Německý expert: Lidé musí nejprve věřit, že jim chytrá energetika přinese užitek

Mathias Böswetter © Spolek pro evropskou politiku

„Lidem v Německu se myšlenka energetické transformace líbí. Neopodstatněné náklady ale mohou tento konsenzus ohrozit,“ říká o rozvoji chytrých sítí v sousední zemi Mathias Böswetter ze Spolkového svazu solárního průmyslu (BSW).

Rozhovor vznikl u příležitosti diskuzního setkání „Legislativní podmínky digitalizace energetické soustavy ČR“, které v Praze v listopadu pořádaly Spolek pro evropskou politiku, pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung a portál EURACTIV.cz.

Digitalizace energetiky je velmi široký pojem. Můžete zmínit nějaké dobré příklady, kde byla úspěšně aplikována?

O digitalizaci můžeme uvažovat jako o způsobu, jak koordinovat elektrickou infrastrukturu – především distribuční sítě –, jejíž řízení je vzhledem k rozvoji obnovitelných zdrojů a propojování sektorů stále komplexnější. Je to také způsob, jak umožnit novým hráčům vstoupit na trh s energií. Jde například o takzvané prosumery (ze spojení anglických slov „producer“ – „výrobce“ a „consumer“ – „spotřebitel“, pozn. red.).

Například Sonnen, jeden z našich členů, ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy TenneT nabídl řešení pro synchronizaci a propojení jednotek, které skladují elektřinu, a to na základě blockchainové databáze. To je dobrý příklad využití digitálních technologií způsobem, který pozitivně ovlivňuje nejen procesy spojené s fungováním sítě, ale zároveň umožňuje její lepší kontrolu díky možnosti skladovat přebytečnou elektrickou energii v lokálních akumulátorech.

V Německu by se mělo brzy spustit plošné zavádění inteligentních měřáků. V jaké fázi se v současnosti tento proces v Německu nachází?

Nejprve musí existovat minimálně tři certifikovaní výrobci inteligentních měřáků, aby mohlo k plošnému rozšíření dojít. První takový systém již získal povolení a další dva ho pravděpodobně získají do konce prvního čtvrtletí roku 2019. Pak může dojít k plošnému zavedení smart meterů.

Chytrá elektřina: co jsou to inteligentní sítě a k čemu slouží

Řada oblastí lidského života prochází digitalizací. Týká se to i energetiky. Digitalizace probíhá v oblasti elektroenergetiky, plynárenství i teplárenství. Tento factsheet shrnuje hlavní výhody a výzvy, které se pojí s přechodem na chytré sítě v elektroenergetice.

Problémem je velmi malé množství informací, kterého se širší veřejnosti dostává. Mnoho spotřebitelů neví o možných výhodách a už teď jsou velmi skeptičtí ohledně pozitivního vlivu, který na ně má zavedení inteligentních měřičů spotřeby energie mít: jaké to bude mít výhody v porovnání s vyššími náklady? Jde o složitou situaci, jelikož německá vláda svázala proces zavedení smart meterů se samotnou německou energetickou transformací. V nejhorším případě by to mohlo mít negativní vliv na veskrze pozitivní vnímání energetické tranzice německou veřejností. Lidem se tato idea líbí a souhlasí se změnou postoje, který byl přijat po havárii japonské elektrárny Fukušima. Neopodstatněné nadbytečné náklady ale mohou tento konsenzus ohrozit. Toho jsou si ale stakeholdeři vědomi a ministerstvo již o tomto tématu započalo informační kampaň.

Má být dle Vašeho názoru informování veřejnosti úkolem státu, nebo by se o to měly zasadit i soukromé společnosti?

Mělo by jít o proces, do kterého se zapojí všichni aktéři – energetické firmy a oborové svazy bok po boku s vládou.

Přechod na obnovitelné energie se musí řídit podle občanů, ne energetických firem, říkají autorky Atlasu energie

Energetický systém založený na OZE může existovat už v polovině století a náklady by měly být o něco málo dražší než současné technologie, tvrdí Radostina Primovová a Rebecca Bertramová.

Digitalizace mimo jiné dovoluje spotřebitelům stát se prosumery, jak už bylo zmíněno. Existují v Německu ještě nějaké jiné bariéry, které by mohly lidi odrazovat?  

Právní status prosumerů není zcela jednoznačný. V současnosti tuto skutečnost musíte obejít právní konstrukcí se zapojením třetí strany. Prosumeři by ale měli mít jednoznačnou právní subjektivitu. Prosumer není energetická firma. Je to specifická entita. Balíček Evropské unie – Čistá energie pro všechny Evropany – by mohl přimět německou vládu implementovat specifický právní status prosumerů. Nic zatím ale není jasné.

Improvizace je pokrok

Je nějaký rozdíl v tom, jak k digitalizaci přistupují velké, a jak malé společnosti?

To člověka samozřejmě na první dobrou napadne. Mnoho start-upů v Německu bylo ale ve skutečnosti založeno třetími stranami, jako jsou velké energetické společnosti. Obchodní model u takové firmy nemůžete příliš měnit bez toho, abyste významně narušili její stávající chod. Mnoho z nich tak zakládá nové projekty, nebo je spolufinancuje.

Na workshopu, který se uskutečnil v Praze v půlce listopadu, jste zmínil skutečnost, že tzv. GAFA společnosti (Google, Amazon, Facebook, Apple) se vyhýbají regulované infrastruktuře a nabízejí chytrá zařízení do domácností. Co to znamená?

Pokud jste společnost z úplně jiného sektoru a poskytujete tato inteligentní řešení do domácností, máte možnost získávat informace o spotřebě elektrické energie nebo tepla, a zároveň jste schopni sběru obrovského množství dat, disponujete pak velkou výhodou na energetickém trhu budoucnosti a trhu s energetickými daty. Nakonec může v budoucnu dojít i k tomu, že právě data budou hlavním produktem, zatímco samotná elektřina jen vedlejším.

Mluvili jsme také o budoucnosti energetiky s nulovými mezními náklady. Elektrickou síť ale bude potřeba nadále udržovat, takže některé náklady budou pořád přítomny a budou stále spjaty se „starými“ hráči. Zatímco GAFA společnosti je budou moci obejít. Budou mít prospěch z trhu s energiemi i bez toho, aby riskovaly nebo přispívaly k zajištění chodu samotné sítě pro přenos energie.

Sdílená ekonomika v době chytrých měst – výzvy a doporučení

Sdílená ekonomika pomáhá hospodářství, sociálním vazbám i ekologii. Jak ale nastavit pravidla tak, aby z nich společnost skutečně těžila a aby se stát choval férově k malým i velkým hráčům?

Žijeme v době rychlého technologického vývoje a inovací. Jak můžeme zaručit, že nové technologie a nové sítě nezastarají brzy poté, co do nich investujeme prostředky?

To je tradiční problém tzv. disruptivní inovace.  Na jedné straně musíte přistoupit k dlouhodobému bezpečnostnímu plánování rozvoje kritické infrastruktury, zároveň se ale nechcete připravit o inovace nebo disruptivní technologie. Musíte najít způsob, jak balancovat mezi těmito dvěma póly. Někdy musíte investovat do infrastruktury, která se může brzo stát trochu zastaralou, ale bez této investice by jinak nedošlo k žádnému pokroku. A překážky jsou také součástí pokroku a mohou vést k inovacím prostřednictvím improvizace. Myslím, že pokud se o těchto věcech snažíte přemýšlet v širší perspektivě, právě tohle je ta logika, která stojí za celým procesem, jemuž říkáme inovace.