Polsko se staví proti návrhu cestovní mapy k nízkouhlíkové ekonomice

Zdroj: CreativeCommons.org

Odmítavý postoj Polska bude během zítřejšího (9. března) setkání evropských ministrů životního prostředí komplikovat jednání o cestovní mapě do roku 2050, která přináší cíle pro redukci emisí skleníkových plynů ve členských státech EU. S polskou pozicí souhlasí i Česká republika a další země střední a východní Evropy.

Během zítřejšího zasedání Rady pro životní prostředí lze očekávat tvrdá vyjednávání o návrhu cestovní mapy pro přechod k nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050, která během následujících 40 let předpokládá až 95% snížení množství vypouštěných emisí.

Proti navrhovanému textu se totiž postavilo Polsko, které odmítá přijmout průběžné cíle, kterých by EU měla mezi lety 2020 a 2050 dosáhnout.

Na základě cestovní mapy, kterou Komise představila loni v prosinci (EurActiv 16.12.2012), by se totiž měla Evropa zavázat k postupnému snižování množství vypouštěných emisí. V roce 2020 by mělo jít o 25% snížení, pro rok 2030 mapa předpokládá 40% cíl, pro rok 2040 se číslo zvyšuje na 60 % a konečným cílem pro rok 2050 je 80 až 95 %.

S touto celkovou hodnotou Polsko souhlasí, cíle pro jednotlivé dekády se mu však nezamlouvají. „Jedná se především o cíl stanovený pro rok 2020, zejména s ním má Polsko problém,“ sdělil EurActivu jeden z diplomatů.

„Pro Polsko je velmi obtížné přijmout některé ze závěrečných stanovisek,“ uvedl další diplomatický zdroj. „Poláci jsou toho názoru, že na cestovní mapě by se již nadále nemělo pracovat a neměla by být základem pro diskusi o budoucnosti evropské energetiky,“ dodal.

Reálné cíle

Polsko, které při výrobě elektřiny z 90 % spoléhá na domácí zásoby uhlí, zablokovalo návrhy na zpřísnění emisních cílů již v létě 2011.

Podle agentury Reuters nyní zdroj blízký polské vládě prohlásil, že Varšava bude současné návrhy na zítřejším zasedání Rady znovu vetovat. Chystá se postavit jak proti návrhu cestovní mapy, tak proti dokumentu vycházejícímu ze závěrů klimatického konference v Durbanu, která se konala v prosinci (EurActiv 12.12.2011).

„Nesouhlasíme s přímým ani nepřímým zvyšováním cílů pro redukci emisí skleníkových plynů v blízké budoucnosti,“ řekl.

Jeden z polských zdrojů v Bruselu sdělil EurActivu, že rezervovaný postoj Polska se týká také celkové časové délky stanoveného rámce. Nejistota panuje ohledně využívání technologie zachycování a ukládání oxidu uhličitého. Varšava má také obavy, že tvrdé emisní cíle donutí evropský průmysl, aby se přesunul do zemí, kde nebudou platit tak přísná pravidla.

„Můžeme se zavázat pouze k tomu, co opravdu dokážeme splnit.“ uvedl. „Nejde o to, zda souhlasíme nebo nesouhlasíme s Evropou. Otázka se týká reálnosti našich závazků,“ dodal.

Horká debata

Dánské předsednictví se již pokusilo polskému vetu vyhnout, když z navrženého textu cestovní mapy vypustilo emisní cíle pro rok 2020. Varšavu to ale neuspokojilo.

S jejím postojem sympatizují i další státy střední a východní Evropy. Na druhé straně velké členské země jako Velká Británie, Německo a Francie jsou odhodlány současnou vizi cestovní mapy udržet při životě.

Tyto země zdůrazňují význam cílů plánovaných pro rok 2030. Podle nich totiž pomohou již v tomto období znovu nastartovat evropský trh pro obchodování s emisemi, který se potýká s rekordně nízkými cenami emisních povolenek.

Jeden z diplomatů nastínil, jak bude diskuse během zítřejšího setkání ministrů probíhat. „Hlavní spor nastane na jedné straně mezi Německem a Británií, které cíle pro rok 2020 podporují, a na druhé straně Polskem a dalšími zeměmi, jako jsou Rumunsko a Česká republika, které nemají problém pouze s cíli pro rok 2020, ale s celým textem cestovní mapy.“

Debata o cestovní mapě přitom ovlivní pozici, z níž bude Evropská unie vystupovat na letošní klimatické konferenci, kterou bude hostit katarské hlavní město Dauhá.