Peníze z CO2 povolenek mohou jít do inovací v podnicích. ČR se bojí, že je vyčerpají jiné země

zdroj: Shutterstock; autor: Aleks Melnik

Ze systému emisního obchodování budou moci podniky i v budoucnu čerpat peníze na inovace a modernizaci. Česko si chce pohlídat, že jeho firmy dosáhnou na finance z fondu pro podporu OZE, zachycování uhlíku a zcela nových technologií v průmyslu. K dispozici bude také modernizační fond pro chudší členské země. Jaké projekty z něj získají podporu?

Vláda chce mít jistotu, že si české firmy v budoucnu sáhnou na více prostředků ze systému emisního obchodování (EU ETS).

V takzvaném inovačním fondu by mohly být stanoveny podíly, které budou moci vyčerpat jednotlivé členské země.  Nápad se objevuje v rámcové pozici České republiky k revizi směrnice o EU ETS, kterou má EurActiv k dispozici. 

Četli jste náš briefing k revizi trhu s uhlíkem? Najdete ho ZDE.

„Tím se zvýší motivace místních firem, které budou moci čerpat prostředky s větší pravděpodobností, a tím se zvýší i četnost způsobilých projektů,“ dodává se v dokumentu, který vláda schválila v pondělí.

Inovační fond má v EU ETS fungovat od začátku nového obchodovacího období v roce 2021. K dispozici v něm bude 450 milionů povolenek. Prostředky z nich mohou čerpat firmy, které chtějí rozvíjet obnovitelné zdroje nebo technologie zachycování a ukládání uhlíku (carbon capture and storage – CCS).

Tím navazuje na fond zvaný NER300, který funguje už v současném období (2013–2020). Nově se objevuje také možnost financovat technologie, které přinesou zcela nové možnosti snižování emisí CO2 v průmyslu.

Vypuštěný uhlík znovu do procesu

Možnost čerpání platí bez rozdílu pro všechny členské země EU. Česku se však v minulosti nepodařilo z NER300 získat žádné prostředky. 

„Hlavní problém byly kategorie podporovaných projektů, kdy bylo kvůli přírodním podmínkám v Česku možné uvažovat prakticky pouze o podpoře využití geotermální energie,“ řekl nedávno EurActivu viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Daniel Beneš.

„Bude nutné, aby se rozšířilo portfolio podporovaných technologií, aby i státy s omezenými podmínkami pro využití obnovitelných zdrojů měly možnost prostředky čerpat,“ dodal.

Podle vládní pozice by nyní mohlo Česko prosazovat, aby byly prostředky určené jednotlivým zemím omezeny. Zjednodušeně by se tak mělo „dostat na všechny“.

Vláda také navrhuje, aby se ve fondu počítalo s podporou technologií pro zachytávání a opětovné využívání uhlíku (carbon capture and utilization – CCU). Díky těm je možné znovu využít vypuštěný oxid uhličitý například v zemědělství, při výrobě stavebních materiálů nebo dokonce v potravinářství.

Kam s penězi na modernizaci?

Návrh Komise konkrétní seznam podporovaných technologií neobsahuje. Exekutiva se tak chtěla vyhnout tomu, že by později některé nové technologie neměly na podporu nárok. Operační pravidla fondu budou nastavena až ve zvláštní navazující legislativě.

Samotná jednání o revizi EU ETS jsou ostatně na začátku. Členské země zatím dolaďují své postoje, které by měly představit do poloviny září.

Zachycený CO2 je možné znovu využít v zemědělství, při výrobě stavebních materiálů nebo dokonce v potravinářství.

Česko budou zajímat i detaily okolo fungování takzvaného modernizačního fondu, který v EU ETS vznikne nově. Vyčleněno v něm bude 310 milionů emisních povolenek. Výnosy z něj budou moci využít chudší unijní země včetně České republiky, která by mohla podle odhadů získat výnosy ve výši asi 1,25 miliardy eur.

Fond má sloužit ke zvyšování energetické účinnosti a modernizaci energetického systému. Česko si ovšem žádá přesnější definici toho, co „energetický systém“ znamená, a na co všechno tak bude možné prostředky čerpat.

Sítě, účinnost i výroba elektřiny

K tomu zatím neexistují detailní informace. O zaměření modernizačního fondu má v budoucnu rozhodovat investiční rada složená ze zástupců členských zemí, Evropské komise a Evropské investiční banky.

Podle vyjádření Komise pro EurActiv je zatím možné najít vodítko v dopadové studii, která revizi EU ETS provází. Jedna z příloh (číslo 10) se zabývá bariérami, které brání investicím v energetice.

Hovoří se v ní například o problémech, se kterými se setkává financování investic do sítí pro přepravu plynu, elektřiny nebo tepla.  Věnuje se také financování malých projektů zaměřených na zvyšování energetické účinnosti, ale i problémům firem, které chtějí v současné době investovat do výroby elektřiny.

Autor: Adéla Denková