MŽP: Máme přes 400 žádostí o podporu solárních instalací na střechách domů a čísla jdou dále nahoru

Vladislav Smrž, náměstek ministra životního prostředí

Již rok lze v rámci Nové zelené úsporám získat podporu pro instalace fotovoltaických panelů na střechu rodinných domů. Náměstka ministra životního prostředí pro řízení sekce politiky životního prostředí a mezinárodních vztahů Vladislava Smrže jsme se proto zeptali, jaké jsou dosavadní ohlasy a zájem o investiční podporu a jaké má ministerstvo další plány například v podpoře elektromobily nebo možnostech pomoci školám či nemocnicím pořídit si vlastní obnovitelné zdroje energie.

Před rokem se rozšířil program Nová zelená úsporám také o podporu solárních elektráren na střechách domů a akumulace energie. Můžete vyhodnotit zájem o podporu pro nové projekty solární energetiky?
22. října loňského roku jsme zahájili tzv. kontinuální výzvu v programu Nová zelená úsporám pro rodinné domy. V té je možné žádat o dotaci průběžně v jakékoliv době, a to až do roku 2021. Majitelům rodinných domů nabízíme vedle dotací na zateplení domů, výměnu oken a dveří i příspěvek na instalaci obnovitelných zdrojů energie včetně solárních systémů. Jednotlivé typy opatření lze vzájemně kombinovat. O program Nová zelená úsporám jak pro rodinné domy v celé ČR, tak pro bytové domy v Praze je veliký zájem. Od loňského října bylo celkem podáno více než 8 000 žádostí za 1,8 miliard korun (v rámci celého programu NZÚ, který začal v roce 2014, téměř 20 000 žádostí za více než 4,5 miliard korun).

Novinkou v programu NZÚ z loňského roku je podpora fotovoltaických systémů, které mohou být využívány jak pro ohřev vody, tak pro výrobu elektrické energie především pro vlastní potřebu. Reálně bylo možné žádosti na projekty začít podávat až od ledna letošního roku, kdy se uvolnila legislativa ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) pro malé fotovoltaické elektrárny. Aktuálně máme na Státním fondu životního prostředí (SFŽP) podáno celkem 407 žádostí téměř za 25 milionů korun a čísla jdou každý den nahoru. Zároveň je potřeba si uvědomit, že díky otevřené průběžné výzvě nejsou žadatelé tlačeni do podávání žádostí a realizace opatření konkrétními termíny – a to je dobře. Opatření mohou dělat postupně, tedy nejdříve například zateplit a až následně, například poté co si žadatel našetří další finanční prostředky, po nějaké době a za nezměněných podmínek si pořídit systémy na vytápění a zdroje energie. Právě kontinuální výzva zajišťuje žadatelům komfort a nezměněné podmínky. A pokud se budou podmínky měnit, tak s cílem rozšiřovat program o další technologické novinky v oblasti energetických úspor.

Solární energetika v minulosti zajímala také školy a další veřejné subjekty. Mohou získat také města v rámci některého z programů ministerstva životního prostředí získat podporu pro drobné instalace obnovitelných zdrojů?
Na obnovitelné zdroje energie mohou veřejné subjekty získat dotaci z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, kde je přímo na snížení energetické náročnosti veřejných budov a zvýšení využití obnovitelných zdrojů energie vyčleněno do roku 2020, potažmo do 2023 celkem cca 14 miliard korun. V 19. výzvě (příjem žádostí probíhal od 1. 12. 2015 do 15. 4. 2016) schválilo MŽP k realizaci celkem 430 projektů za cca 1,2 miliardy korun z prostředků EU. Navíc na tyto projekty energetických úspor mohou žadatelé získat zvýhodněný úvěr od SFŽP, žádat o něj mohou až do 31. prosince 2018. Podporu bylo v této výzvě možné získat na zateplení obvodového pláště budovy, výměnu a renovaci otvorových výplní, realizaci opatření majících prokazatelně vliv na energetickou náročnost budovy nebo zlepšení kvality vnitřního prostředí. Podporu získaly i projekty nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla, projekty na výměnu zdroje tepla pro vytápění nebo přípravu teplé užitkové vody s výkonem nižším než 5 MW a projekty na využívání obnovitelných zdrojů energie.

Aktuálně běží na energetické úspory veřejných budov a konkrétně i na instalace solárně-termických kolektorů pro přitápění nebo pouze přípravu teplé vody 39. výzva, kde je možné žádat o dotaci od 1. 9. do 20. 12. 2016. Dotace v celkovém objemu 3 miliard korun pomůžou především městům a obcím významně snížit výlohy za energie ve veřejných budovách, a to s pomocí využití OZE.

Mezi firmami, které realizují projekty šetrné energetiky lze poměrně často slyšet o malé informovanosti veřejnosti o možnostech získat podporu pro nové projekty malých typů obnovitelných zdrojů. Uvažuje MŽP o rozšíření komunikace směrem k cílovým skupinám programu NZÚ?
Z pohledu MŽP se zdá zájem o podporu OZE projektů například z NZÚ v současné chvíli dostatečný. Je potřeba si uvědomit, že peníze, které bychom vynaložili na komunikační kampaň, by následně ubyly právě ve vymezených prostředcích na samotnou realizaci projektů. Komunikace a propagace je jednak úlohou samotných firem a asociací, kterým se vynaložené prostředky vrátí v prodaných výrobcích. Rovněž tuto osvětovou a informační úlohu velmi dobře plní odborné a praktické semináře, jež pořádají jednotlivé kraje ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí. Na těchto seminářích přednášejí o technologických možnostech a instalaci těchto systémů odborníci ze SFŽP.

Česká republika má v porovnání se Slovenskem či s doporučením Evropské unie na požadavky na výstavbu budov s téměř nulovou spotřebou velmi benevolentní normy. Také projekt ocenění Obnovitelné desetiletí ukazuje, že plusové domy mohou být již dnešní realitou. Vylepšení standardů by pomohlo energetickým úsporným technologiím ve stavebnictví i energetice. Neuvažujete o otevření debaty s ministerstvem průmyslu o vylepšení norem směrem k nulovým nebo plusovým domům po roce 2020?
Požadavky na výstavbu budov s téměř nulovou spotřebou se v České republice skutečně blíží spíše požadavkům na nízkoenergetickou budovu než na pasivní dům. Z tohoto důvodu podporuje MŽP prostřednictvím svých programů u novostaveb veřejných budov pouze dosažení pasivního standardu. Předpokládáme, že v návaznosti na uvedené doporučení Evropské komise a připravovaný balíček k energetické účinnosti bude zahájena debata s MPO o zpřesňování stávajících standardů a přípravě přísnějších požadavků pro období po roce 2020.

Také zahraniční příklady ukazují, že má smysl podpořit výstavbu obnovitelných zdrojů na budovách od samého začátku projektu. Velkou výhodou jsou pak především nižší náklady. Nedávno podmínku solárních elektráren na komerčních budovách přijala Francie, obdobné opatření platí také ve městech v USA. Podpořilo by MŽP debatu o podobném legislativním opatření i u nás?
V případě Francie se zmíněná podmínka týká především takzvaných zelených střech, alternativně však může být splněna rovněž instalací fotovoltaických systémů. MŽP o obdobném direktivním přístupu neuvažuje. I nadále bychom měli jít spíše cestou odstraňování administrativních a jiných bariér pro rozvoj malých fotovoltaických systémů ve spojení s dotační podporou nových instalací. Od roku 2015, jak už bylo zmíněno, MŽP nabízí v NZÚ, tedy v programu zaměřeném na energeticky úsporné rodinné bydlení i na veřejné budovy, rovněž podporu fotovoltaiky. Státní energetická koncepce počítá v optimalizovaném scénáři s využitím fotovoltaiky na střechách ve velkém měřítku, a to až na 50 % střech na rodinných domcích a na 70 % střech průmyslových objektů do roku 2050 a s takovým rozvojem počítá rovněž Národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů.

Ministerstvo životního prostředí také podpoří elektromobily. Jak pomoc pro elektromobily bude vypadat a jaké jsou dlouhodobé cíle ve snižování naší závislosti na ropě pro spalovací motory?
Výzvu na dotace na nákup automobilů s alternativním pohonem plánujeme vyhlásit v nejbližší době, ještě teď na podzim. Dotace by se měla pohybovat od 50 do 220 tisíc korun na osobní vozy na alternativní pohony, podpoříme ale i menší dodávky či mikrobusy, kde by podpora měla být ještě vyšší.