Reforma ETS se blíží. Emisní povolenky by se měly vztahovat i na budovy a silniční dopravu

© European Union

Systém obchodování s emisními povolenkami tlačí evropský průmysl k razantnímu omezování skleníkových plynů. Evropská komise chystá jeho revizi, představit by ji mohla již v červnu.

Evropská komise chce upravit unijní systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Systém by se měl rozšířit na sektor budov a silniční dopravu. Informovala o tom komisařka pro energetiku Kadri Simsonová.

O rozšíření systému, který dnes pokrývá sektor energetiky, výrobu oceli, železa, papíru či cementu a další emisně náročná odvětví, se diskutuje již od prosince 2019. Právě tehdy nastoupila do úřadu nová Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové. Prioritou její Komise je ochrana klimatu a s ní také snižování emisí skleníkových plynů.

Revizi systému obchodování s emisními povolenkami by měla Komise představit již v červnu 2021. Návrh ještě není známý, komisařka Simsonová ale potvrdila plánované rozšíření ETS na sektor budov a silniční dopravy během březnové diskuse organizované Americkou obchodní komorou.

Zelená dohoda pro Evropu a automobilový průmysl: Tlak na snižování emisí nekončí

Ambiciózní plán nové Evropské komise nazvaný Zelená dohoda pro Evropu bude mít velký dopad také na automobilový průmysl. Jaké nové výzvy na něj čekají a co mu může pomoci v náročné transformaci?

Červnový návrh by podle ní měl přinést také nové ambice pro rok 2030 v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů. Další novinkou by mělo být takzvané uhlíkové clo.

Přesunem do Asie firmy tlaku na snižování emisí neutečou, EU chystá uhlíkové clo

Evropské firmy musí plnit čím dál přísnější požadavky týkající se ochrany klimatu. Tlak na snižování emisí by je tak mohl přinutit k přesunu výroby např. do Asie, kde si s limity nemusí lámat hlavu. EU tomu chce zabránit uhlíkovým clem.

Nápady Evropské komise vzbuzují obavy

Na druhou stranu, místopředseda Evropské komise pro ochranu klimatu Frans Timmermans rozšíření ETS zatím nepotvrdil. Dříve dokonce zpochybnil zahrnutí silniční dopravy do systému, což by podle něj mohlo zvýšit cenu pohonných hmot.

Nesouhlasná stanoviska se objevují i v souvislosti s rozšířením systému na sektor budov. Právě ten je podle Evropské komise zodpovědný za 36 procent emisí skleníkových plynů v Evropě. Cestou ke snižování emisí v budovách bylo dosud financování jejich renovací, příkladem je program Nová zelená úsporám. Zástupci sektoru se nyní obávají, že zařazení budov do EU ETS by mohlo negativně dopadnout právě na programy renovací.

„Šance pro budovy nepovažuje začlenění sektoru budov do systému obchodování s emisními povolenkami za efektivní nástroj pro snižování emisí v budovách,“ uvedl Petr Holub, ředitel aliance organizací podporujících energeticky úsporné a udržitelné stavebnictví.

Dosažení vyššího emisního cíle EU do roku 2030 je pro Česko reálné. Přispět k tomu mohou renovace budov a OZE

Pokoronavirová obnova představuje jedinečnou příležitost pro zintenzivnění kroků vůči snižování emisí skleníkových plynů. Přispět k tomu mohou také energeticky účinnější budovy a s tím související rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

„Zahrnutí ceny uhlíku do spotřeby energie a paliv je správné, nicméně uhlíková daň pro to může být vhodnější a jednodušší. Daleko důležitější je zachovat a posílit stávající renovační programy a směřovat výnosy z nákupů emisních povolenek právě tam,“ upřesnil Holub.

Právě renovace budov podle něj směřují ke snižování emisí. Začlenění budov do EU ETS by pak podle jeho slov mohlo vyvolat mylný dojem, že tento mechanismus vyřeší problém s nedostatečnou mírou renovací, což by mohlo v důsledku vést až k omezení renovačních programů. „Přitom právě tyto renovační programy fungují jako zásadní motivace k překonání finančních i některých nefinančních bariér,“ dodal ředitel Šance pro budovy.

Obavy mají i sociální organizace, podle kterých by mohlo zavedení ETS v sektoru budov zvednout ceny za energie. Přitom už nyní má řada evropských i českých domácností problém s placením účtů za teplo či elektřinu.

Uhelné regiony se potýkají s energetickou chudobou. Česku zatím chybí plán, jak problém řešit

České uhelné regiony dodávají teplo a elektřinu do dalších koutů země. Místní lidé si zároveň nemohou dovolit platit účty za energie.

Generální ředitel Evropské komise pro klimatickou akci Mauro Petriccione již dříve uvedl, že pokud by se ETS vztahoval i na budovy, uplatňoval by se na zdroje vytápění.

Pochybnosti zaznívají i z ČR

Pochybnosti zaznívají i od zástupců členských zemí. Odmítavý postoj vyjádřil například lucemburský ministr pro energetiku Claude Turmes. „Úspěšná Zelená dohoda pro Evropu vyžaduje silná unijní a národní opatření v oblasti dopravy i budov. Zahrnutí těchto sektorů do EU ETS je kontraproduktivní. EU by se měla zaměřit na CO2 standardy u aut, dodávek a kamionů,“ prohlásil Turmes.

K rozšiřování systému EU ETS na silniční dopravu a budovy se staví rezervovaně i Česká republika. Ta chce po Evropské komisi jasné vyčíslení dopadů, včetně technických detailů.

Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) již dříve označil ETS za „brutální nástroj“ Evropské komise. „Evropská komise velmi chytře a nekompromisně vymyslela tento bič na jednotlivé státy a mohu spekulovat, zda to nebylo záměrně. Je to mocný a silný nástroj, který dokáže dostat českou nebo třeba polskou ekonomiku do kolen,“ uvedl loni ministr Havlíček pro Info.cz.

Niedermayer: Budoucnost energetiky je jasná, Česko to ale stále nechápe

Maximální bezpečné prodloužení životnosti našich jaderných bloků by měl doprovodit růst plynu kompenzující rychlý pokles uhlí, a k tomu rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie, píše europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP).

Systém EU ETS je jedním z hlavních evropských nástrojů pro omezování emisí v průmyslu a energetice, který funguje již od roku 2005. Nejenže motivuje podniky k vypouštění menšího objemu emisí, neboť za každou vypuštěnou tunu musí emitent platit, ale výnosy z prodeje povolenek míří například na podporu energeticky úsporného bydlení či obnovitelných zdrojů energie.

Výnosy budou od letošního roku směřovat i do nového Modernizačního fondu, ze kterého by ČR měla v následujících deseti letech čerpat zhruba 180 miliard korun. Peníze by měla použít na modernizaci energetiky, teplárenství a na zvýšení energetické účinnosti.

Podcast: Česko čeká modernizace energetiky. Jak rozdělí peníze z Modernizačního fondu?

Ozelenění českého průmyslu je výzvou na několik příštích let. Zafinancovat dekarbonizaci pomůže nový Modernizační fond a ČR už má plán, jak peníze z něj využije. Ne všichni jsou však s plánem spokojeni. Jak ČR hodlá prostředky investovat?