Energetická účinnost: Experti očekávají „bitvu o interpretaci“

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net, autor: Master isolated images.

Kolik energie se ve skutečnosti podaří uspořit díky nově dohodnuté směrnici o energetické účinnosti, to podle odborníků závisí především na tom, jak ji jednotlivé státy budou interpretovat. Hrozí prý, že řada zemí se bude snažit nalézt k implementaci směrnice co nejjednodušší cestu, a některé úspory tak prý mohou být dokonce započítávány dvakrát.

V září tohoto roku by měly členské státy EU předložit národní plány na implementaci směrnice o energetické účinnosti (Energy Efficiency Directive – EED), na jejíž podobě se evropské instituce dohodly v červnu (EurActiv 14.6.2012).

Směrnice měla zajistit splnění jednoho z evropských energeticko-klimatických cílů do roku 2020, a to 20% snížení spotřeby energie oproti číslům z roku 1990 (další dva cíle předpokládají 20% podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie a 20% snížení množství emisí skleníkových plynů).

Evropský parlament již dříve upozornil, že skutečné energetické úspory se však budou pohybovat pouze okolo 15 až 17 %, protože členské státy během vyjednávání text směrnice do značné míry oslabily (EurActiv 30.4.2012).  

Odborníci se však nyní domnívají, že energie se možná ušetří ještě méně. Vše bude podle nich záviset na tom, jakým způsobem budou členské státy úspory vypočítávat. Otevírá se jim prý přitom možnost některé z nich započítávat do výsledného čísla dvakrát.  

Dvojí zápočet

Jedním z hlavních bodů směrnice je povinná podpora energetické účinnosti (energy efficiency obligation – EEO) pro dodavatele, kteří by měli u svých koncových zákazníků každoročně zajistit úspory ve výši 1,5 % (EurActiv 7.6.2012). Během vyjednávání textu EED ale členské státy dosáhly několika výjimek z této povinnosti.

Do každoročních úspor energie například budou moci započítat energii ušetřenou v předchozích letech, konkrétně od roku 2010. Budou mít také možnost zahrnout do konečného čísla předpokládané úspory z následujícího období, tedy let 2020–2023.

Do 1,5% úspor mohou být také zahrnuty renovace budov, které snižují jejich energetickou spotřebu. V tomto případě však právě může dojít ke zdvojení ve výpočtu. Renovace budov by totiž měl zajišťovat další z bodů EED, a to povinnost států vytvořit dlouhodobé národní plány pro renovaci budov do roku 2050.  

Podle tajemníka Evropské aliance společností na podporu energetické účinnosti v budovách (EuroACE) Adriana Joyce tak dojde ke snížení celkových úspor, protože energetické společnosti se budou snažit zajistit splnění svých povinností co nejjednodušší cestou.

Nic nového

Řada expertů také vyslovila názor, že členské státy se budou snažit „zrecyklovat“ již existující národní programy na podporu energetické účinnosti, a nenaplní tak celý potenciál nové směrnice.

Velká Británie například může využít svého plánovaného programu pro renovace budov nazvaného Green Deal, který by měl být zahájen již letos. Německo pravděpodobně bude pokračovat v populárním renovačním programu namísto podpory pro 1,5% úspory ze strany dodavatelů.

Také v případě Francie, Švédska nebo Dánska odborníci očekávají, že státy spíše integrují novou směrnici do již fungujících programů.   

„Je pravděpodobné, že země využijí existujících schémat, pokud se jim již nyní daří realizovat dobré nápady na úspory energie,“ řekl Brook Riley z organizace Přátelé země, která v oblasti energetické účinnosti usilovala o přijetí ambiciózních cílů.

Skutečné úspory však podle něj budou záviset na tom, jak bude směrnice interpretována. Konečné výsledky se prý pak mohou značně lišit. „Bude to skutečná bitva o interpretaci,“ domnívá se Riley.