Změna klimatu: jak se s ní vyrovná Praha, Brno nebo Plzeň?

zdroj: Shutterstock; autor: MNStudio

Ochrana proti povodním nebo větší plochy zeleně patří mezi doporučená opatření, která mají českým městům pomoci v přizpůsobení se změnám klimatu. V příštích desetiletích bude v Česku tepleji a hlavně na obyvatele větších sídel by to mohlo mít negativní dopady. Zvyšujícím se teplotám se mohou přizpůsobit i jednotlivé budovy.

I na Česko budou v příštích desetiletích dopadat změny klimatu. Podle odborných předpovědí by se mohla průměrná teplota vzduchu zvýšit během patnácti let o jeden stupeň Celsia a v následujícím období poroste dál. Ubyde tak dní, kdy mrzne, a zvýší se naopak počet dní, kdy bude tepleji než 30 °C.

Oteplení přitom nemusí být stále tak příjemné jako letošní podzim.

„Individuálně samozřejmě někomu nemusí vadit posun teplot na úroveň Středomoří. V úhrnu ale můžeme očekávat více ztrát na zdraví, produktivitě práce, nebo zemědělské produkci. Na změny se musíme dívat z hlediska celé společnosti,“ řekl EurActivu vedoucí oddělení společenského rozměru globální změny brněnského výzkumného centra CzechGlobe David Vačkář.

Malou ukázkou budoucnosti mohlo být i letošní suché a horké léto, připomíná vedoucí programu Energetika a změny klimatu analytického centra Glopolis Klára Sutlovičová.

„V polovině století může být takzvaných letních dní, kdy teplota překročí 25 stupňů, každoročně až o třicet pět více než dnes. Tropických dní s teplotou nad 30 stupňů může být až o dvanáct víc. To už může mít na lidské aktivity poměrně velký dopad,“ řekla redakci.

Vládní plány

Podle studie Katedry fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, která vznikla ve spolupráci s Glopolis, bude také častější výskyt sucha.

Na jižní Moravě a ve středních Čechách bude v období 2040 až 2060 mnohem častěji docházet k tomu, že během šesti a více dní spadne méně než 1 mm srážek. Takových období bude prý ročně až dvacet.

Česká vláda už v červenci schválila seznam opatření, které mají sucho zmírňovat. Nedávno kabinet odklepl také Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR – takzvanou Adaptační strategii.

Z ní mají v příštích letech vycházet kroky, které Česku pomůžou změnu klimatu lépe přežít.

„Před ministerstvem teď stojí úkol zpracovat takzvaný Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Ten bude formulovat konkrétní opatření určená k realizaci, včetně výše finančních nároků, které by měly jednotlivé rezorty každoročně v průběhu příštích pěti let vyčlenit ze svých rozpočtových kapitol,“ uvedl na konci října ministr životního prostředí Richard Brabec.

Plán má MŽP vládě předložit do konce roku 2016.

Právě adaptace je vedle snižování emisí skleníkových plynů důležitou otázkou, na kterou se svět aktuálně soustředí v souvislosti s blížící se klimatickou konferencí v Paříži.

Evropská unie například počítá s tím, že na adaptační opatření přidá do šesti let minimálně 20 procent svého rozpočtu. Podle oborníků je to investice do budoucna. Kdyby to EU neudělala, bude muset podle odhadů likvidovat škody způsobené změnou klimatu za cenu až 250 miliard eur ročně.

Zranitelní lidé

Měnící se klima nebude mít svůj dopad jen na přírodu a její ekosystémy. „Nejedná se pouze o změnu klimatu, ale i proměnu společnosti, kdy lidé budou více zranitelní, vzhledem k trendům, které dnes pozorujeme,“ vysvětluje Vačkář z centra CzechGlobe, které se na přípravě Adaptační strategie podílelo.

Lepší ochranu proto budou muset lidem nabídnout i sídla a obydlí. Zejména větší města se budou s nárůstem teplot potýkat kvůli efektu takzvaných tepelných ostrovů, kdy se v zastavěných oblastech akumuluje teplo. Například v Praze dosahují hodnoty nárůstu tepelného ostrova během letních měsíců v průměru 2,4°C.

Proměna společnosti – lidé budou zranitelnější.

K lepšímu může situaci obrátit celá řada opatření na samotných budovách nebo v jejich okolí. Jejich souhrn nedávno představila aliance Šance pro budovy, která reprezentuje firmy z oblasti energeticky úsporného stavebnictví. I její doporučení se objevují ve vládní strategii.

„Před návrhem opatření jsme provedli stavebně-technickou analýzu připravenosti budov, která zjistila, že budovy na změnu nejsou na změnu klimatu připravené příliš dobře. Hlavním problémem je nekomplexní přístup,“ uvedl na nedávném odborném semináři spoluautor studie Michal Čejka.

Řada architektů a projektantů je totiž podle něj zvyklá navrhovat budovy určitým způsobem a teprve když se přistoupí k samotné stavbě, zjišťuje se, že budova potřebuje další „chytrá opatření“. V té chvíli jsou už však možnosti omezené vypracovaným projektem.

Uvnitř stále příjemně

Budovy budou podle odborníků potřebovat kvalitní a odolné obálky, které udrží stálé vnitřní prostředí. Mnohé se prý dá ovlivnit například přiměřeným zapojením prosklených ploch, které během teplejší zimy umožní využívat sluneční záření, ale během tropického léta nepustí do domu slunce příliš.

Při dobrém projektování přitom podle odborníků budova nemusí mít klimatizaci. Využít se dá totiž takzvané noční předchlazení.  Případný chladicí systém by pak měl mít co nejnižší energetické nároky.

Kvůli správnému využití energie by prý budovy měly také mít systémy řízeného větrání s rekuperací tepla. Vzhledem k častějším obdobím sucha je důležitým opatřením i systém šetrného hospodaření s vodou.

K tomu všemu má přispívat také okolí budov, které může namísto betonových ploch zahrnovat například více zeleně.

„Důležité je řešit adaptace nejen na úrovni města, ale i na úrovni místních komunit, například bloku ulic a podobně. Zde by město mělo vytvořit podmínky, aby občané mohli realizovat adaptace i samostatně a měli možnost zlepšit například vzhled ulic, zastínění nebo dostupnost zeleně,“ řekl redakci Vačkář. Pomoci podle něj může zapojení zelených fasád a střech nebo využití fontán a pítek.

Připravit města

„Podle mého názoru toto zatím v českém prostředí příliš nefunguje, na rozdíl od některých jiných evropských měst,“ myslí si.

Právě přípravě měst na klimatické změny se věnuje projekt UrbanAdapt, který CzechGlobe koordinuje. Jeho cílem je zahájit proces adaptačního plánování, a proto se snaží zapojit klíčové lidi v městských organizacích a úřadech, kteří mají tuto problematiku řešit.

Okolí budov: místo betonu by lépe fungovala zeleň.

„Nelze pouze narýsovat adaptační plány, je potřeba pracovat dlouhodobě, komunikovat v rámci města a revidovat adaptace ve světle možných slepých uliček,“ říká Vačkář. Za tímto účelem proběhly i tři semináře v Praze, Brně a Plzni, které ve spolupráci s odpovědnými pracovníky jednotlivých měst zmapovaly nejzávažnější rizika a představily jejich možná řešení.

V Plzni ležící na soutoku čtyř řek jsou například jedním z významných problémů povodně, které vedle častějšího sucha patří k dalším negativním jevům provázejícím změnu klimatu.

Město by proto mělo řešit protipovodňová opatření, a to hlavně na horních úsecích řek mimo zastavěné území. „Z hlediska budoucnosti je důležitá ochrana nezastavitelnosti údolních niv všech plzeňských řek a revitalizace vodních toků v rámci plochy celého povodí za spolupráce dalších dotčených obcí,“ doporučuje shrnující materiál.

V Brně je zase potřeba řešit nedostatek zeleně v centru. Městu se doporučuje například využití zelených střech nebo ozelenění brownfieldů. Zatímco špatný stav zeleně postihuje především brněnská sídliště, pozitivním prvkem jsou zahrádkářské kolonie. Některé z nich však město plánuje proměnit v rezidenční zástavbu.

Autor: Adéla Denková