Pasivní domy: zkušenosti z Bruselu mohou inspirovat i ČR

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

Brno na podzim navštívil zástupce regionální vlády v Bruselu, který představil úspěšnou strategii, jež pomohla výrazně snížit energetickou náročnost budov v belgickém hlavním městě. Může být inspirací i pro Česko?

Ještě v roce 2001 patřila Belgie v čele s hlavním městem mezi země s největšími energetickými ztrátami ve stavebnictví. V průměru dosahovaly budovy výrazně horších hodnot než u jejich sousedů, energetické ztráty byly dokonce vyšší než například v Česku.

V roce 2015 je Brusel přesně na opačném konci žebříčku: zdejší region bude od roku 2015 prvním v Evropě, kde se budou všechny budovy stavět v pasivním standardu. Jak se to povedlo?

Grégoire Clerfayt, ředitel pro energie regionální bruselské vlády, mluví o promyšleném přechodu od stimulace k regulaci. Dlouhodobá strategie, jejímž je spoluautorem, nejdřív vytvořila pobídky pro stovky pilotních projektů a na základě pozitivních zkušeností nastavila podmínky další výstavby.

Program fungoval, protože byl dlouhodobý a podařilo se do něj zapojit všechny zainteresované strany. Stavebníci si na prvních projektech vyzkoušeli práci s novými technologiemi, překonali společně s investory nedůvěru a stabilitu prostředí zvýraznily veřejné instituce, které se zapojily do projektu a dokumentovaly prospěšnost energeticky úsporných budov na vlastních budovách.

Bruselský zázrak

Z tuzemského pohledu jsou zajímavé i podmínky, které rozhodovaly o podpoře konkrétního projektu. Cíle se nesoustředily pouze na co nejnižší energetickou náročnost objektu. Hledaly se projekty s nejnižšími environmentálními náklady a zároveň s dobrou finanční návratností a možností podobnou stavbu replikovat někde jinde. Podporovány byly pouze stavby, které respektovaly architektonický charakter okolí a městskou zástavbu.

Nyní disponuje bruselský region více než dvěma stovkami projektů, z nichž 39 % tvoří renovace. Zajímavá je celková rozmanitost. V rámci programu vzniklo 621.000 metrů čtverečních energeticky úsporné plochy. Postaveny byly rodinné a bytové domy a kromě toho také kanceláře, školy, jesle, nemocnice nebo dokonce i mešita. Podpořené projekty mají 15.272 metrů čtverečních fotovoltaických panelů a další 4.000 solárně termických článků.

Program ale neskončil samotným postavením domů. Stavby a zkušenosti uživatelů byly vyhodnoceny a výsledkem jsou tvrdá data, která například dokazují, že mezi energetickou náročností budovy a náklady na její stavbu nebo rekonstrukci není přímá úměra. Jinými slovy, i energeticky úsporné, pasivní domy můžou být levné, pokud se dobře navrhnou.

Pasivní od roku 2015

Díky tomu bylo možné po dohodě s odborníky připravit pravidla, na základě nichž se budou všechny stavby od roku 2015 stavět v pasivním standardu. Vzhledem k tomu, že dlouhodobá propagace programu ovlivnila nejen přímé příjemce podpory (asi 7 % všech nových objektů v Bruselu v daném období), ale celý trh s realitami se posunul směrem k nízkoenergetickým a pasivním domům, nastavení odpovídajících pravidel logicky završilo celý proces.

Soustavná podpora zajistila, že jen v Bruselu klesla spotřeba energie mezi roky 2004 a 2011 o 15 %, přestože zároveň vzrostl počet obyvatel o 12 %. Program se tedy prezentuje nejen podpořenými objekty, ale také konkrétním ovlivněním situace na makroúrovni.  I tato inspirace se může České republice hodit, pokud myslí vážně svůj závazek ke snížení energetické náročnosti o 30 % do roku 2030.