Revoluce se v energetice završí do 10 nebo 15 let, říká analytik

zdroj: Shutterstock; autor: Vaclav Volrab

Slova o přechodu k decentralizované energetice, kde si budou moci spotřebitelé vyrábět energii sami, zaznívají stále častěji. I Česko má potenciál pro rozvoj solární energetiky, vedle obnovitelných zdrojů ale k nezávislosti přispívají i kogenerační jednotky. Skutečnou revoluci však způsobí možnost ukládat větší množství energie na dlouhou dobu, zaznělo na odborné konferenci.

Až polovinu celkového současného instalovaného výkonu mohou v české elektroenergetice v roce 2045 pokrývat střešní solární elektrárny, vypočítává studie zaměřená na potenciál solární energetiky v Česku.

„Fotovoltaické elektrárny nenahradí všechny současné zdroje, ale na energetickém mixu se mohou podílet velmi významnou měrou,“ říká spoluautor studie ze společnosti Enaco Jaroslav Jakubes.

„Skutečnou revoluci způsobí dlouhodobé skladování energie,“ říká Michal Šnobr.

Možnosti pro rozvoj střešních slunečních elektráren jsou tak podle něj znatelně vyšší, než předpokládá nově aktualizovaný Národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů, který se zaměřuje na období do roku 2020. Zanedlouho by ho měla schvalovat vláda.

„Nárůst uvažovaný v Národním akčním plánu je čtvrtinový oproti tomu, jaký by mohl teoreticky být, pokud bychom hovořili pouze o technických omezeních,“ řekl k tomu Jakubes na nedávné konferenci věnované šetrné energetice.

Revoluci přinese skladování

Růst fotovoltaiky však musí být také ekonomicky odůvodněný. S tím souvisí i možné způsoby její podpory. „Za současných podmínek rozvoj možný není,“ vysvětlil. Od roku 2014 byla v Česku zastavena provozní podpora nových obnovitelných zdrojů kromě malých vodních elektráren.

Další vývoj může podle Jakubese ovlivnit nově připravovaný tarifní systém. Politicky nejprůchodnější formou podpory je pak podle něj v současné době přímá investiční podpora, která se objevila i v poslední výzvě v rámci programu Nová zelená úsporám.

Podle odhadů lze do budoucna počítat s dalším zlevňováním solárních panelů i vývoj v dalších oblastech, jako je například větrná energetika. Skutečnou revoluci na cestě k novému systému však způsobí technologie pro skladování energie, řekl na konferenci poradce společnosti J&T pro energetiku Michal Šnobr.

Nepůjde přitom podle něj jen o schopnost skladovat menší množství energie na kratší dobu v bateriích, ale také možnost ukládat energii na dlouhou dobu prostřednictvím vodíku a syntetického zemního plynu.

Směrem k decentralizaci

Příchod nové energetiky je přitom nezadržitelný, dodává Šnobr. „Elektřina už dlouho nebude vyráběna exkluzivně jen velkými centralizovanými elektrárnami v rukou velkých energetik. Do roku 2025 bude každý schopen elektřinu nejen vyrobit, ale také ji skladovat,“ citoval z materiálů bankovní skupiny UBS.  

Změna ovšem nepřijde ze dne na den. „Nelze počítat s tím, že se ihned uzavřou všechny jaderné a uhelné elektrárny. Bude potřeba najít kompromis, tak aby se stávající centrální elektrárny udržely při životě, ale umožnily vstup revoluční energetiky na trh,“ řekl.  

Posun k decentralizované energetice lze nicméně pozorovat už dnes. Reagovat na tom musel také polostátní elektrárenský gigant ČEZ, který začal svůj byznys rozvíjet i tomto směru.

„Nové decentralizované technologie dávají zákazníkům více možností volby a jsou už dnes zpravidla levnější. Pořizování vlastních zdrojů bývalo standardem pro velké zákazníky. Dnes to však začíná platit i pro střední a malé firmy,“ uvedl Jan Baláč ze společnosti ČEZ Esco, která se zaměřuje právě na decentralizované zdroje a úspory energie.

Kogenerační jednotky

S rozvojem fotovoltaiky firma počítá hlavně do budoucna. V současné době se soustředí především na kogenerační jednotky a plynové kotle.

Takzvaná kogenerace – tedy společná produkce elektřiny a tepla – patří mezi podporované zdroje energie, a to bez ohledu na zdroj, ze kterého energii vyrábí. Důležitá je v jejím případě účinnost přeměny energie.

Decentralizované zdroje si pořizují i střední a malé firmy.

„U kogeneračních jednotek lze dosáhnout i 95% celkové účinnosti. Díky smysluplnému využití tepla vznikajícího při výrobě elektřiny nemusí být toto teplo vyrobeno v jiném zdroji. Tím se šetří palivo i finanční prostředky potřebné na jeho nákup,“ shrnuje výhody člen Rady Českého plynárenského svazu Josef Jeleček.

Pro využití se kogenerace hodí hlavně v provozech, jako jsou hotely, obchodní domy, nemocnice, aquaparky nebo administrativní budovy. Uplatnění nacházejí i v průmyslu, kde se pro teplo nebo chlad využívá pro technologické účely.

Ruku v ruce s OZE

„Technologie se většinou zatím vyplatí u objektů se spotřebou energií asi od 800 tisíc korun ročně. I když v České republice mají provozovatelé vysoce účinných kogeneračních jednotek nárok také na takzvaný zelený bonus, je návratnost stále ještě relativně dlouhá a zejména nejistá,“ řekl Jeleček EurActivu.  

Podpora pro elektřinu z kogenerace je totiž v souladu se zákonem stanovována vždy pouze na jeden rok, vysvětlil.  

Z technologického hlediska je přitom podle vhodná i kombinace kogenerace s obnovitelnými zdroji. Jednotka totiž může být v provozu ve chvílích, kdy nesvítí slunce a nefouká vír.

„Proto se zdá, že uspořádání energetiky, kdy na jedné straně budou OZE a na druhé straně regulovatelný výkon kogenerace, která umí být flexibilní, dává svoji logiku,“ řekl redakci.  

Autor: Adéla Denková