Všechny novostavby musí mít téměř nulovou spotřebu energie, o revoluční změnu se však nejedná

© Shutterstock

Budovy jsou jedním z největších konzumentů energie v EU. Členské státy se proto zavázaly k tomu, že budou jejich energetickou náročnost postupně snižovat. Další krok na cestě k úspornějším budovám učiní Česká republika s nástupem roku 2020.

Nový rok přináší další změnu nároků v oblasti energetické spotřeby budov. Tentokrát se týká novostaveb s plochou menší než 350 metrů čtverečních, o stavební povolení budou moci požádat jen ti, jejichž projekty splňují podmínku „téměř nulové spotřeby energie“.

Budovy s téměř nulovou spotřebou energie mají nízkou energetickou náročnost, a jsou tedy úspornější. „Takový dům je lépe zateplený a má účinnější zdroj energie,“ vysvětluje Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy. Spotřebu energie těchto budov by navíc z velké části měly pokrývat obnovitelné zdroje.

Požadavek vychází z evropské směrnice o energetické náročnosti budov, kterou Česká republika převzala do své legislativy již v roce 2013. Státy přitom mohly při přijímání směrnice zohlednit národní podmínky.

Jak již dříve informoval EURACTIV.cz, v českém pojetí je budova s téměř nulovou spotřebou energie, zjednodušeně řečeno, asi o 10 až 20 procent úspornější než novostavby, které vznikaly do té doby. Konkrétně by se měla potřeba tepla na vytápění v „úsporném“ domě pohybovat mezi 30 až 70 kilowatthodinami na metr čtvereční za rok.

Zateplit dům, opravit školu nebo továrnu. Kde vzít peníze na úspory?

Každé opatření, které šetří energii, potřebuje počáteční investici − ať už se jedná o tepelné čerpadlo, nová okna nebo třeba kompletní zateplení domu. Pro rodinu nebo malou firmu ovšem může být taková investice v řádu stovek tisíců korun jen těžko překonatelnou překážkou.

Revoluce se nekoná

Jak ale upozorňuje stavební poradce Tomáš Hrdlička, budovy s téměř nulovou spotřebou nemusí splňovat žádné cílové hodnoty. Některé ukazatele však nesmí překročit zákonem stanovené referenční hodnoty, konkrétně se jedná o množství dodané energie, průměrný součinitel prostupu tepla (izolační schopnost domu) a objem primární neobnovitelné energie.

„Budova s téměř nulovou spotřebou energie je nastavena velmi benevolentně a je zde prostor pro zpřísnění. S budovami, které odpovídají budovám s téměř nulovou spotřebou energie, se již poměrně dlouho setkáváme,“ uvádí Hrdlička.

To potvrzuje i Holub z Šance pro budovy. „Česká vyhláška, která směrnici převedla do legislativy, je technicky neutrální. Neříká, jaký způsob vytápění mají budovy využívat. Je tedy na šikovnosti projektanta, jak to uchopí,“ říká Holub.

„Už v roce 2018 zhruba 80 procent novostaveb nový standard splňovalo. Přizpůsobit se bude muset těch 20 procent ‚nejhorších‘,“ dodává.

„Téměř nulovou spotřebu energie“ už má většina novostaveb, říká asociace

S novým rokem vstoupila ČR do další fáze postupného přechodu na energeticky úspornější domy. Větší novostavby už by měly plnit požadavky na „téměř nulovou spotřebu“. Zní to radikálně, ale nejedná se o velkou změnu oproti domům, které se staví teď.

Po roce 2020 již tedy budou zřejmě vznikat pouze budovy s téměř nulovou spotřebou, o žádnou zásadní změnu oproti současnému stavu se však nejedná. Legislativa týkající se energetické náročnosti budov totiž postupně nabíhá již od roku 2016. Nejdříve se podmínky týkaly veřejných budov a následně i ostatních domů s rozlohou větší než 1 500 metrů čtverečních.

Od ledna 2019 musí podmínky splňovat domy s rozlohou větší než 350 metrů čtverečních, od ledna 2020 se k nim pouze přidají i budovy s menší rozlohou.

„S 1. lednem 2020 se pouze postupně nabíhající povinnost stavět budovy s téměř nulovou spotřebou energie rozšíří o dosud chybějící výstavby. Fakticky tak bude zahrnovat stavby všech velikostí,“ říká ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) ve snaze zmírnit nepodložené obavy veřejnosti z blížících se změn.

Holub navíc dodává, že nové podmínky platné od 1. ledna 2020 by neměly výrazně zahýbat ani s cenou budov.

Celosvětový trend

Budovy se podílí na celkové spotřebě energie v Evropské unii ze 40 procent a jsou zodpovědné za zhruba 36 procent emisí CO2. Právě proto se úspornější budovy staly jedním ze společných evropských cílů. První evropská legislativa upravující energetickou náročnost budov byla přijata již v roce 2002. O osm let později vznikla nová směrnice, která zavedla i termín „budovy s téměř nulovou spotřebou energie“.

I tato směrnice ale potřebovala revizi, kterou EU přijala v roce 2018, přičemž členské státy by ji měly do svého práva převzít do března 2020. Novela zavádí například požadavky týkající se infrastruktury pro dobíjení elektromobilů a zdůrazňuje roli moderních technologií ve snižování energetické náročnosti budov.

Garáž s připravenou nabíječkou. Evropská směrnice tlačí na rozvoj infrastruktury pro elektromobily

Pokud se bude majitel elektromobilu v budoucnu stěhovat do nového bytu, může očekávat, že parkovací místo s nabíječkou bude mít připravené. Počítá s tím alespoň nový návrh evropské směrnice.

„Snižování energetické náročnosti budov v České republice je v souladu s celosvětovými trendy. Zohledňuje se přitom zájem budoucích generací, protože menší spotřeba energie je jedním ze základních předpokladů udržitelného rozvoje a také výrazem společenské odpovědnosti,“ doplňuje ředitel odboru energetické účinnosti a úspor ministerstva průmyslu a obchodu Vladimír Sochor.

„Ke změnám dochází postupně, protože i sektor stavebnictví se postupně inovuje. Izolační okno s trojsklem má nyní, co se izolace týče, stejné vlastnosti, jako vnější stěna domu v 80. letech,“ uzavírá Holub.