Změny v obchodu s emisemi získaly jasnější podobu

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: dan

Evropská komise již přišla s konkrétním návrhem na dočasné stažení některých emisních povolenek ze systému aukcí – má jich být 900 milionů. Evropský systém obchodování s povolenkami ale čekají hlubší a dlouhodobější změny. Komise je představí už zítra.

Evropská komise včera (12. listopadu) s dvoudenním předstihem představila svůj plán na změnu aukčního schématu pro obchodování s emisními povolenkami. Během let 2013 až 2015 chce z aukcí pozdržet 900 milionů povolenek. Ty by měly být zpátky do systému poslány až na konci třetího obchodovacího období evropského systému emisního obchodování (EU ETS), které bude probíhat od roku 2013 do roku 2020.

Komise si od tohoto kroku slibuje zvýšení ceny emisních povolenek. Ty jsou prý v současnosti příliš nízké a nemotivují podle Komise podniky k investicím do snižování emisí CO2. O plánu na dočasné stažení povolenek se hovoří již od léta (více viz EurActiv 9.10.2012 a EurActiv 4.10.2012). Dosud však nebylo jasné, o kolik povolenek se bude jednat. Hovořilo se o 400 milionech, 900 milionech nebo dokonce 1,2 miliardách.

Různé pohledy

O budoucnosti EU ETS včera jednal také výbor evropského parlamentu pro životní prostředí. Europoslanci na plány Komise reagují se smíšenými pocity. Někteří z nich se obávají přílišných zásahů do uhlíkového trhu. Jiní zase poukázali na to, že návrh exekutivy nemusí ceny uhlíku dostatečně zvýšit.

„Nebylo by pro průmysl jasnějším signálem nastavit pro přechod k nízkouhlíkové ekonomice jasný a přesný jízdní řád a přísně trestat jeho porušování? Možná by to pomohlo víc než vytváření zmutovaných finančních produktů, jimiž dnes povolenky bezpochyby jsou,“ uvedl český europoslanec Pavel Poc (S&D), který ve výboru zasedá. Podle jeho názoru jsou nyní emisní povolenky spíše „běžným finančním derivátem“ než nástrojem pro snižování emisí.  

Názory na pokračování emisního obchodování se liší i mezi různými odvětvími evropského byznysu. Například petrolejářská společnost Shell plány na stažení povolenek přivítala, podobně jako český elektrárenský gigant ČEZ. Proti jsou naopak menší podniky a také energeticky náročný průmysl, v České republice návrh kritizuje Teplárenské sdružení (EurActiv 28.6.2012).

Členské státy by měly o plánu Komise hlasovat v polovině prosince. Hlavní oponentem je Polsko, které se vzhledem ke své závislosti na uhlí brání růstu cen uhlíku. Česká republika je prozatím opatrná. V minulosti si spolu s ostatními státy vyžádala například zhodnocení dopadů změny aukčního systému na ekonomiku a konkurenceschopnost.

Strukturální změny

Řada odborníků každopádně upozorňuje na to, že samotné stažení povolenek pro nastartování EU ETS stačit nebude. Následovat prý musí dlouhodobé strukturální směny v systému. Pomohla by také větší jistota ohledně evropských emisních cílů pro rok 2030.

„Po stabilním a funkčním systému emisního obchodování volají i firmy. Odložením 900 milionů povolenek na později jej ale nedosáhneme,“ řekla Barbora Hanžlová z nevládní organizace Centrum pro dopravu a energetiku.

„Pozdržení povolenek jen koupí čas. Musíme brát v ohledu všechny obavy a pochybnosti, které se objevily,“ uvedl na jednání výboru německý europoslanec Matthias Groote (S&D), který je parlamentním zpravodajem k návrhu Komise.

Plán pro dlouhodobější změny v EU ETS bude součástí zprávy o uhlíkovém trhu, kterou má Komise představit zítra.   

Mezi její body, které má EurActiv k dispozici, patří i zmíněný návrh na zvýšení emisního cíle do roku 2020. V současné době platí pro EU cíl snížení emisí skleníkových plynů o 20 % ve srovnání s rokem 1990. Komise navrhuje, aby se závazek zvýšil na 30 %.

Bylo by prý také možné určité množství povolenek ze třetí fáze obchodování stáhnout natrvalo. Nemělo by to přitom ovlivnit množství povolenek, které budou volně rozdělovány. Dále Komise navrhuje rozšířit systém emisního obchodování na další sektory, které prozatím nezahrnuje. Takový krok prý ale nejprve vyžaduje podrobnější analýzu.

Jedním z bodů je i omezení přístupu k mezinárodním emisním kreditům, které fungují v rámci mechanismů Kjótského protokolu, a jejichž přítomnost v Evropě zvyšuje přebytek emisních povolenek. Nakonec Komise navrhuje také zavedení cenového mechanismu, který by například stanovil minimální cenu uhlíku – to by podle exekutivy přineslo větší jistotu investorům.