Česká vláda by měla dát od jádra ruce pryč, není ekonomicky únosné, říká britský expert

© Pixabay

Náklady spojené s výstavbou nového bloku jaderné elektrárny Dukovany budou mnohonásobně vyšší, než česká vláda nyní tvrdí. V rozhovoru pro EURACTIV.cz to uvedl britský expert Stephen Thomas.

Stephen Thomas je profesorem britské University of Greenwich. Věnuje se zejména ekonomickým aspektům energetiky.

Jaká je role jaderné energie v britském energetickém mixu?

Nyní tvoří zhruba 18 procent elektřiny, ale podíl se bude v následujících letech snižovat. Británie má za sebou sérii fiasek jaderných programů. Hinkley Point C (britská jaderná elektrárna ve výstavbě – pozn. red.) je jedním z pěti původně plánovaných jaderných projektů. Kromě Hinkley Pointu měly vzniknout další tři projekty, které ale kompletně zapadly pod stůl. Dalším je Sizewell C, na kterém se podílí Číňané. Společnost China General Nuclear ale loni pozastavila veškeré práce, takže se zřejmě zařadí na seznam neúspěšných. Původně chtěla britská vláda 16 gigawattů jaderné energie do roku 2030, zatím to však vypadá, že bude mít pouze tři gigawatty z Hinkley Point.

V současné době máme v Británii osm reaktorů, sedm z nich ukončí provoz do roku 2030. V roce 2030 tedy budeme mít pouze jeden tlakovodní reaktor a dva reaktory v Hinkley Point, tedy pokud se skutečně dostaví. Jádro se tak bude podílet na výrobě naší elektřiny jen z 10 procent.

V Británii se hodně diskutovalo o novém modelu financování jádra. Můžete vysvětlit, o co jde?

Britská vláda přišla s novým modelem financování, protože EDF (francouzská energetická společnost zaměřená na výstavbu jaderných elektráren – pozn. red.) se blížila k bankrotu. EDF nemůže nadále investovat do Sizewell C částečně kvůli tomu, že hodně peněz nechala v projektu Hinkley Point C. Aby britská vláda nalákala investory, rozhodla se pro model financování označovaný zkratkou RAB (regulated asset base), kdy projekt vlastní investoři, jako jsou například penzijní fondy. Investice by se jim za normálních okolností vrátila až po dostavbě, model RAB ale počítá s tím, že by investoři již v průběhu výstavby měli nárok na poplatky od samotných spotřebitelů energie. Otázkou je, jak vysoké by poplatky měly být a kdy by se mělo rozhodnout o jejich výši. Pokud mají odpovídat ceně investice, je to velmi rizikové, neboť většina jaderných projektů se nakonec silně prodraží. Obávám se tedy, že systém financování nakonec dopadne právě na spotřebitele. Investice do jádra navíc pro některé penzijní fondy nemusí být přijatelná.

Soudní dvůr EU zamítl rakouskou žalobu kvůli podpoře britské jaderné elektrárny

Soudní dvůr Evropské unie dnes definitivně zamítl rakouskou žalobu kvůli schválené státní podpoře pro výstavbu a provoz britské jaderné elektrárny Hinkley Point C. V tiskové zprávě o tom informoval unijní soud, který sídlí v Lucemburku.

Myslím tedy, že tento způsob financování bude nakonec smeten ze stolu. Z pohledu spotřebitelů je jen těžko přijatelné, aby začali platit za jadernou elektrárnu, ze které nevyužijí ani jeden kilowat.

Co si britská veřejnost o jaderných elektrárnách myslí? Má jejich výstavba podporu?

Když britská vláda oznámila dohodu ohledně financování Hinkley Point, veřejnost byla rozzuřená. Problém nebyl v tom, že se jedná o jadernou elektrárnu, ale ve vysokých nákladech. Britové tedy nemají obavy z jaderných elektráren kvůli jejich bezpečnosti nebo dopadům na životní prostředí, ale zkrátka proto, že jim vadí vysoká cena za výrobu elektřiny.

Jaderné elektrárny v závodě s klimatickou změnou nemohou zvítězit, říká fyzička Oda Beckerová

Pokud dáte dohromady veškerá fakta, zjistíte, že jaderné elektrárny s ochranou klimatu rozhodně nepomáhají, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz fyzička Oda Beckerová.

Většina evropských projektů selhala

Pokud odhlédneme od Británie směrem do Evropy. Máme v Evropě nějaké úspěšné jaderné projekty z posledních let?

Ne. V západní Evropě máme nyní dva projekty – ve Finsku a ve Francii – a zatím to vypadá, že hůře to s nimi dopadnout ani nemohlo. Mají mnohaleté zpoždění a čtyřnásobně vyšší rozpočet, než se původně očekávalo. Ve východní Evropě vidíme pokusy o nastartování jaderných projektů, například v Rumunsku, Bulharsku, Česku, Slovensku i Polsku. Předpokládám, že i tyto projekty nakonec padnou. Vždyť slovenské Mochovce se staví už 40 let. V pokročilé fázi je pouze Maďarsko a Bělorusko. Maďarský projekt sice nabral desetileté zpoždění, ale berou si na něj půjčku, takže očekávám, že ho chtějí dotáhnout do konce. Bělorusko je trochu záhadné, máme o tom projektu málo informací a otázkou je jeho kvalita.

Evropská komise by měla zveřejnit tzv. taxonomii a určit, zda je jádro čistým zdrojem energie, který nemá vážný negativní dopad na životní prostředí, či nikoli. Může tato taxonomie zamávat se způsobem financování jaderných projektů v Evropě?

Nemyslím si. Ekonomické problémy spojené s jadernou energií jsou hluboce zakořeněné v samotné podstatě jaderných elektráren, změna definice na to nemá vliv. Pokud Evropská komise zařadí jádro do kategorie čistých zdrojů, neznamená to, že bude okamžitě ekonomicky atraktivnější.

Evropa je na cestě k ekologickým investicím, nová legislativa rozhodne i „jaderné dilema“

Udržitelnost nezačíná snižováním emisí a nekončí transformací průmyslu, zelenou politiku přijímá za své i finanční sektor. Trendem jsou investice šetrné k životnímu prostředí. Co to ale znamená a jaká jsou pravidla?

Podívejme se teď na české plány. Zdá se, že jediným dodavatelem reaktoru do nového bloku elektrárny v Dukovanech může být ruský Rosatom. Co si o této společnosti myslíte?

Rosatom je jedním z nejúspěšnějších prodejců reaktorů na světě. Pokud se podíváte na všechny reaktory na naší planetě, zhruba 80 procent z nich bude ruských. Jsou úspěšní. Podívejte se třeba na Turecko nebo Egypt. Tyto dvě země hovoří o jaderné elektrárně už 40 let, ale nedařilo se jim sehnat financování. Rusko jim nabídlo pomocnou ruku.

Pokud byste se mě zeptala, zda si myslím, že je Rosatom důvěryhodný… Neřekl bych, že jejich řízení kvality je na dobré úrovni. Je to ale těžké hodnotit, nemáme totiž z Ruska ani Běloruska moc informací. Na druhou stranu, vidíme, že reaktory postavené v sovětské éře, včetně českých Dukovan, jsou spolehlivými zdroji elektřiny.

Klimatická neutralita? Bez jaderné energie to nepůjde, tvrdí studie iniciována europoslanci

Obnovitelné zdroje energie nevystačí na to, aby Evropa do roku 2050 naplnila své klimatické cíle. Tvrdí to studie iniciovaná europoslanci, kteří argumentují, že k dosažení klimatické neutrality bude nutné vrátit jádro zpět do hry.

Česká vláda by měla od výstavby nových bloků odstoupit

Zůstaňme ještě u Česka a financování nového bloku v Dukovanech. Česká vláda chce výstavbu plně financovat ze státní kasy. Myslíte si, že je to rozumné?

Náklady spojené s výstavbou nových bloků Dukovan budou mnohonásobně vyšší, než česká vláda nyní tvrdí (vláda odhaduje náklady na zhruba 150 miliard korun, experti z neziskových organizací na 250 miliard korun – pozn. red.). Myslím si proto, že projekt nemá šanci uspět a vláda by od něj měla ustoupit.

Předpokládal bych, že vůči projektu vznikne opozice i uvnitř samotné vlády. Stalo se to i v Británii. Zmíněný model financování RAB čelí kritice rezortu financí, protože to pro celou zemi znamená velké finanční závazky bez jasného konce.

Česko však vzhledem k tlakům na dekarbonizaci zřejmě nebude mít jinou možnost, než právě investice do jaderné energie. Podle české vlády tu nejsou vhodné podmínky k rozvoji obnovitelných zdrojů energie…

Dekarbonizace není snadná, ale jádro z ekonomického hlediska zkrátka nedává smysl. Předstírat, že jádro dodá Česku dostatek elektřiny, je jen ztrátou času. Vláda by se měla místo toho zaměřit na jiné možnosti, které jsou ekonomicky reálné. Jednou z možností je zlepšování energetické účinnosti.

Největším problémem při nahrazování fosilních paliv bude zajištění tepla v domácnostech, které jsou dnes závislé na uhlí nebo zemním plynu. Elektřina je velice drahá a lidé si nebudou moci dovolit platit účty za energie. Proto je zapotřebí razantně zvýšit energetickou účinnost, a tím snížit spotřebu domácností. Jádro nijak nepomůže, protože v současné době není k vytápění domácností vhodné.

Přejde ČR z uhlí na plyn? Od EU dostala zelenou, otázkou zůstává financování

Česká republika bude muset v následujících letech zapracovat dekarbonizovat svou ekonomiku. Doba uhelná totiž končí a ČR musí plnit ambiciózní evropské cíle pro snižování emisí skleníkových plynů. Otázkou zůstává, jak zajistit vytápění českých domácností, které byly dosud závislé na uhlí. ČR chce vsadit na plyn.

Rozhovor vznikl při příležitosti webináře o ekonomických aspektech jaderné energie, který uspořádalo Calla – Sdružení pro záchranu prostředí a Hnutí DUHA ve spolupráci s pražskou kanceláří Heinrich-Böll-Stiftung.