Rada EU dál považuje jadernou energii za udržitelnou

© Shutterstock

Ministři zemí EU došli k rozhodnutí nevyřazovat jaderné projekty z jednotného klasifikačního systému udržitelných investic, a to i navzdory nesouhlasným reakcím ze strany Německa, Rakouska, Lucemburska a také Evropského parlamentu.

Členské státy EU přijaly na konci září společné stanovisko ohledně nových pravidel, která mají dostatečně objasnit, co se rozumí udržitelnými financemi.

Přechod k zelenější ekonomice bude vyžadovat rozsáhlé investice v řádech miliard euro. Dle odhadů Evropské komise bude nutné vynaložit okolo 180 miliard euro ročně na investice do energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů, aby mohla EU naplnit klimatické cíle pro rok 2030.

Alexandr Vondra: Zelená revoluce zkonzumuje téměř všechny prostředky EU

Když se rozhodnu něco stavět, nejdřív si na to zajistím finanční prostředky, říká ke klimatické politice nové EK Alexandr Vondra. Europoslanci podle něj hrají v zahraniční politice svou roli, protože si mohou dovolit to, co národní vlády ne.

Potřebný kapitál není možné čerpat pouze z veřejných rozpočtů, soukromé investice tak v tomto případě hrají klíčovou roli.  Ne všechny takto financované projekty si však označení „zelené“ či „udržitelné“ zaslouží.

„Abychom mohli pomoci investorům přispět k tomuto přechodu, musí nejprve panovat sdílená představa o tom, co se slovem ‚udržitelný‘ rozumí,“ prohlásil finský ministr financí Mika Lintilä.

Klasifikační systém se snaží harmonizovat pravidla a také omezit tzv. greenwashing, tedy praxi, při níž dochází k označování produktů za ekologické, přestože nesplňují základní environmentální standardy.

Návrh Rady EU se snaží situaci zpřehlednit vymezením šesti základních ekologických cílů EU, jimiž jsou:

  1. zmírňování efektů klimatické změny
  2. přizpůsobení se klimatické změně
  3. udržitelné využití vodních zdrojů (sladkovodních i mořských) a jejich ochrana
  4. přechod k cirkulární ekonomice, a to včetně snižování množství odpadu a jeho recyklace
  5. prevence a kontrola znečišťování
  6. ochrana a obnova biodiverzity

Udržitelné projekty musí přispívat alespoň k jednomu ze zmíněných cílů a žádný z nich nesmí zásadním způsobem narušovat. Zároveň musí splňovat minimální vládní a sociální záruky a také konkrétní technická screeningová kritéria. Tato kvalitativní i kvantitativní kritéria důležitá pro získání ekologické značky by pak při přípravě legislativy měla stanovit Evropská komise a přiřadit je ke každému z cílů.

Aktuální situace, vývoj, trendy a budoucnost energetického využití odpadů v EU

Lineární ekonomický model vytváří hory odpadu. Zahrnuje těžbu a zpracování primárních surovin, které, jakmile jsou použity, jsou následně vyhozeny.

(Ne)udržitelná jaderná energie?

Mezi členskými státy panují ohledně návrhu neshody mimo jiné v tom, že některé země v čele s Německem, Rakouskem a Lucemburskem požadují vyřazení projektů týkající se jaderné energie z klasifikačního systému. Zmíněné země byly od počátku pro přijetí taxonomie v co nejrychlejším sledu.

„Máme vážné obavy, že navrhovaný rámec by v případě pozdějšího přijetí ponechal prostor pro přetahování finančních zdrojů od environmentálně udržitelných aktivit k technologiím, které nelze považovat za bezpečné a ani udržitelné,“ uvedly tyto státy ve společném prohlášení.

„Jaderná energie není bezpečná, udržitelná a ani nákladově efektivní,“ řekl německý ministr pro energetiku Andreas Feicht během schůzky Rady pro energetiku. „Zavrhli jsme tedy myšlenku, že by unijní peníze prodlužovaly život jaderným elektrárnám,“ dodal.

Mluvčí Evropské komise v rozhovoru pro EURACTIV.com řekla, že problematika jaderné energie a jaderného odpadu „by měla být posouzena z vědeckého hlediska“ a podrobena hlubší analýze. Zároveň také připomněla jeden z loňských závěrů expertní skupiny na udržitelné finance, a sice že „jádro významně přispívá ke zmírnění dopadů klimatické změny, ale je potřeba více důkazů a důkladnější analýza.“

V této fázi návrh Rady EU pouze nastavuje všeobecný rámec prioritních cílů udržitelnosti, vypracování konkrétních technických parametrů má nyní na starosti Evropská komise. Návrh také pracuje s koncem roku 2021 jako s termínem dokončení klasifikačního systému, který by měl být plně implementován na konci roku 2022.

Česko je na cestě k nízkouhlíkové ekonomice, kráčí ale pozvolným tempem

Čistší doprava, úspornější budovy, ale také větší podíl obnovitelných zdrojů energie. Právě tak by mohla vypadat cesta České republiky směrem k nízkouhlíkovému hospodářství. 

Jádro a Česká republika

Situace v Evropské unii jádru příliš nepřeje, a to i přesto že z hlediska emisí oxidu uhličitého představuje ze všech způsobů výroby elektřiny nejmenší zátěž pro životní prostředí. Česká republika jde v jaderné energetice proti unijnímu „mainstreamovému“ proudu a dlouhodobě zvažuje dostavbu nových bloků elektráren.

Jaderné elektrárny zajišťují výrobu zhruba jedné třetiny české elektřiny a do roku 2040 má podle údajů Energetického regulačního úřadu dojít k nárůstu podílu na více než polovinu. Aby však mohly jaderné elektrárny takovou produkci zajistit, bylo by třeba rozšířit jaderné elektrárny Dukovany a Temelín, přičemž předchozí snahy společnosti ČEZ o dostavbu nových reaktorů právě v Temelíně skončily zrušením tendru v roce 2014.

Českou republiku tedy čeká těžké rozhodování o tom, na jaký energetický mix vsadit do budoucna. Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové představují investice do jaderné energie obtížnou kapitolu a pro investory nejsou tolik atraktivní. Počáteční vysoká potřeba kapitálu, dlouhá doba výstavby a tím pádem také pomalejší návratnost investice představují pro investory riziko. Na druhou stranu je podle únorového vyjádření Drábové otázkou, jestli si můžeme dovolit jádro „opustit“.

Stavět, či nestavět jaderné elektrárny? ČR má dilema

Česká republika dlouhodobě řeší možnou dostavbu bloků jaderných elektráren Temelín a Dukovany, nejvhodnější doba na podobné kroky ovšem podle odborníků skončila s rokem 2014. S otázkou je spojena sama budoucnost jaderné energetiky v tuzemsku.