Americký vyjednavač: Zatím nevíme, jestli Rusko využije klimatická jednání k vlastní hře

zdroj: WikimediaCommons.org; autor: U.S. Department of State

Co znamená nedávná dohoda o snižování emisí skleníkových plynů mezi Spojenými státy a Čínou? Jak se USA připravují na globální klimatická jednání, která budou finišovat příští rok? Může Rusko tlačit na zmírnění sankcí výměnou za spolupráci v klimatických otázkách? V rozhovoru na tyto otázky odpovídá hlavní americký vyjednavač pro globální klimatickou dohodu Todd Stern.

Povězte nám něco o společném prohlášení Spojených států a Číny o snižování emisí skleníkových plynů z minulého týdne.
My jako Spojené státy jsme oznámili, že do roku 2025 máme v úmyslu snížit emise o 26 až 28 procent ve srovnání s rokem 2005. Čína poprvé oznámila, kdy by měly její emise CO2 přestat růst. Uvedla, že by to mělo být okolo roku 2030 s tím, že vynaloží úsilí, aby to bylo dříve. Čína si také stanovila velmi důležitý cíl, že do roku 2020 zvýší podíl nefosilních zdrojů v energetice na 20 procent. Když se na ta čísla podíváte, je to velmi významný závazek.

„Spojené státy, Evropská unie a Čína vypouštějí společně přibližně 50 procent světových emisí.“

Náš cíl, tedy 28procentní snížení emisí, v podstatě přímo navazuje na 17procentní snížení, kterého plánujeme dosáhnout v roce 2020, v souladu s plánovaným 80procentním snížením do roku 2050. To se dá přibližně přirovnat k nově ohlášenému evropskému cíli na 40procentní snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030.

My jako Spojené státy, Evropská unie a Čína, vypouštíme přibližně 50 procent světových emisí. Díky tomu, že jsme své cíle oznámili v předstihu, se snad podaří rozhýbat vyjednávání a povzbudit ostatní země, aby také co nejdříve oznámily své představy o vlastních závazcích.  

Prezident Obama navíc oznámil, že Spojené státy mají v plánu přispět třemi miliardami dolarů do klimatického fondu Green Climate Fund. Připojí se tak k ostatním zemím, které přislíbily podporu, jako jsou Německo, Francie, Japonsko a některé země, které jsou spíše na straně rozvíjejících se států jako Mexiko nebo Korea.

Jsme tak připraveni zahájit prosincové setkání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu, které se letos koná v Limě. Bude to důležité setkání, které připraví cestu k pařížské konferenci v roce 2015. Myslím, že jednání budou mít spád. Před pařížskou konferencí nás stále čeká několik problematických témat. Tato jednání nejsou nikdy jednoduchá, ale myslím, že máme příležitost udělat něco důležitého.

V americkém Kongresu existuje vůči klimatické politice opozice. Kde Spojené státy vezmou peníze na podporu ochrany klimatu?
Pokud jde o finance, existují rozdíly mezi jednotlivými aktivitami, které pro snížení emisí podnikáme. Kroky, které už prezident Obama ohlásil, vycházejí z jeho exekutivních pravomocí a legislativy, která již byla přijata. Můžeme tak udělat hodně věcí bez Kongresu. Pokud jde o finanční příspěvky, Kongres samozřejmě potřebujeme, protože kontroluje státní pokladnu. V posledních letech se nám podařilo přijít se slušnými finančními příspěvky. Ani před posledními volbami nebyla klimatická politika v Kongresu tím nejpopulárnějším tématem. Dařilo se nám však peníze získávat. Výzvy na nás ale samozřejmě čekají.

„Snižování emisí ve Spojených státech není jen o břidlicovém plynu.“

Co musí Spojené státy udělat, aby se podařilo emisní cíl splnit? Dalo by se říci, že nemusí dělat moc, když vezmeme v úvahu boom břidlicového plynu.
Kdepak, to není pravda. Ve Spojených státech hraje celý vývoj okolo břidlicového plynu významnou roli, ale je celá řada opatření, která jsme podnikli nebo musíme podniknout, abychom emise snižovali. Jde to daleko za dopady břidlicového plynu, i když ten je samozřejmě součástí toho všeho. Obecně lze říci, že Spojené státy se v posledních několika letech postavily ke klimatické politice velmi směle. Prezident Obama ohlásil svůj plán na boj proti klimatické změně téměř před rokem a půl. Mělo to svůj dopad na mnoha frontách a nejvíce se to projevilo v cíli na 30procentní snížení emisí ve výrobě elektřiny do roku 2030. 

Jak přesvědčíte velké země, jako jsou Brazílie nebo Indie, že čínský závazek neznamená prostě jen to, že Čína bude nadále zvyšovat své emise, a pak jednoduše zůstane na stejné úrovni?
Kdybyste se podíval na čísla ohledně čínských emisí, viděl byste, že pokud jejich růst vyvrcholí v roce 2030, bude to výrazné zlepšení oproti tomu, co by se pravděpodobně stalo bez nové politiky. Druhá část čínského závazku z minulého týdne se týká zmiňovaného zvýšení podílu nefosilní energie na 20 %. Aby to splnili, do roku 2030 budou muset navýšit obnovitelné zdroje nebo jadernou energii o 850 až 1000 gigawatt. To je víc, než kolik v současné době představuje uhlí.

S Ruskem uvidíme

Jaký vliv má na klimatická vyjednávání válka na Ukrajině? Jak lze zabránit tomu, aby se z pařížských jednání stala politická hra?
Myslím, že jsme s Ruskem v posledních letech dokázali o klimatické politice jednat rozumně a konstruktivně. Nebudu komentovat ostatní záležitosti, které se týkají ruské politiky. Doufám, že o klimatu budeme nadále jednat konstruktivně a uvidíme.

A žádný problém se ještě neobjevil? Nikdo neřekl: „Když proti nám uvalujete sankce, nechceme s vámi jednat.“?
Opravdu to asi nebudeme vědět, dokud v Limě neusedneme ke stolu a neuvidíme, jestli se Rusko bude k tomuto tématu stavět nějak jinak. Teď zkrátka nevím.

„Evropská unie je v klimatických jednáních zásadně důležitým hráčem.“

Vy jste hlavním vyjednavačem za Spojené státy. Za Evropskou unii ale máme dva komisaře, kteří se zabývají energetikou a klimatem – místopředsedu Komise Šefčoviče a komisaře pro energetiku a ochranu klimatu Cañeteho. Je Vám jasné, jak mají mezi sebou rozdělenou práci?
Očekávám, že mým protějškem v Limě bude pan Cañete. Myslím si, že oba dva budou hrát v jednáních o klimatu a energetice nějakou roli, konkrétní rozdělení jejich zodpovědnosti ale ponechávám na EU.

EU se ráda prezentuje jako světový lídr v boji proti změnám klimatu. Přiznávají jí Spojené státy takovou roli?
Podle mého je Evropská unie rozhodující hráč na světové scéně a náš zásadně důležitý partner. V otázkách klimatické politiky chovám k Evropské unii plný obdiv.

Autor: James Crisp, EurActiv.com/ Překlad: EurActiv.cz