Startují další dotace v Nové zelené úsporám, hraje se i o evropské peníze

zdroj: Shutterstock; autor: Robert Kneschke

Zítra (1. dubna) začíná další kolo pro zájemce o dotaci na úspornou renovaci rodinného domu. Pokračuje Nová zelená úsporám. Bytovky a veřejné budovy pak mají peníze na zateplování a další úpravy dostávat z evropských fondů. Celkově by prý Česko mohlo na úsporné renovace dostat víc peněz. Závisí to na nastavení operačních programů a osudu evropských emisních povolenek.

Zítřkem (1. dubna) startuje druhé kolo dotačního program Nová zelená úsporám. Ten pomáhá s financování celkových renovací rodinných domů, které mají za cíl uspořit energii.

Nová výzva má být otevřena po dobu sedmi měsíců nebo do vyčerpání vyčleněné částky, což je 1,9 miliardy korun. Přihlásit se můžou všichni, kteří úsporná opatření na rodinném domě realizovali nebo realizují od začátku letošního roku.

Celkově má do Nové zelené úsporám směřovat do roku 2020 dvacet sedm miliard korun. Pro vládu je to jeden ze způsobů, jak splnit svůj slib o masivní podpoře zateplování, ke kterému se přihlásila v programovém prohlášení.  

„Vláda by si ale nyní měla pohlídat přípravu operačních programů, ze kterých lze podpořit renovace veřejných budov a bytových domů,“ říká k tomu ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub. Aliance sdružuje firmy z oblasti šetrného stavebnictví.

Drahé nebo špinavé

Z evropských fondů je v České republice možné na úsporné renovace využít 75 miliard korun. „Navzdory pověstným problémům s jejich využíváním nemáme žádné potíže s čerpáním programů určených právě na energetické renovace budov – naopak, daří se je hladce utratit,“ dodává ekologické Hnutí Duha.

Fungovat mají v příštím programovacím období (2014 až 2020) čtyři různé programy, které se zaměří na různé typy budov a v gesci je mají mít různá ministerstva. Některé z nich podle stavitelů ještě potřebují vylepšení.

Podle ekologických organizací je pokračování Nové zelené úsporám dobrá zpráva. Lidé totiž podle nich mají při vytápění často na výběr pouze mezi drahým zemním plynem a uhlím, které zatěžuje ovzduší.

„Cena tepla, největší položky z výdajů na energie, se za posledních deset let zvedla o 65 až 140 % – podle druhu fosilního paliva a způsobu vytápění,“ tvrdí ve svých materiálech Hnutí Duha.

Víc peněz

Bezmála třetina energie spotřebované v Česku přitom připadá na budovy. A už se současnými technologiemi je prý možné snížit spotřebu tepla o dvě třetiny.

„Řešením jsou právě energetické renovace budov – zateplování, výměna oken, chytré větrání rekuperací, instalace solárních kolektorů k ohřívání vody nebo domácích kotlů na biomasu a podobně,“ říkají ekologové.

V Nové zelené úsporám je na to prý příliš málo peněz. První program Zelená úsporám hospodařil v letech 2009 až 2010 s jednadvaceti miliardami korun a celkem podpořil zateplení a čisté zdroje tepla v asi 150.000 domácnostech.

„Přesto nestačil pro všechny žadatele. Rozpočet nového programu bude v roce 2014 hospodařit pouze s rozpočtem 1,9 miliardy, což je zcela nedostatečná částka. Tato částka pomůže pouze 10 až 15 tisícům domácností,“ tvrdí Duha.

Kolik bude v programu k dispozici peněz v dalších letech, to závisí do značné míry na osudu evropského systému obchodování s emisními povolenkami. Právě výnosy z jejich prodeje jsou hlavní zdroj financování pro Novou zelenou úsporám.

V současné době je cena povolenek příliš nízká. Evropská komise už nastartovala debatu o reformě celého systému, která by to měla změnit.

Autor: Adéla Denková