Směrnice o energetické účinnosti: Dánsko varuje před neúspěchem vyjednávání

Dánský ministr pro energetiku a otázky klimatu Martin Lidegaard; zdroj: Rada EU

Ačkoliv si dánské předsednictví za jednu ze svých priorit zvolilo úspěšné dokončení vyjednávání o energetické účinnosti, do konce jeho funkčního období se pravděpodobně pokroku dosáhnout nepodaří. V současné době probíhají jednání mezi evropskými institucemi a členskými státy a především v případě povinných energetických úspor zatím konsenzus není na obzoru.

Členské státy Evropské unie chtějí dosáhnout toho, aby byla aktuálně projednávaná směrnice o energetické bezpečnosti (Energy Efficiency Directive – EED) co nejvíce bezzubá. Domnívá se to alespoň zklamané Dánsko, které usiluje o úspěšné uzavření jednání o směrnici do začátku července, kdy předá funkci předsednické země Rady EU Kypru.  

Po neformálním zasedání ministrů životního prostředí a energetiky v polovině dubna se zdálo, že zástupcům vlád se již podařilo dosáhnout konsenzu a rozhodli se podpořit závazky, které směrnice přináší. Podle jednoho ze zdrojů EurActivu se však nyní v Bruselu rozjíždí další kolo vyjednávání a zdá se, že k žádnému pokroku nedošlo.

„Státy prozatím spíše usilovaly o oslabení cílů EED než aby směrnici podporovaly,“ řekl EurActivu minulý týden (25. dubna) Martin Lidegaard, dánský ministr pro energetiku a otázky klimatu. Zdůraznil, že hlavní problém spočívá v odmítání požadavku, aby energetické společnosti každoročně zajistily úspory energie u koncových spotřebitelů ve výši 1,5 % energie spotřebované v předchozím roce.

„Některé ze článků směrnice, především závazek k 1,5% úsporám, jsou již příliš oslabené a pokud chceme dosáhnout kompromisu při vyjednávání s Parlamentem, musí být tyto články opět ambicióznější,“ dodal.

Rozdílné pohledy

V současné době totiž probíhají trojstranná jednání mezi Komisí, Parlamentem a členskými státy, která koordinuje právě dánské předsednictví. A zatímco europoslanci a Komise požadují konkrétní závazné cíle, členské státy usilují o jejich maximální uvolnění (EurActiv 10.4.2012).

Evropský parlament navrhnul 18 kompromisních dodatků ke směrnici, jejichž prostřednictvím chce zajistit, že národní státy neopustí základní kameny této legislativy (EurActiv 29.2.2012). Jedná se zejména o článek týkající se povinných úspor.  

„Je to hlavní motor směrnice,“ domnívá se jeden z evropských diplomatů. „Právě díky tomuto článku lze zajistit největší energetické úspory. Takže jde samozřejmě o obtížné téma,“ dodal.

Další bod směrnice počítá například s povinností států renovovat ročně 3 % budov ve veřejném vlastnictví. Také v případě tohoto požadavku nevládní organizace tvrdí, že během vyjednávání byl značně osekán a oslaben různými výjimkami a právními skulinami (EurActiv 5.4.2012).

Podle Lidegaarda bude nutné, aby Rada i Parlament zachovaly ve vyjednávání co největší pružnost. Jedině tak prý mohou dosáhnout kompromisu.

Na základě informací EurActivu se bude předsednictví snažit vytvořit nový text zmíněného článku, a to během setkání se stálými zástupci členských států při EU, které proběhne 4. května.

Všechno nestihneme

Před začátkem svého předsednictví dalo Dánsko najevo, že hodlá otázky energeticko-klimatického balíčku prosazovat jako jednu z priorit svého předsednického programu. Předchozí polské předsednictví těmto tématům příliš vysokou pozornost nevěnovalo a ani Kypr je nezařadil mezi své preferované otázky. Podle odborníků se tak od dánského předsednictví očekává na poli energeticky a ochrany životního velká aktivita.

Ministr Lidegaard však přiznal, že do konce předsednictví jeho země pravděpodobně nedokáže dovést všechna tato témata k výraznějšímu pokroku. Kromě směrnice o energetické účinnosti se jedná například o emisní cíle, ke kterým by se měla Evropa zavázat do roku 2030.    

„Měli bychom být féroví a přiznat, že nebudeme schopni tyto otázky uzavřít do konce června,“ uvedl a dodal, že Dánsko chce alespoň dosáhnout toho, aby se státy dohodly na nutnosti podpory energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie a modernizace energetické infrastruktury.

Energetická účinnost je jediným z cílů evropské strategie 20-20-20, který není závazný. Podle komisaře pro energetiku Günthera Oettingera je to také jediný z cílů, které členské státy prozatím nejsou schopny splnit. Podle nedávných odhadů se ukázalo, že v současném tempu dosáhne Evropa v roce 2020 pouze 9–11% úspor.