Unie posílá do Česka peníze na renovace nemocnic i škol, města i kraje si musí připravit projekty

© Pixabay

České regiony budou moci čerpat milionové dotace na renovace veřejných budov. Peníze ale nejsou to jediné, co k úspěšné rekonstrukci potřebují. Apelují zejména na nutnost zjednodušení administrativy.

Stát má jít občanům příkladem a šetřit energie, kde se dá. Právě takový princip by se měl podle unijní legislativy uplatňovat v celé EU. Pro českou vládu to znamená, že musí každoročně renovovat 3 procenta podlahové plochy svých budov. Ukládá jí to směrnice o energetické účinnosti.

Vláda však není jediným vlastníkem veřejných budov. Řada z nich spadá do vlastnictví obcí, měst a krajů. Na ně se sice 3procentní povinnost nevztahuje, Evropská komise by však již brzy mohla přijít se změnou. Naznačila to ve své říjnové renovační strategii, která počítá s revizí směrnice o energetické účinnosti. V dokumentu Komise uvádí, že prozkoumá možnost rozšíření tohoto požadavku na budovy „ve všech úrovních veřejné správy“.

Pro české regiony to představuje výzvu. Renovace budov jsou sice výhodné, protože přinášejí úspory energií a mají pozitivní ekonomický dopad, na druhou stranu, realizace projektů není pro obce či kraje jednoduchou záležitostí. Musí mít nejen kvalitně připravené projekty, ale také dostatek financí.

Renovace budov uspoří energie a povzbudí ekonomiku. Česko v nich musí přidat, shodují se politici

Sektor budov je energeticky náročný, podepisuje se jak na spotřebě energie, tak i na emisích. Investice do renovací mohou zabít hned dvě mouchy jednou ranou – pomohou ČR splnit její evropské závazky a zároveň popoženou českou ekonomiku vpřed. 

„Stojíme v přelomovém roce, kdy končí jedno období podpory z evropských fondů a evropských povolenek, a připravuje se nové programové období,“ zdůraznil Petr Holub, ředitel Šance pro budovy, aliance organizací prosazující energeticky úsporné stavebnictví, při debatě organizované serverem EURACTIV.cz.

Více zdrojů, více starostí

Renovace budov bude možné v Česku financovat hned z několika zdrojů. Tradičními nástroji jsou evropské kohezní fondy, které lze čerpat skrze Integrovaný regionální operační program (IROP) a Operační program Životní prostředí (OP ŽP). Od letošního roku by k nim měly přibýt další tři zdroje – Modernizační fond, fond obnovy EU a také Fond pro spravedlivou transformaci, který je vyhrazený pouze pro tři české uhelné regiony, tedy Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj.

Česko nyní musí nastavit programy čerpání tak, aby se vzájemně doplňovaly. Každý zdroj má totiž své specifické podmínky nastavené na evropské úrovni.

„Ideálním řešením by bylo, kdyby žadatelé mohli žádat o podporu tak, jak na to byli dosud zvyklí,“ podotkl Holub s tím, že veřejný sektor se dosud s žádostmi o podporu obracel zejména na Státní fond životního prostředí (SFŽP).

Ředitel SFŽP Petr Valdman potvrdil, že s nástupem nového programovacího období bude k dispozici více zdrojů a více peněz, ale spolu s tím i více komplikací. „Na evropské úrovni se vedou velice složité diskuse,“ poznamenal.

Česko si nyní například vyjednává podporu z evropských strukturálních fondů. Nová dohoda mezi vládou a Evropskou komisí na období 2021-2027 by měla být uzavřena až na podzim. „Snažíme se, aby ten přechod neznamenal propad v investicích,“ podotkl Valdman.

Z OP ŽP by v novém programovacím obdobím mělo jít do sektoru veřejných budov 12,7 miliardy korun. Z tohoto programu však mohou čerpat pouze regiony, nikoli Praha. Ta bude moci hradit renovace z jiného zdroje, a to z již zmíněného Modernizačního fondu, který by měl disponovat minimálně 6 miliardami korun, v závislosti na ceně emisních povolenek.

Cena emisních povolenek stoupá, chystá se revize systému ETS. Co to znamená pro Česko?

Rekordně vysoká cena emisních povolenek může uspíšit český odchod od uhlí. Systém obchodování s emisními povolenkami zároveň čeká rozšíření, které ovlivní další sektory i koncové spotřebitele.

Na renovace myslí i Národní plán obnovy. Na jeho základě si bude moci Česko sáhnout na finance z pokrizového unijního fondu označovaného jako Next Generation EU. Jak uvedl Valdman, Národní plán obnovy počítá s investicí 7,5 miliardy korun do renovací budov v majetku státu. Do plánu by se však mohly v budoucnu zahrnout také projekty veřejných subjektů, na které s nedostalo v již vyčerpaných výzvách otevřených v rámci OP ŽP.

Komplexnost především

Zástupci veřejného sektoru očekávají od nového programovacího období nejen dostatek financí, ale také zjednodušení administrativy a důraz na komplexnost projektů. V předchozím programovacím obdobím totiž museli vyplňovat žádost na každý projekt – od výstavby solárních panelů přes výměnu oken až po renovaci vnitřních prostor či technologii na využívání šedé vody – zvlášť. To by se však mohlo s novým programovacím obdobím změnit. Alespoň o to usiluje SFŽP.

„SFŽP se vydává správným směrem. Pojďme projekty integrovat,“ konstatoval primátor Olomouce Miroslav Žbánek (ANO). Podobná výzva zazněla i od dalších zástupců českých regionů.

Reforma ETS se blíží. Emisní povolenky by se měly vztahovat i na budovy a silniční dopravu

Systém obchodování s emisními povolenkami tlačí evropský průmysl k razantnímu omezování skleníkových plynů. Evropská komise chystá jeho revizi, představit by ji mohla již v červnu.

„V prvním kroku se většina zadavatelů soustředila na to nejmarkantnější, tedy na fasády, okna a osvětlení. Málokdy byl projekt renovace komplexní, abychom se zabývali například chytrým řízením spotřeby, což by znásobilo přínos té tvrdé investice,“ zdůraznil Patrik Pizinger (HNHRM), radní Karlovarského kraje a starosta Chodova. „Do následujících let máme před sebou velké úkoly,“ dodal.

Od roku 2014 se podle informací SFŽP zrekonstruovalo v ČR celkem 2 429 veřejných budov a vybudováno bylo 36 nových veřejných pasivních domů, které mají minimální spotřebu energie.

Mezi úspěšnými projekty je například renovace Uherskohradišťské nemocnice, na jejíž střeše vyrostly solární panely. Jak během diskuse prozradila ředitelka Energetické agentury Zlínského kraje Miroslava Knotková, nemocnice by se již brzy měla stát nízkoenergetickou. Plánuje se zde projekt pro energetické využití odpadu, díky kterému by měla budova svůj stálý a stabilní zdroj energie, a navíc by nemusela využívat staré a neekologické spalovny odpadu.

Rekonstrukce se dočkalo i dětské oddělení Nemocnice Nové Město na Moravě nebo Základní škola Malý Újezd.

Řada měst však vlastní i bytové domy, které renovaci rovněž potřebují. „Před dvaceti lety jsme začali s modernizací bytového fondu. Za tu dobu jsme je proměnili do nízkoenergetického standardu, úspory jsou vyšší než 60 procent,“ vyzdvihla Jana Drápalová (za Stranu zelených), starostka brněnské městské části Nový Lískovec.

Zástupci regionů vyzývají také k tomu, aby jim stát usnadnil předfinancování projektů, a zejména pak jejich přípravy. Kvůli dopadům pandemie covid-19 je totiž v městských či krajských rozpočtech nedostatek financí na investice. To by mohl zajistit program ELENA, který čerpá z rozpočtu Evropské investiční banky. Jak na debatě prohlásil Dan Jiránek ze Svazu měst a obcí, Česko by se navíc nemělo poohlížet jen po přímých grantech z evropských fondů, ale také po výhodných zárukách z EU nebo po zdrojích v národním rozpočtu.

Zelená agenda je rozeseta mezi vládní rezorty. Pomohl by zmocněnec pro Green Deal?

ČR čeká náročná zelená transformace. Implementace Zelené dohody v praxi je ale rozeseta mezi jednotlivé vládní rezorty, což může podle expertů představovat problém. V odborných kruzích se začíná hovořit o novém koordinátorovi, který by měl zelenou agendu pod palcem.