasahuje více než 12 milionů lidí?

Pokud se sazby daně budou měnit směrem nahoru, pak bude koncová cena pro finální spotřebitele ovlivněna, a to nejen pro domácnosti, ale i pro podniky, které jsou více či méně závislí na spotřebě energie pro svoji činnost. Proto je potřeba postupovat velmi opatrně. Novinkou je, že revize obsahuje možnosti, jak nízkopříjmové domácnosti a mikropodniky buď osvobodit, nebo pro ně nastavit výhodnější daňové sazby, což je dle mého názoru krok kupředu.

Dále bude potřeba pracovat s větší flexibilitou, abychom nevytvořili další daňovou zátěž pro ty, kteří by měli problém to zvládnout. Navíc by tato legislativa měla být motivační, neměla by odrazovat či likvidovat subjekty a ohrožovat spotřebitele. Pokud bychom přijali radikální změny, může se stát, že politiky nebo návrhy nebudou mít voličskou podporu v jednotlivých členských státech, a potom nebudeme schopni dosáhnout výsledků zafixovaných v cílech. Je nutné tedy důkladně studovat jednotlivé dopady a ve chvíli, kdy nebudeme schopni garantovat, že dané opatření nebude mít výrazně negativní dopad, jej upravit způsobem, který bude přijatelný.

Nedokážu si představit, že budeme mít daň jako v Německu

Co se týče daňových základů, Evropská komise předpokládá, že daň bude postupně konvergovat na stejnou úroveň. Celý systém zdanění energií by se měl měnit, dříve nastolená „minimální daň“, kterou si členské státy dle svého uvážení zvyšovaly, by se měla sjednotit. Je možné, aby energetická daň v ČR byla stejná jako například v sousedním Německu?

Takto si to představuje Evropská komise, která návrh předložila. Bude však otázkou, do jaké míry je koncept dosažitelný. Co se týče konvergence daňových sazeb, do jisté míry by tato harmonizace mohla dávat smysl. Pokud nicméně budeme sjednocovat celkovou výši daně, nedokážu si představit, že bychom s rozdílnou kupní sílou měli v ČR a v Německu podobnou nebo stejnou cenu motorových paliv. Myslím si, že není hlavním cílem dosáhnout unifikovaného přístupu, nýbrž základní harmonizace, kterou členské státy pak mohou promítnout do národních iniciativ. Myslím, že by to měl být cíl vyjednávání i v naší straně.

Čím špinavější palivo, tím vyšší daň. Komise navrhuje změnu energetické daně, Česko je proti

Na naftu, benzín a další fosilní paliva by měla být uvalena vyšší daň než na elektřinu z obnovitelných zdrojů. Odstupňování výše daní dle škodlivosti navrhuje Evropská komise v rámci balíčku Fit for 55. Česku se návrh nelíbí.

Co říkáte na odstupňování daně dle škodlivosti, tedy že by se měla uplatňovat vyšší daň na fosilní paliva než třeba na obnovitelné zdroje? Je možné, že v Česku kvůli tomu budeme mít také žluté vesty?

Pokud s těmi návrhy přijdeme razantně a budeme se snažit je rychle promítnout do ekonomické reality, tak skutečně hrozí masový odpor, a to nejen ze strany občanů, ale i ze strany podnikatelského sektoru, který je výrazně zkoušený dalšími systémovými problémy. Odstupňování je nástrojem motivace ke spotřebě paliv s nízkou nebo bezemisní stopou, nicméně je třeba zůstat v realitě a podívat se na národní energetické trhy, kdy například v ČR bude třeba pro zvládnutí tranzice nutné navýšit spotřebu plynu, který je považován dle návrhu za fosilní palivo. Pokud plyn budeme zatěžovat vyšší daňovou sazbou, budeme trestat subjekty, kteří se ho budou snažit využít jako tranzitní médium, což by dle mého názoru neměl být záměr. Proto bychom měli přihlédnout k tomu, jakou roli mají jednotlivé zdroje v procesu tranzice.

Jakou má šanci návrh projít, když vyžaduje jednomyslný souhlas všech členských států? 

Procedura u tohoto návrhu je jasná, jedná se o směrnici Rady v daňovém odvětví, to znamená, že všechny členské státy se musí shodnout jednomyslně. Jestli to je, nebo není možné, to nám ukáže čas. Dovolil bych si odhadnout, že v příštím roce nebo v roce 2023 pokročí jednaní k návrhu nějakého kompromisního textu, nicméně ta jednáni budou dlouhá a složitá. Lze očekávat, ze diskuse bude výrazně delší.

Česká strana se proti legislativě odvolala, zdanění energií v rámci klimatického balíčku odmítl i Senát a vystavil mu tzv. žlutou kartu. Myslíte, že se tak vyjádří i další parlamenty v EU?

Netroufám si odhadnout, jestli nějaké jiné státy přistoupí k vystavení odůvodněného stanoviska (tzv. žlutá karta – pozn. red.). Debatu v našem Senátu jsem nicméně sledoval podrobně, stejně tak jsem diskutoval se zástupci ministerstev na české straně a musím říci, že připomínky, které byly zvednuty, já osobně považuji za velmi dobré. Jsem rád a považuji to za správný krok, že se české orgány na začátku toho jednání ozvaly a jasně definovaly problematické body, které v návrhu vnímají.

Odůvodněné stanovisko je postaveno na otázce subsidiarity a respektu pravomocí. Členské státy by v rámci revize neměly přijít o některé možnosti, které jim skýtá aktuální směrnice o zdanění energetických produktů, a flexibilitu v nastavování přechodných období a různých osvobozeni od daně. Situace v členských státech je odlišná, a proto by národní státy měly disponovat vlastními nástroji regulace. Jsem tedy rád, že jak česká vláda, tak zákonodárci své stanovisko jasně formulovali a usnadnili prosazování české pozice v rámci dalšího jednání.

Podcast: Green Deal za drahou energii nemůže, jeho dopadům se ale ČR do budoucna nevyhne

Co vše stojí za nárůstem cen energií? Jak se s ním Evropská unie hodlá vypořádat? A jak situace v energetice zapadá do zelené politiky Unie? Poslechněte si novou epizodu podcastu Evropa zblízka se šéfredaktorkou EURACTIV.cz Anetou Zachovou.

Další problematikou energetické politiky jsou její sociální dopady. EU v rámci balíčku Fit for 55 představuje Sociální klimatický fond, který by měl zajistit, že cena za dekarbonizaci bude sdílená férově a nebude trestat chudé domácnosti. Jakou bude mít fond podobu?

Evropská komise se při tvorbě Sociálního klimatického fondu inspirovala v již existujícím Fondu pro spravedlivou transformaci, který se zaměřuje na transformaci uhelných regionů na nízkoemisní ekonomiku. Sociálně klimatický fond sleduje podobnou logiku a je provázán s revizi nástroje, který upravuje systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), kde je navrhnuto rozšíření systému na další sektory, jako je doprava nebo vytápění. V tu chvíli přichází Komise s korekčním opatřením v podobě fondu, který by měl mírnit na emisně náročné sektory. Záleží však, zda se podaří najít shoda v otázce rozšíření EU ETS.

Právě rozšíření EU ETS je velmi kontroverzní, není trochu zvláštní domácnostem peníze skrze vyšší daně a pak jim je zase vracet prostřednictvím nového fondu?

Osobně si myslím, že to zvláštní je. Na druhou stranu to vidíme i u jiných opatření, které přijímáme na evropské úrovni. Je to hlavně o nastavení rovnováhy mezi novými požadavky, které jsou kladeny na konečné spotřebitele, a mezi tím, zda jsme schopni spotřebitelům novou zátěž kompenzovat ve chvíli, kdy na ni nejsou úplně připraveni. Hlavním cílem by mělo být vytvoření takového systému, který je sám o sobě administrativně nezatěžující. Bude potřeba, aby se Komise zabývala otázkou zpracování a uvolňovaní prostředků na národní úrovni. Vnímám to jako důležitý aspekt, neboť je třeba nezvyšovat administrativní náročnost a nastavit systém jednoduše.

Zatím však nepanuje konsensus ani na rozšíření EU ETS, čili bude záležet, jak to bude politicky žádoucí a přijatelné. Teprve následně se nastaví Sociální klimatický fond.

Česko se musí modernizovat

Může ČR čelit vysokým cenám emisních povolenek, rozšiřování systému ETS a zároveň postupovat v transformaci?

Pro Česko je jednoznačně jednou ze základních výzev výroba energie, tzn. celý energeticky sektor, kde máme v porovnání s jinými státy nějaké geografické a historické předurčení z hlediska podoby ekonomiky a její struktury. Je naprosto klíčové, abychom mohli využívat celou škálu zdrojů energie, od obnovitelných zdrojů až po jádro. Toto jsou jednoznačně priority.

Dalším oříškem bude dekarbonizace systému dálkového vytápění a dopravního sektoru, kdy je třeba využívat moderní technologie a zachovat si technologickou neutralitu. To se týká i naší ekonomiky, která podléhá vysoké ceně povolenek a do jisté míry to brzdí její rozvoj a modernizaci. Čili bude třeba se podívat na celkové fungování trhu s emisními povolenkami.

Má balíček Fit for 55 šanci uspět?

EU se shoduje na potřebě snižování emisí, přijala základní závazky v podobě cílů snížení emisí o 55 procent pro rok 2030 a uhlíkové neutrality pro rok 2050. Mezi jednotlivými státy, frakcemi, poslanci, ale možná i mezi institucemi EU se ale lišíme v tom, jakou cestou bychom se k cílům měli dostat.  Balíček Fit for 55 je jedním z návrhů, jak se k těm cílům dopracovat. Očekávám, že diskuse budou dlouhé a nelze říci, kdy celý balíček bude projednán. Můžeme očekávat konkrétní výsledky relativně brzy. Jak nadcházející francouzské předsednictví, tak české (v druhé polovině roku 2022 – pozn.r ed.) může sehrát svoji roli v tom, že bude schopno některé z těch návrhů dokončit nebo dojednat.

Osobně si myslím, že dopady transformace mohou mít na už tak zkoušenou ekonomiku velký vliv. Nehleděl bych proto tolik na časové hledisko, ale zaměřil bych se na kvalitu a propracovanost návrhů, aby legislativa, která vzejde z vyjednání, opravdu splňovala cíle, které si klade. Zároveň by měla být realistická a respektovat podmínky v jednotlivých členských zemích.

Česko neumí spořit energie. Pokud se polepší, pomůže domácnostem i klimatu

Nejlevnější energie je ta, která se vůbec nevyrobí a nespotřebuje. Takové pravidlo sice působí banálně, Česko má však problém jej dodržovat. Zemi se dlouhodobě nedaří plnit cíle v oblasti úspor energií, změnit by to mohly investice financované z evropského rozpočtu.

Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Ondřeje Kovaříka (Renew Europe). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.