Změna v pravidlech pro PENB prý může ohrozit čerpání fondů EU na zateplování

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: jscreationzs

Místo průkazů energetické náročnosti budov by mohli vlastníci nemovitostí v budoucnu předkládat vyúčtování za energie. Podle ministra průmyslu Martina Kuby to má být jednodušší a levnější. Ozývají se ale také obavy, že novinka by mohla ohrozit čerpání evropské podpory pro energetické úspory v budovách.

Česká republika by mohla mít v novém programovacím období problémy s čerpáním evropských prostředků na úspory energie v budovách. Důvodem je návrh na další novelizaci zákona o hospodaření energií, konkrétně na změnu pravidel pro pořizování průkazů energetické náročnosti budov (PENB).

Od začátku roku platí v ČR povinnost pořizovat PENB nejen pro nové budovy, ale také v případě prodeje nebo pronájmu starších domů (EurActiv 19.12.2012). V praxi začala tato povinnost platit na začátku dubna. Vyhláška k novele zákona o hospodaření energií byla totiž vydána se zpožděním kvůli legislativním průtahům (EurActiv 10.8.2012).

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba krátce poté přišel s návrhem na novou podobu zákona. Průkazy energetické náročnosti budov by podle něj mohly být nahrazeny třemi ročními vyúčtováními za energii. Pro vlastníky nemovitostí by to prý mělo být jednodušší a levnější (EurActiv 18.4.2013). Dva poslanci ODS, František Dědič a Jan Bauer, už proto v Poslanecké sněmovně připravili novelu zákona, která s takovou možností počítá.

Porušení směrnice

Právě to by ale mohlo podle odborníků způsobit problémy s využíváním evropských dotací pro energetické úspory. Podmínkou pro jejich čerpání je totiž plná transpozice evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD), která je v českém prostředí implementována právě v podobě zákona o hospodaření energií. Ministrův návrh přitom směrnici porušuje, upozornila iniciativa Šance pro budovy, která podporuje energeticky úsporné stavebnictví.

Možné problémy s transpozicí této směrnice podle iniciativy vnímá jako riziko také Ministerstvo pro místní rozvoj. „Vyplývá to z materiálu, který posílá k projednání vládě a který se právě využitím prostředků z evropských fondů zabývá,“ uvádí Šance pro budovy ve své tiskové zprávě.

„Ministerský návrh je zjevným neplněním požadavku schválené směrnice. Sankce, které nám za odmítnutí části směrnice hrozí, mohou převýšit proklamované úspory nákladů na zpracování průkazů,” sdělil novinářům také Jaroslav Maroušek, který vedl pracovní skupinu k transpozici EPBD při Hospodářské komoře ČR.

Zjednodušit, ale jak?

Nahrazení průkazů vyúčtováními za energie prý navíc neslouží původnímu účelu. Podle ministra Kuby mají vyúčtování stejnou informační hodnotu jako PENB, navíc se za ně nemusí platit. Podle Petra Holuba ze Šance pro budovy ale vyúčtování nebo faktory nemají téměř žádnou vypovídací hodnotu. Do značné míry totiž závisí na způsobu užívání budovy či bytu i na klimatických podmínkách.

„Spotřeba energie v bytě, kde bydlí rodina se dvěma dětmi, bude rozdílná oproti stejně velkému bytu, kde žije jeden člověk. Výše vyúčtování se odvíjí také například od toho, na kolik stupňů předcházející obyvatelé vytápěli nebo kolik teplé vody spotřebovali,“ řekl médiím.

„Ministerstvo si je samozřejmě vědomo, že samotný PENB obsahuje podrobnější informace o budovách,“ odpověděl EurActivu na tento argument mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Paták.

„Záměr změny zákona, který pan ministr představil, je dát občanům právo volby, a zjednodušit tak rámec zákonných povinností,“ brání ale návrh Martina Kuby.

V některých případech by se povinnosti spojené s PENB mohly zmírnit, přiznává Šance pro budovy. Navrhuje však jiné cesty než nahrazování průkazů. „Pokud chci dům prodat například sousedovi a nebudu ho nabízet přes realitní kancelář, ponechal bych čistě na něm, zda po mně bude průkaz chtít či ne,“ uvádí příklad Holub.

Také u předválečných domů, u kterých je větší pravděpodobnost, že je nový vlastník bude chtít celé zrenovovat, by prý bylo možné nahradit průkaz automatickým zařazením do nejhorší energetické třídy. Tak by prý bylo možné snížit počet potřebných průkazů na realitním trhu zhruba o třetinu.

Podobný návrh by možná přivítala například Asociace realitních kanceláří ČR (ARK), která v minulosti kritizovala právě to, že průkazy je nutné pořizovat i v případě starších nemovitostí. V jejím pojetí by se ale výjimka týkala i novějších než předválečných budov.

Podle generálního sekretáře ARK Jana Borůvky by si mohla Česká republika vzít příklad z Velké Británie. Tam jsou všechny budovy postavené do roku 1993 automaticky zařazeny do nejnižší kategorie (kategorie G – mimořádně nehospodárná) a vlastníci mohou nechat průkaz zpracovat dobrovolně, uvedl v prosinci na odborném semináři (EurActiv 8.1.2013).