Stažení povolenek má pomoci slábnoucímu systému ETS, ne všichni s tím souhlasí

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: njuj.

Měla by být cena emisních povolenek vyšší, nebo je naopak dobré, pokud zůstane nízká? Podaří se Komisi prosadit návrh na dočasné stažení určitého množství povolenek z aukcí? Evropa debatuje o tom, jak řešit situaci okolo systému obchodování s emisemi, který se dlouhodobě potýká s velmi nízkou cenou povolenek. Jak se na to dívá Česká republika?

Letos v červenci navrhla Evropská komise dočasně stáhnout z evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS) určité množství emisních povolenek. Od začátku třetí fáze obchodování, která začne příští rok, by mohlo být pozdrženo vydání několika stovek milionů povolenek (EurActiv 30.7.2012).

Hovoří se o 400 milionech, 900 milionech nebo dokonce 1,2 miliardách.  Ty by byly do aukce poslány až na konci třetího obchodovacího období, které trvá do roku 2020. Prozatím ale není jasné, kolik by mělo stažených povolenek být.

Komise si od tohoto kroku slibuje, že trh s emisními povolenkami bude znovu nastartován. V současné době se totiž potýká s příliš nízkými cenami povolenek, které podle některých názorů dostatečně nemotivují podniky k investicím do snižování emisí CO2 (EurActiv 27.3.2012).

Aby však mohla exekutiva k takovému kroku přistoupit, musí do směrnice o emisním obchodování doplnit bod, který jí umožní zasáhnout do harmonogramu aukcí povolenek. To budou muset schválit členské státy EU i Evropský parlament. Nad touto otázkou však v Evropě nepanuje shoda. Například Česká republika je k plánům na taková opatření skeptická (EurActiv 9.10.2012).

Visegrádská čtyřka proti?

Před dvěma týdny o této otázce ve Varšavě jednali ministři životního prostředí zemí Visegrádské čtyřky spolu s Rumunskem a Bulharskem. Polsko, které je zásadním odpůrcem stažení povolenek, požádalo Radu EU, aby rozpravu o změnách v EU ETS zařadila na program zítřejšího (25. října) jednání ministrů životního prostředí v Lucemburku (je však pravděpodobné, že Rada se bude zabývat především vytvářením pozice EU pro klimatickou konferenci OSN, která začne na konci listopadu v katarském Doha).

„Země, se kterými jsme se setkali, jsou ke stahování povolenek skeptické a upozorňují na to, že k plánu neexistuje dopadová studie,“ prohlásil ve Varšavě polský ministr Marcin Korolec. „Je před námi mnoho týdnů práce a jsme teprve na začátku cesty. Jde o vážnou otázku, a proto nesmíme pospíchat a používat zkratky,“ dodal.  

České ministerstvo životního prostředí zanalyzování dopadů stažení povolenek také požaduje. Není však striktně proti návrhu jako takovému. „Podle posledních dostupných informací by měla Evropská komise 14. listopadu zveřejnit další podrobnosti ke svému původnímu návrhu a především již zmíněnou analýzu dopadů. Předpokládáme tedy, že následně budeme moci zhodnotit přínos pro ČR a upřesnit národní pozici,“ sdělil EurActivu tiskový mluvčí ministerstva Matyáš Vitík.

I kdyby se však ministři zemí V4 a Rumunska s Bulharskem rozhodli hlasovat proti návrhu Komise, nebudou mít společně dostatek hlasů, aby schválení zabránili, zdůraznila Barbora Hanžlová z nevládní organizace Centrum pro dopravu a energetiku.

Rušno v Parlamentu

Návrh Komise budí živou debatu také mezi europoslanci. Podle zdroje z blízkosti Evropského parlamentu existuje poměrně výrazný tlak na to, aby se situace okolo změn v EU ETS vyřešila co nejrychleji. Zájem na tom prý mají jak environmentální organizace, tak průmysl. Navrhovaný způsob řešení se ale u různých subjektů přirozeně liší, uvedl zdroj.

Obecně jsou proti návrhu především zástupci energeticky náročných odvětví, pro se naopak vyslovila například společnost Shell nebo sdružení Eurelectric, které v Bruselu hájí zájmy evropských elektroenergetických firem.

O plánu Komise by měl na začátku příštího roku jednat parlamentní výbor pro životní prostředí. Pokud jde o postoj europoslanců, návrh podporují Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D), Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) a Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance (GREENS).

Ne všichni však souhlasí s tím, že fungování systému emisního obchodování je přínosné. „Pokud chceme skutečně redukovat emise, a o tom je myslím zcela neoddiskutovatelná společenská shoda, pak je třeba to řešit systémem limitů, důslednou kontrolou jejich plnění a tvrdými tresty za jejich porušování,“ řekl europoslanec Pavel Poc (S&D) z parlamentního výboru pro životní prostředí. „Pokud přece pokládáme nějakou činnost za škodlivou, tak zdaňování této činnosti nebo dokonce povolenky nejsou nic jiného než spoluvina."

„EU ETS vnímám jako nástroj, jak motivovat průmyslový sektor k šetrnému chování vůči životnímu prostředí,“ řekl na druhou stranu Evžen Tošenovský (ECR), který zasedá ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Dodal však, že ve věci stahování povolenek je zapotřebí obezřetnosti před přijímáním nevratných rozhodnutí. „Myslím si, že nejprve je nutno provést velmi přísnou analýzu toho, co tento krok způsobí,“ řekl EurActivu na začátku října.

Stahovat nebo ne?

Zastánci emisního obchodování upozorňují na to, že podporuje nejen investice do snižování emisí skleníkových plynů, ale že prodej povolenek se také stává příjmem státního rozpočtu. Výše tohoto příjmu se přirozeně odvíjí také od ceny povolenek.

Horní komora českého Parlamentu dnes schválila nový zákon o obchodování s emisními povolenkami, na jehož základě může mimo jiné pokračovat také dotační program pro renovace budov Zelená úsporám, který by měl využívat právě finance z emisního obchodování (EurActiv 19.9.2012).

Kritici EU ETS však zdůrazňují, že ceny povolenek se zároveň promítají do účtů za elektřinu a teplo. „Radovat se z vysoké ceny povolenky je jako se radovat z vysoké ceny ropy, benzínu nebo zemního plynu,“ řekl EurActivu ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Dodal, že původním smyslem zavedení EU ETS bylo dosáhnout snížení emisí s co nejmenším dopadem na ekonomiku. „Pokud není ohroženo dosažení redukčního cíle – a všechna data ukazují, že není – pak bychom se měli z levné povolenky naopak radovat, protože EU splní své závazky bez dalšího utahování opasků,“ řekl.

Namísto stahování části povolenek by podle něj bylo efektivnější zahrnout do obchodování další sektory, které dnes stojí mimo EU ETS. Příkladem je třeba maloodběr plynu, který do systému zahrnut nebyl se zdůvodněním, že malí spotřebitelé nemohou obchodovat s povolenkami.

„To je ale jenom výmluva. Je přece lehko spočítatelné, jaké emise spálením určitého množství paliva u maloodběratele vznikly, a povinnost nakoupit si potřebné množství povolenek by mohl mít příslušný velkoobchodník, který by pak naúčtoval náklad na nákup povolenek do ceny paliva,“ uvedl Hájek.

I při zachování stávající ceny povolenky by pak prý byl dopad emisního obchodování daleko větší, než je dnes.

Například Centrum pro dopravu a energetiku ale plán na stažení povolenek považuje za dobrý nápad. „Konkrétně navrhujeme pozdržet prodej 1,4 miliard povolenek mezi lety 2013–2015," řekla EurActivu Hanžlová. „Jedná se však jen o krátkodobé řešení, které musí být v delším časovém horizontu doplněno o trvalé odstranění 2,2 miliard povolenek mezi lety 2013–2020,“ dodala. Pro období po roce 2021 by prý pak bylo dobré upravit tempo snižování emisí podle nejnovějších vědeckých poznatků.  

Odpůrci stahování povolenek namítají, že není správné regulovat tržně fungující systém administrativními zásahy, protože kvůli tomu dochází k nejistotě na trhu.

„Je potřeba si ovšem uvědomit, že současná situace v EU ETS je výjimečná, a podobně jako si zcela bezprecedentní stav finančních trhů vyžádal výjimečná opatření ze strany vlád i centrálních institucí EU, kolabující ETS takový zásah potřebuje také,“ řekla Hanžlová.