Z bank se stávají i poradny pro energetiku. Láká je zvyšování energetické účinnosti

zdroj: Shutterstock; autor: Goodluz

Energetické úspory jsou v Evropě v kurzu, ať už jde o zvyšování účinnosti v budovách nebo v průmyslu. Jak získat dost peněz na investice, které musí v následujících letech přijít? Dotace z veřejných peněz samy nestačí a měly by hlavně lákat soukromý kapitál. Energetická účinnost zajímá i banky, protože projekty jsou výnosné a bez výrazných rizik.

Na zvyšování energetické účinnosti Česko vynaloží do roku 2020 více než 90 miliard korun z evropských i národních fondů. Veřejné dotace mají přitom tvořit jen třetinu z potřebných investic. Zbylé dvě třetiny má zajistit soukromý kapitál.

Pomocí těchto peněz musí Česká republika podle evropských cílů uspořit energii ve výši necelých 48 petajoulů. To se v přepočtu blíží energii, kterou ročně vyrobí jaderná elektrárna Temelín.

Objem dostupných financí bude záviset i na úspěchu reformy emisního obchodování.

V ideálním případě by měla podle výpočtů ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) jedna miliarda vynaložená z veřejných peněz odpovídat úspoře jednoho petajoulu.

„Ze zkušenosti ale víme, že v praxi takto optimističtí být nemůžeme,“ uvedla na letošním Pražském evropském energetickém fóru ředitelka odboru strategie a mezinárodní spolupráce v energetice na MPO Lenka Kovačovská.

„Zatímco v průmyslu jsme schopni optimální varianty dosáhnout, v domácnostech na jeden uspořený petajoule připadá 2,5 miliardy a v sektoru služeb dokonce 3,5 až 4 miliardy,“ upřesnila.

Co po roce 2020

Už dnes se mluví o způsobech, jak bude Česko úspory energie financovat po roce 2020.

Členské země EU se v říjnu dohodly na nezávazném orientačním cíli pro zvýšení energetické účinnosti na 27 % oproti prognózám. Zatím ovšem není jasné, kolik energie by mělo uspořit konkrétně Česko.

„Při přípravě Státní energetické koncepce jsme se pokusili vypočítat technicky a ekonomicky efektivní potenciál pro zvyšování energetické účinnosti v České republice. Ten mezi lety 2020 a 2030 vychází zhruba na 44 petajoulů,“ řekla na konferenci Kovačovská.

Neví se ale, jestli bude mít Česko po roce 2020 možnost čerpat peníze na zvyšování účinnosti i nadále z evropských fondů.

„V době, kdy se závěry přijímaly, se nikdo nebyl schopen zavázat k tomu, aby se pro další programové období něco takového odsouhlasilo,“ vysvětlila.

Česko a další země střední Evropy si ale vyjednaly, že na energetické úspory i další potřebnou modernizaci budou mít v příštím období k dispozici více prostředků ze systému emisního obchodování.

Celkový objem peněz ale bude záviset na ceně emisích povolenek, a tedy na úspěchu projednávané reformy tohoto systému.

Banky v roli energetických poradců

Evropa nyní také přemýšlí nad tím, jak přilákat soukromý kapitál, který by investice navýšil. Klíčovou roli v tom hrají banky.

„Banka je konzervativní instituce, která preferuje jistější, byť méně výnosné projekty. Zvláště po zkušenostech s podporou obnovitelných zdrojů ovšem vlastně nevíme, co je to jistota,“ řekl na energetickém fóru Max Wandler z Erste Corporate Banking.

„Existuje však oblast s vysokými výnosy i vysokou mírou jistoty. To jsou úspory energií. Žádný jiný finanční produkt, pokud nejde o nelegální činnost nebo riskantní spekulace, nic takového nenabízí,“ tvrdí.

Každý projekt pro zvyšování úspor je jiný, proto musí banky rozumět i energetice.

V oblasti budov prý mají banky zájem o takové projekty, jako je výměna systémů vytápění, větrání a chlazení nebo výměna osvětlení. V průmyslu podle něj může jít v podstatě o jakoukoliv modernizaci výrobní technologie, modernizaci řídicích systémů a podobně.

Na banky to podle Wandlera klade další nároky. „Na rozdíl od obnovitelných zdrojů a zvláště fotovoltaiky, kde je jeden projekt jako druhý, jsou projekty pro zvyšování energetické účinnosti velmi individuální,“ vysvětlil. Banky proto klientům poskytují i energetické poradenství, ať už samy nebo s pomocí externích odborníků.

„Museli jsme razantně navýšit technickou úroveň svých služeb, a tím pádem technickou vzdělanost svých pracovníků. Zakládají se i speciální jednotky, ve kterých působí nejen lidé s bankovním backgroundem, ale i s technickým vzděláním,“ řekl.

Autor: Adéla Denková