Solární letiště rostou napříč celým světem

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

Martin Sedlák

© EurActiv.cz

Světovými letišti projdou ročně miliardy pasažérů. S nepřetržitým růstem letů však také narůstá příspěvek letecké dopravy na vypouštěných emisích. Nejde pouze o spalování leteckého kerosinu, energeticky náročný je také provoz samotných letišť. Fosilní paliva možná výhledově nahradí elektromotory, ale letiště nemusí na nic čekat – již dnes lze pomocí projektů obnovitelných zdrojů vylepšit jejich energetickou bilanci ve prospěch životního prostředí.

Indie: Solární instalace na letištních budovách a v jejich okolí začínají být běžnou praxí

Vzhledem k tomu, že většina letišť se nachází mimo městskou zástavbu a současně má kolem sebe dost prostoru kvůli bezpečnostním opatřením, otevírá se prostor pro využití solární energetiky – jak na rozlehlých terminálech, tak okolních pozemcích.

Příkladem země, která podporuje vznik solárních leteckých hubů, je Indie. Mezinárodní letiště v jihoindickém Kočinu si z vlastních zdrojů vyrobí více elektrické energie, než samo spotřebuje. Jedno z nejvytíženějších indických letišť začalo se solární energií experimentovat v rámci pilotního projektu v roce 2013 s malou solární instalací. V roce 2015 přibyl na letišti 12megawattový fotovoltaický park. Letiště tak svou spotřebu (bilančně) pokrývá zcela z vlastních solárních zdrojů.

Největší část solární elektrárny vznikla na 45 akrech ve spolupráci s německou firmou Bosch na základě PPP kontraktu. Fotovoltaická elektrárna plně pokryje denní spotřebu letiště a přebytky dodává do elektrárenské sítě. Indický ministr letectví projekt označil za vzorový a prohlásil, že podobné projekty by měly vznikat u všech indických letišť. Návratnost projektu by měla být okolo šesti let. Dnes podle vzoru letiště v Kačinu vzniká podobný projekt u mezinárodního letiště v nedaleké Kalkatě. Do Kočinu se jezdí dívat delegace ze zahraničí, které chtějí projekt přenést například do Jihoafrické republiky, nebo do Libérie.

Další solární projekt navázaný na letiště vzniká na jednom z největších světových leteckých hubů v Novém Dillí. Zde plánují do roku 2020 rozšířit vlastní instalovanou kapacitu solárních zdrojů z 2,14 MW na 20 MW. Již dnes pokrývá solární elektřina významnou část spotřeby letiště. Projektanti se museli popasovat s množstvím bezpečnostních opatření, kterými se podařilo zamezit oslnění přistávajících letounů. Celý loňský rok tým odborníků testoval odrazy od slunce, aby nastavil správný úhel panelů, který nebude ohrožovat piloty oslněním a zároveň nedojde k významnějšímu poklesu účinnosti solárních panelů.

solární panely

© Pixabay

JAR: Letištní budovy v George

Prvním energeticky soběstačným letištěm v Africe bude jihoafrické regionální letiště v George. Jihoafrické Ministerstvo dopravy projekt považuje za pilotní s cílem rozšířit jej i na další letiště regionálního významu v zemi. Začátkem roku 2016 byla provedena první fáze projektu, po které pokryjí solární panely až 41 % spotřeby letiště. Do konce roku 2016 bude dokončena druhá fáze výstavby fotovoltaické elektrárny. Po zapojení zbytku panelů bude letiště v George pokrývat 100 % své spotřeby z vlastní solární elektrárny.

Kromě energetické efektivity přinesla instalace solárních panelů i pracovní místa. V rámci péče o elektrárnu bylo vytvořeno 16 stálých pracovních míst. V následujících letech by podle plánu na solární energii přejít také letiště ve městech Kimberley a Upington. Asociace jihoafrických letišť se řídí plánem na snížení ekologické zátěže letišť. Vedle instalace solárních panelů se zaměřují na minimalizaci spotřeby vody, třídění odpadu a snížení hluku v okolí letišť.

USA: využití střech parkovacích domů u letišť

Spojené státy zažívají v posledních letech obrovský zájem o využití obnovitelných zdrojů. Stranou nezůstávají ani letiště. Například vedení letiště v San Jose rozhodlo o využití rozlehlých střech parkovacích domů pro umístění solárních panelů. Parkovací dům s 3 350 parkovacími místy má střechu o velikosti 3,4 akru. Zpracovatel projektu, firma Canadian Solar, na ni umístil 4 650 fotovoltaických panelů. Jedná se o jednu z největších instalací v USA na civilních letištích. Denní produkce okolo 5000 kWh by měla zajistit pětinu elektřiny, kterou letiště spotřebuje. Množství vyrobené energie ušetří životnímu prostředí tolik zplodin, jako kdybychom odstranili 235 aut, nebo vysadili 6 422 stromů, uvádí k projektu Canadian Solar.

Obdobný projekt realizovalo také letiště v Minnesotě. Zde vybudovali na parkovišti 3 megawattovou solární elektrárnu, současně instalovali účinné LED osvětlení a nabíjecí stanice pro elektromobily. Vedení letiště odhaduje, že solární výroba pokryje zhruba pětinu spotřeby elektřiny.

Zelené letectvo USA

Využití obnovitelných zdrojů můžeme najít v USA také na vojenských letištích. Na armádní letecké základě Davis-Monthan, Tucson, postavili solární elektrárnu, která bude s výkonem 16,4 megawatty pokrývat 35 % celkové spotřeby elektřiny a ušetří až půl milionu dolarů ročně. Další základna vojenského letectva Cape Cod je první stanicí, která se dostala ve spotřebě energie bilančně na nulu. Například pomocí větrných turbín uspoří ročně milion dolarů za elektřinu.

letecká doprava

© Pixabay

Velká Británie: bývalá základna RAF dnes vyrábí solární energii

Vojenské základny, letiště a jiné uzavřené areály zabírají hodně prostoru a po ukončení provozu se pro ně jen těžko hledá účelné využití. Přeměna na solární elektrárnu je jednou z cest, jak lze využít staré areály rozlehlých, nevyužívaných ploch. Stalo se tak na bývalé letecké základně RAF Scottow Moor u anglického Norwiche, kde se přistávací dráhy přeměnily na velkou solární elektrárnu s instalovanou kapacitou 50 megawattů. Výstavba a provoz solární elektrárny v této oblasti má i hospodářský význam prostřednictvím novým pracovních míst. Fotovoltaika tak pomůže rozvoji severovýchodního Norfolku, který patří k chudším čátem Velké Británie. Výroba sluneční elektřiny také přinese roční úsporu 20 tisíc tun oxidu uhličitého a elektrárna vyrobí ročně takové množství elektřiny, jaké odpovídá spotřebě zhruba 15 tisíc rodinných domů.

Česká letecká solární stopa

Také u nás můžeme najít letiště, jehož spotřebu bilančně zcela pokryje přilehlá solární elektrárna. Jde o solární park u mezinárodního letiště v Brně-Tuřanech. Ve spolupráci s E.ON zde již v roce 2011 vznikla veřejná dobíjecí stanice pro elektromobily. Samotné letiště využívá elektromobily nebo elektroskútry při svém provozu a dopravě letecké pošty do Brna. Měsíčně tak uspoří 250 litrů benzínu.

Další autorovy texty naleznete na jeho blogu pod tímto odkazem.