Směrnice o energetické účinnosti prošla Parlamentem

Zdroj: The European Parliament.

Europoslanci odložili při včerejším hlasování ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku spory stranou a rozhodli o tom, že jednání s členskými státy zahájí ještě před příštím plenárním zasedáním.

Přestože parlamentní kompromis, na kterém se dohodli šéfové politických frakcí, má mezi europoslanci řadu odpůrců, členové klíčového výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) jej včera podpořili. Jednání s Radou EU tak nestojí nic v cestě.

Návrh směrnice je po „šesti měsících intenzivní, noční a dokonce i víkendové práci“, jak dosavadní přípravy komentoval jeden z jejích autorů Claude Turmes, připraven pro jednání s členskými státy. A jednání budou patrně velmi tvrdá – vlády už teď volají po větší flexibilitě a národních výjimkách.

„Dnešní hlasování dává Evropskému parlamentu silný mandát pro vyjednávání s Radou,“ uvedl Turmes (Zelení). „Ztratili jsme hodně času a je načase, aby vlády zemí EU začaly úspory energií konečně realizovat. Pořádná směrnice o energetické účinnosti bude v tomto ohledu zcela zásadní.“

Tím, že poslanci ve výboru podpořili kompromis dojednaný předsedy politických frakcí, může Parlament začít s členskými státy jednání mnohem dřív, než je obvyklé. Díky této tzv. zrychlené proceduře dostalo dánské předsednictví čas.

Dánové by rádi směrnici o energetické účinnosti uzavřeli do konce června. Usilují o to i europoslanci. Pokud by instituce tento termín nestihly, je pravděpodobné, že by se jednání přinejmenším o půl roku zdržela. Kyperské předsednictví, které po dánském nastupuje, totiž tuto agendu nezařadilo na seznam svých priorit.

Jednání ale v každém případě nebudou jednoduchá. Členským státům se nezamlouvá hned základní požadavek, s kterým přicházejí europoslanci – totiž aby cíl snížit spotřebu primární energie o 20 % přestal být pro Evropskou unii dobrovolný a začal být závazný.

„Klíčem k této směrnici je flexibilita. Opatření by měla podpořit a umožnit realizaci úspor a ne nutit národní vlády k nadměrné byrokracii a k plnění nahodilých cílů, které jsou jen na papíře,“ uvedla hlavní vyjednavačka evropských konzervativců, Britka Vicky Ford (ECR).

Flexibilitu, kterou nyní kompromis obsahuje, ocenil i český europoslanec Pavel Poc, který byl ve výboru pro životní prostředí stínovým zpravodajem směrnice: „Situace a podmínky v členských státech se liší a každá země musí mít možnost určit, jak stanovených závazných cílů dosáhne“.

Dobrý základ

Do hlavních bodů směrnice, které vycházejí z dohodnutého parlamentního kompromisu, by už europoslanci neměli moc zasahovat. „Všechny frakce se dohodly na tom, že na kompromis už sahat nebudou,“ uvedl dánský europoslanec Bendt Bendtsen (EPP).

Výsledek hlasování je podle něj silným signálem pro Radu. „Máme teď pevnou pozici, která se nebude měnit. Ze svých pozic částečně ustoupila levice i pravice, protože všichni cítí, že je třeba dohodnout se na kompromisu.“

Bendtsen neskrýval ovšem své rozčarování nad tím, že o některých bodech by měl Parlament s Radou jednat až poté, co směrnici koncem března odhlasuje plénum.

„Doslechl jsem se, že Rada nebude před plenárním zasedáním o některých tématech jednat. To mi nedává smysl. Rada najednou bude čekat na pozici Parlamentu? Pokud to chtějí ovlivnit, tak už to mají mít dávno ujasněné,“ kroutí hlavou poslanec.

Komisař pro energetiku Günther Oettinger nechtěl výsledky dalších jednání předjímat. Připustil ale, že rozhodnutím výboru vzniká prostor pro splnění cílů 20-20-20. „Je to důležité hlasování, protože výbor podpořil náš výběr nástrojů ke zvyšování energetických úspor. S textem, o němž se dnes hlasovalo, budeme schopni dosáhnout hlavního cíle směrnice, kterým je zvýšení úspor o 20 % do roku 2020,“ řekl komisař.

Vedle změny celkového cíle pro rok 2020 z dobrovolného na povinný (doplněného o možnost flexibility při volbě nástrojů, jakými budou státy ke zvyšování energetických úspor přispívat) europoslanci podpořili také cíle v oblasti renovace budov.

Každý stát má být podle návrhu povinen vypracovat plán, jak do roku 2050 hodlá dosáhnout snížení energetické náročnosti budov o 80 %. Vlády mají navíc zajistit renovaci budov ve veřejném vlastnictví – buď budou ročně renovovat 2,5 % budov, nebo budou muset o 2,5 % ročně snížit energetickou spotřebu ze všech veřejných budov.

Poslanci podpořili také návrh, podle nějž budou energetické společnosti muset u koncových zákazníků ročně ušetřit 1,5 % energie.

Více podrobností k parlamentnímu kompromisu najdete také ve včerejším článku EurActivu.