Z Junckerova balíčku už se investuje. Třeba v energetice

předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Z investičního plánu Evropské komise už v EU získala podporu řada projektů. Ještě před spuštěním investičního fondu si financování zajistily i některé projekty v energetice, které se zaměřují na zvyšování energetické účinnosti, využití obnovitelných zdrojů nebo distribuci plynu. Jak vlastně čerpání z evropského balíčku probíhá? V Praze to vysvětlovali experti Evropské komise i Evropské investiční banky.

I když začal Evropský fond pro strategické investice (EFSI) fungovat až v září, Evropská investiční banka (EIB) stihla už před tím schválit několik projektů, které z něj budou moci čerpat.

Evropská komise si od fondu slibuje, že pomůže rozhýbat unijní ekonomiku. EFSI je páteří takzvaného Junckerova investičního balíčku a umožňuje financování rizikovějších, strategických projektů z oblastí jako dopravní infrastruktura, výzkum a inovace nebo telekomunikace. Jednou z priorit je také energetika.

Španělsko staví potrubí

Ve Španělsku byl schválen projekt firmy Redexis, která se zabývá přepravou a distribucí zemního plynu, tedy aktivitami, které Evropská investiční banka tradičně podporuje. Jeho cílem je rozšířit distribuci zemního plynu do odlehlejších regionů Španělska, kde se k vytápění stále používají lehké topné oleje či propan butan.

Přidaná hodnota projektu tedy spočívá zejména ve snížení emisí domácností i firem a zároveň ve snížení nákladů, protože dražší paliva budou nahrazena ekologičtějším a levnějším zemním plynem. Kromě toho by při realizaci projektu mohly vzniknout až tři tisíce pracovních míst.

EIB proto poskytne firmě půjčku ve výši 160 milionů eur. Bez této pomoci by možná dosáhla na úvěr jen těžko. Nezaujímá tak významné postavení mezi dodavateli zemního plynu na španělském trhu, a tak s sebou projekt nese zvýšené riziko.

„Před EFSI měla Evropská investiční banka (EIB) limit na financování rizikovějších transakcí stanoven na pět procent. S EFSI se z těch pěti procent stává třicet,“ uvedl během nedávné debaty věnované EFSI Dominik Zunt-Radot z Generálního ředitelství Evropské komise pro hospodářské a finanční záležitosti.

„Díky zvýšení limitu jsme schopni dát žádající entitě vyšší úvěr, či větší počet úvěrů, než jsme mohli předtím,“ doplnila během setkání pořádaného Zastoupením Evropské komise v ČR Jitka Bureš z Evropské investiční banky.

Dánsko investuje do obnovitelných zdrojů

V rámci EFSI se EIB rozhodla vložit příspěvek ve výši 75 milionů eur do dánského fondu, který investuje do infrastruktury pro využití obnovitelných zdrojů. Zaměřuje se zejména na využití větrné energie a biomasy v severní a západní Evropě.

Účast EIB v projektu nemá pomoci pouze finančně, ale má za cíl především zvýšit jeho důvěryhodnost a přilákat další investory. Díky fondu mají účastníci možnost investovat do projektů finance prostřednictvím akciového kapitálu ještě před jejich realizací.  

Projekt je zajímavý mimo jiné i vysokou cílovou částkou a dlouhým investičním horizontem. Fond by chtěl dosáhnout až na 2 miliardy eur a akcie v plánovaných projektech hodlá držet až dvacet let.
 

Francie hodlá šetřit

S projektem na zvyšování energetické účinnosti uspěla i Francie. Jedná se o zateplování soukromých domů.

Jednotliví majitelé domů nejsou pro EIB typickými cílovými příjemci. Díky EFSI však banka do takového projektu investovat může. Ve Francii totiž vzniknou zprostředkovatelské instituce, které budou vlastníkům pomáhat s technickou i finanční stránkou věci. Právě těm může EIB poskytnout půjčku ve výši až 400 milionů eur.

Během realizace projektu by mohlo vzniknout až šest tisíc pracovních míst. Hlavním cílem je ale především snížení spotřeby energie a následné snížení nákladů na energie.

Jak se schvaluje EFSI projekt

„Stejně jako u všech ostatních projektů financovaných EIB i u EFSI projektů hodnotíme riziko projektu, technickou způsobilost a ekonomickou návratnost. Navíc se však soustředíme i na jeho přidanou hodnotu,“ uvádí Jitka Bureš.

Pokud projekt projde hodnocením EIB, je předložen ke schválení. Jak dlouho trvá proces od podání návrhu projektu až po uzavření smlouvy?

Jak dlouho trvá proces od podání projektu do uzavření smlouvy? Nejméně 5 měsíců.

„Absolutně minimální doba k tomu potřebná je zhruba 5 měsíců. Ale závisí to na mnoha faktorech, především na spolupráci žadatele s EIB a na vyspělosti projektu. Čím dříve je možné provést hodnotící misi, tím dříve se pak projekt dostane do schvalovacího procesu v bance,“ vysvětluje.

Pokud je projekt schválen EIB, musí ho ještě potvrdit investiční výbor EFSI tvořený osmi nezávislými experty a výkonným ředitelem.

Ani pro schválený projekt to však čerpáním peněz z fondu nekončí. Projekty musí dále spolupracovat s EIB i Evropskou komisí, a to ve formě podávání zpráv a dalších kontrol.

Co se však stane s projektem, který EIB doporučí, ale investiční výbor ho neschválí? „Ke schválení nepředkládáme žádný projekt, který nejsme schopni financovat sami. Pokud investiční výbor projekt neschválí jako EFSI projekt, bude z něj projekt EIB,“ odpovídá Jitka Bureš.

Další součásti Junckerova balíčku

Firmy mohou o podporu projektu žádat samy a obracet se přímo na Evropskou investiční banku. Při přípravě žádosti mohou využít například také Evropské centrum pro investiční poradenství (European Investment Advisory Hub) – nástroj, který byl vytvořen ze společné iniciativy Evropské komise a Evropské investiční banky. Jeho experti by žadatelům měli poskytovat odborné poradenství a technickou asistenci. Tato služba je však bezplatná pouze pro žadatele z veřejného sektoru.

Součástí Junckerova balíčku bude také Evropský portál investičních projektů, který by měl začít fungovat na začátku roku 2016. Ten vzniká z iniciativy Evropské komise a měl by fungovat na základě B2B konceptu, kdy dochází k obchodnímu vztahu mezi dvěma společnostmi. Žadatel bude mít přes tento portál možnost hledat přímo investora, popřípadě investor zde může najít vhodný projekt.

Autor: Petra Tučková