Jaderné elektrárny v závodě s klimatickou změnou nemohou zvítězit, říká fyzička Oda Beckerová

Oda Beckerová © Nuclear Energy Conference 2019

Pokud dáte dohromady veškerá fakta, zjistíte, že jaderné elektrárny s ochranou klimatu rozhodně nepomáhají, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz fyzička Oda Beckerová.

Oda Beckerová je nezávislou vědeckou konzultantkou v oblasti jaderné bezpečnosti, věnovala se například analýze havarijních scénářů v případě teroristických útoků či povodňových stavů. Je také členkou Mezinárodní skupiny pro posuzování jaderných rizik INRAG. Rozhovor se uskutečnil při příležitosti Nuclear Energy Conference 2020.

Můžeme považovat jaderné elektrárny za bezpečný zdroj energie?

Ne, bohužel ne. S jadernými elektrárnami se pojí příliš mnoho rizik, které vyplývají jak ze samotného provozu elektráren, tak z klimatických změn.

Jak mohou projevy klimatických změn ohrozit jaderné elektrárny? Můžete být konkrétní?

Nejnebezpečnějším projevem klimatických změn, pokud jde o jaderné elektrárny, jsou záplavy. Není to tak dávno, co jsme byli svědky havárie v japonské elektrárně Fukušima. Teprve tehdy jsme zjistili, že jaderné elektrárny nejsou dostatečně chráněny před přívaly vody.

Jaderné elektrárny navíc nikdy nemohou v závodě s klimatickými změnami zvítězit. Klimatické změny se odehrávají neustále, hladina moří se zvyšuje rychleji, než jsme původně očekávali. Pokud navýšíme ochranu proti povodním tak, aby odpovídala současné situaci, za dalších deset či dvacet let už může být opět zastaralá. Projevy klimatických změn lze těžko předvídat, proto před nimi nikdy nebudeme moci jaderné elektrárny chránit dostatečně. Naše reakce bude vždy příliš pomalá.

Soudní dvůr EU zamítl rakouskou žalobu kvůli podpoře britské jaderné elektrárny

Soudní dvůr Evropské unie dnes definitivně zamítl rakouskou žalobu kvůli schválené státní podpoře pro výstavbu a provoz britské jaderné elektrárny Hinkley Point C. V tiskové zprávě o tom informoval unijní soud, který sídlí v Lucemburku.

Samozřejmě že povodně a zvyšování hladiny moří jsou jen jedním z příkladů. Obrovským problémem budou také vlny veder. Extrémně vysoké teploty se podepisují na každém materiálu, včetně toho, ze kterých jsou jaderné elektrárny stavěny. Pokud k tomu přičteme jeho stárnutí, opět se můžeme dostat do rizikové situace.

V České republice jsme byli svědky extrémního počasí – například letos na jaře jsme čelili suchu, teď na podzim zase povodním. Přesto, klimatické podmínky v ČR jsou mnohém mírnější než třeba v Japonsku. Je podle Vás vůbec reálné, aby došlo k jaderné havárii způsobené přírodními živly i v ČR?

Odborníci jasně říkají, že silné deště a velmi silné bouře se mohou objevit na všech místech Evropy. Globální teplota roste, a to i v České republice. Navíc se stává, že některé nepříjemné projevy počasí se „zaseknou“ na jednom místě a začnou se tam objevovat častěji a častěji. Je to sice málo pravděpodobné, ale i to se může stát. Pokud by došlo k extrémnímu výskytu srážek či bouří zrovna v oblasti jaderné elektrárny, mohlo by to představovat problém.

Nebezpečné jsou záplavy i sucho

Vraťme se teď k záplavám. Jak může voda ohrozit fungování jaderné elektrárny? Máme konkrétní příklad, vyjma již zmiňované havárie ve Fukušimě?  

Ano, příkladem je třeba Francie a zatopení reaktoru v Blayais. Ukázalo se, že elektrárna nebyla dostatečně zabezpečena proti nadměrnému dešti a nadměrnému větru. Voda vyřadila z provozu bezpečnostní systém (elektrárna byla zatopena v roce 1999 – pozn. red.) a přestala fungovat vodní čerpadla. U jaderné elektrárny v takových situacích nastává velký problém – můžete sice pozastavit výrobu energie, ale nemůžete jen tak zastavit teplo, které jaderné elektrárny produkují. Právě v tom jsou jaderné elektrárny oproti ostatním zdrojům energie specifické.

Jádro a obnovitelné zdroje nestačí. Bez úspor energie se Česko emisí nezbaví

Při snižování emisí si Česko nevystačí s jádrem a obnovitelnými zdroji. „Jako prio­ritu vnímám úspory energie. Bez šetření to nezvládneme,“ pojmenoval zásady energetické politiky ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Ve své studii zdůrazňujete, že pro jaderné elektrárny může být problém nejen voda a záplavy, ale i opačný jev – sucho. Mohla byste to trochu více objasnit? Jak může sucho ohrozit výrobu jaderné energie?

Jaderné elektrárny jsou velice náročné na spotřebu vody, kterou potřebují k ochlazování. V současné době sice už máme technologie, díky nimž můžeme vodu šetřit, je to ale poměrně drahé a podle mě ještě ne dostatečně ověřené.

Je ale jasné, že nadbytek či naopak nedostatek vody v okolí jaderné elektrárny může její fungování výrazně ovlivňovat. Záplavy jsou jeden problém, nedostatek chladící vody je problém druhý. Nikdo dopředu neví, kolik vody budeme v následujících letech mít, tedy zda budeme čelit záplavám nebo suchu a vedru.

Mluvíte o tom, že technologie pokročily. Lze tedy říct, že nové jaderné elektrárny jsou oproti těm starším bezpečnější? Jsou nové reaktory odolnější vůči extrémnímu počasí?

Samozřejmě že nové jaderné elektrárny jsou bezpečnější než ty staré. V nových elektrárnách je uplatňován bezpečnostní princip, který se opírá o tři hlavní prvky.

Prvním je redundance. Ta spočívá v tom, že ke každému systému máte ještě jeden nebo dva systémy záložní. Pokud tedy jeden selže, funkci elektrárny to neovlivní, protože se může spolehnout na zálohy.

Druhým principem je diverzita. Elektrárna by měla využívat záložní systémy od různých dodavatelů, případně systémy, které se opírají o různé technologie. Elektrárna se tak například může vyvarovat haváriím způsobeným konstrukčními vadami. Může to být obzvláště důležité, když elektrárna čelí vlnám extrémních veder.

Třetím pilířem bezpečnosti je fyzická separace, tedy rozmístění systémů do různých částí elektrárny. Pokud tedy přijde vlna vody nebo vznikne požár, ohrozí to jen jeden systém v jednom místě, zatímco ve vzdálenější části elektrárny jej může „podržet“ systém záložní.

Tento způsob uvažování o zabezpečení jaderných elektráren se objevil až na přelomu tisíciletí. Některé jeho prvky se samozřejmě objevovaly i dříve, nyní je to ale standardem.

Myslíte si, že jsme si vzali z dosavadních havárií dostatečné poučení do budoucna, co se bezpečnosti jaderné energetiky týče?

Ano, poučila nás i havárie ve Fukušimě. Pokud bychom se ale měli skutečně zachovat tak, abychom zamezili rizikům jaderných elektráren, museli bychom řadu z nich okamžitě vypnout. Modernizace jaderných elektráren na takovou úroveň, abychom o nich mohli říct, že nejsou rizikové, je obrovsky nákladnou záležitostí. Průmysl ani politici bohužel nechtějí za zabezpečování elektráren příliš utrácet, chtějí na nich hlavně vydělávat a šetřit, kde se dá.

Udivuje mě, že Češi i přes veškerá rizika fandí jaderné energii, říká Rebecca Harmsová

Jádro nemůže konkurovat obnovitelným zdrojů energie, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz bývalá europoslankyně Rebecca Harmsová.

Česká republika jadernou energii považuje za bezpečnou a chystá se investovat do výstavby dalších bloků v Dukovanech, mimo jiné kvůli požadavkům ohledně snižování emisí CO2. Je to podle Vás vhodná cesta?

Pokud dáte dohromady veškerá fakta, zjistíte, že jaderné elektrárny s ochranou klimatu rozhodně nepomáhají. Jejich výstavba navíc zabere desítky let a je finančně obrovsky náročná. Vzniká zde také problém s jaderným odpadem, což je nyní velmi aktuální zejména v Německu. Ve zkratce – klimatická změna je velkým problémem. Pokud ji ale budeme řešit jadernými elektrárnami, pouze nahradíme jeden problém druhým.

Jak premiér Babiš neprosadil jádro jako zelený zdroj energie

Je jádro zeleným zdrojem energie? Podle českého premiéra ano a podařilo se mu to prosadit na Evropské radě. Realita je však jinde.