Směrnici o energetické účinnosti čeká podle odborníků ještě dlouhá debata

Zdroj: CreativeCommons.org; autor: Anton Fomkin.

Na evropské úrovni se již podařilo dosáhnout dohody nad textem směrnice o energetické účinnosti, kterou by měl brzy schválit Evropský parlament. Nyní však bude konečný výsledek dlouhých jednání podle zasvěcených pozorovatelů záviset na tom, jak členské státy legislativu implementují do svých národních systémů.

Po dlouhých a složitých vyjednáváních se evropské instituce minulý měsíc dohodly na konečné podobě směrnice o energetické účinnosti (Energy Efficiency Directive – EED).  Zítra (12. července) by ji měli schválit europoslanci ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a po prázdninách by o ní měl hlasovat celý Parlament.

Podle zastánců směrnice díky ní členské státy například sníží svou závislost na dovozech ropy a plynu. Legislativa prý navíc umožní vytvořit velké množství pracovních míst, mimo jiné v úsporném stavebnictví (EurActiv 6.6.2012).  

Zároveň však direktiva nemůže splnit cíl, který původně stál u jejího vzniku – zajistit do roku 2020 zvýšení energetické účinnosti o 20 %, upozornil lucemburský europoslanec za zelené Claude Turmes. Ten jako hlavní vyjednavač Parlamentu výrazně přispěl k dosažení kompromisu nad textem směrnice.

„Je velmi obtížné odhadnout, jak EED ovlivní naše chování,“ podotkl Nicola Rega ze sdružení Eurelectric, které v Bruselu hájí zájmy evropských elektrárenských firem.

„Text je plný neurčitých frází, a proto je těžké jej hodnotit předem. Vše bude záležet na tom, jak členské státy nové předpisy implementují,“ dodal.

Další vlna debat

Zasvěcení pozorovatelé proto očekávají, že během následujících měsíců budou diskuze o směrnici nadále pokračovat. Na její konečné implementaci pak bude záležet, zda se skutečně podaří posun k větší energetické účinnosti realizovat.  

Již během vyjednávání o textu direktivy si členské státy vyjednaly řadu pravidel, které ji podle zelených organizací oslabily (EurActiv 5.4.2012).

Došlo například k výraznému snížení počtu budov, na které se vztahuje požadavek povinné rekonstrukce. Oslaben byl i hlavní cíl směrnice, a to povinnost dodavatelů energie zajistit u svých koncových zákazníků každý rok energetické úspory ve výši 1,5 %.

Podle zastánců tohoto bodu tak nakonec ve skutečnosti budou muset energetické firmy zajistit úspory pouze ve výši asi 1 %. Nabízí se jim také způsoby, jak se povinným úsporám do jisté míry vyhnout.

Brook Riley z organizace Přátelé Země se však domnívá, že firmy a spotřebitelé změnu přesto zaznamenají.

„Členské státy mohou navrhnout vlastní opatření, pokud dokážou prokázat jejich přínos. S hledáním takových alternativ však budou mít problémy,“ dodal v této souvislosti.