Renovace budov uspoří energie a povzbudí ekonomiku. Česko v nich musí přidat, shodují se politici

© Pixabay

Sektor budov je energeticky náročný, podepisuje se jak na spotřebě energie, tak i na emisích. Investice do renovací mohou zabít hned dvě mouchy jednou ranou – pomohou ČR splnit její evropské závazky a zároveň popoženou českou ekonomiku vpřed.

Evropské klimatické cíle jsou čím dál přísnější. Členské státy EU musí do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent. Navíc musí splnit cíle v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti.

Pro Česko je plnění cílů náročné, česká ekonomika je totiž oproti ostatním státům opřená o emisně náročný průmysl. „Průmysl v české ekonomice má podíl na hrubém domácím produktu 29 procent, což je nejvíc ze všech zemí Evropské unie. Průměrný podíl v EU je 20 procent, Německo má 24 procent. Přechod na bezemisní ekonomiku bude pro ČR o trochu složitější než u ekonomik, kde je podíl průmyslu nižší,“ uvedla rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.

Průmysl však již není tím největším spotřebitelem energie, jako tomu bylo v minulosti. Od roku 2011 jsou největším konzumentem energie domácnosti. Pokud by se Česku podařilo v domácnostech, průmyslu či dopravě uspořit energie, mohlo by si tak splnit nejen evropské klimatické cíle, ale také povzbudit ekonomiku zasaženou pandemií.

Reforma ETS se blíží. Emisní povolenky by se měly vztahovat i na budovy a silniční dopravu

Systém obchodování s emisními povolenkami tlačí evropský průmysl k razantnímu omezování skleníkových plynů. Evropská komise chystá jeho revizi, představit by ji mohla již v červnu.

„Od roku 1995 se energetická náročnost ekonomiky snížila o 42 procent, ale pořád zůstáváme na čtvrté nejhorší příčce v EU,“ zdůraznila Nerudová při debatě, kterou uspořádal server EURACTIV.cz.

Budovy jsou nyní zodpovědné za zhruba 40 procent spotřebované energie v EU. Jejich kvalitní výstavba či renovace tak mají v oblasti úspor energií obrovský potenciál.

Investice do budov jsou ekonomickým motorem

Koronavirová krize ale české stavebnictví výrazně zasáhla. Upozornil na to Petr Holub, ředitel Šance pro budovy, aliance organizací prosazující energeticky úsporné stavebnictví. „Obce a města budou mít nižší příjmy. Obáváme se, že po dokončení vysoutěžených a zasmluvněných prací lze očekávat propad investic,“ prohlásil Holub.

Holub zdůraznil význam dotačních programů, jako je Nová zelená úsporám, které mohou udržet tempo renovací i v časech ekonomické krize. Svědčí o tom i data za loňský rok, podle kterých narostl objem dotací vyplacených v rámci tohoto programu meziročně o 32 procent. „Domácnosti měly čas na přípravu projektů. Navíc je to pro ně bezpečná investice,“ podotkl Holub.

Podle výpočtů Šance pro budovy jsou investice do renovací budov „ekonomickým motorem“. Jedna miliarda investovaných korun v rámci veřejných programů totiž může generovat až 3 miliardy korun na HDP. Investované peníze se totiž do státní kasy vrátí v podobě sociálního a zdravotního pojištění a daní zaměstnanců a firem. A to již rok po prvotní investici.

Modernizační fond má očistit průmysl od emisí. Peníze dostanou hlavně výrobci elektřiny a teplárny

Česká republika má jedinečnou příležitost dekarbonizovat svůj průmysl. Otvírá se jí Modernizační fond s rozpočtem 150 miliard korun. Většina peněz půjde na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a modernizaci tepláren.

„Investice do energetické účinnosti a především do budov jsou nejrychleji multiplikované investice v ekonomice. Každá koruna, kterou do tohoto sektoru investuje veřejný či soukromý sektor, se velmi rychle projeví,“ podotkl bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Petříček zdůraznil, že na renovace budov jsou často najímány lokální malé a střední podniky, což má pozitivní vliv na regionální ekonomiku. S rostoucím počtem renovací navíc porostou i pracovní místa v regionech. Potvrzují to i data Evropské komise, podle které může v EU díky podpoře renovací vzniknout do roku 2030 až 160 tisíc pracovních míst.

Tempo renovací v Česku však zatím zůstává pomalé, a to na zhruba půl až jednom procentu kvalitně renovovaných budov ročně. Podle Holuba je nutné, aby se míra renovací zdvojnásobila či ztrojnásobila. „Pokud bychom šli tímto scénářem, energetické úspory v budovách by naplnily tři čtvrtiny českého cíle pro energetickou účinnost a snižování emisí,“ uvedl Holub.

Renovační vlna

Na renovace spoléhá celá Evropská unie. Jak při debatě připomněl europoslanec Ondřej Knotek (ANO, Renew), Evropská komise představila hned dvě nové iniciativy, které je mají podpořit. „Renovační vlna a iniciativa Bauhaus mají společně sektor budov zbavit emisí a vyvolat vznik nových pracovních míst. Iniciativa Bauhaus tomu má dát komplexní rozměr a propojit, kulturu, design a inovace, aby nové a rekonstruované budovy odpovídaly udržitelnému životnímu stylu,“ zdůraznil během debaty europoslanec Knotek.

Unie chce do roku 2030 zrenovovat 35 milionů budov. Česku to pomůže s plněním klimatických cílů

Nižší emise skleníkových plynů, nižší spotřeba energie a více pracovních míst. Právě to si Evropská komise slibuje od renovací budov. Své vize představila v dnes zveřejněné „renovační vlně“.

S potřebou kvalitních renovací souhlasí i předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. „Budovu dnes vnímáme jako objekt, který spotřebovává energii. Měli bychom se ale na ně dívat jako na energeticky soběstačné objekty, které jsou schopny dokonce vyrábět energii pro ostatní,“ uvedl Jurečka. Překážkou je podle něj mnohdy neodpovídající legislativa, což by ale mohla změnit novela energetického zákona či novela o podpoře obnovitelných zdrojů energie.

S tím souhlasí i poslanec Petr Bendl (ODS), podle kterého je nutné, aby česká právní úprava „zjednodušila stavebníkům život“. „Každý má zájem na tom, aby byla jeho energetická náročnost co nejnižší,“ podotkl Bendl s tím, že velký potenciál tkví například v lepším využívání tzv. šedé vody a využívání obnovitelných zdrojů energie, jako jsou například fotovoltaické panely. Renovace budov by podle něj měly jít ruku v ruce s environmentálně přijatelnými způsoby vytápění.

Důležité je také vzdělávání veřejnosti v oblasti úspor energií. Státní správa by přitom měla jít občanům příkladem, což vyzdvihl František Kopřiva (Piráti). „Nejvíce nezateplených budov (z vládních institucí – pozn. red.) má vězeňská služba,“ podotkl Kopřiva.

Nejde jen o lepení polystyrenu na zeď

Praxe ale vypadá spíš opačně a hlavním průkopníkem v oblasti energetických úspor je soukromá sféra. Podle radního Ústeckého kraje Michala Kučery (TOP 09) to však lze považovat za dobrý signál svědčící o tom, že renovace budov jsou „zdravým segmentem“. Kučera zároveň zdůraznil, že pod renovací budov si nelze představovat prosté „lepení polystyrenu na zeď“.

„Obrovská příležitost pro ekonomiku je v přidané hodnotě, kterou přináší investice do chytrých a automatizovaných budov,“ uvedl ústecký radní. „Vláda musí podpořit krajské a městské samosprávy, aby měly chuť do těchto oblastí investovat. Energetické úspory mají jednoznačně význam a zaslouží si vládní a státní podporu,“ apeloval Kučera.

Uhelné regiony se potýkají s energetickou chudobou. Česku zatím chybí plán, jak problém řešit

České uhelné regiony dodávají teplo a elektřinu do dalších koutů země. Místní lidé si zároveň nemohou dovolit platit účty za energie.

Olomoucký radní Radim Sršeň (STAN) doplnil, že významnou roli na regionální úrovni by mohli sehrát tzv. energetičtí manažeři. Ti mohou starostům pomoci s energetickým provozem měst a obcí. „Menší obce nejsou schopné energetické manažery zaměstnat. Měli by proto být podpoření tzv. sdílení energetičtí manažeři,“ navrhl Sršeň s tím, že ČR by takových manažerů potřebovala zhruba 200.

Renovace budov je podle něj nutno řešit komplexně, zateplení zkrátka nestačí. Doprovázet by ho měla modernizace vytápění nebo například výstavba „zelené střechy“. „U dotačních programů by měla být komplexnost vyžadována,“ zdůraznil olomoucký radní. Inspiraci by si ČR podle něj mohla vzít například v Rakousku nebo ve Skandinávii.