Peníze z rozpočtu EU mohou podporovat také úspory energie

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

Finanční prostředky z víceletého finančního rámce EU mohou být mimo jiné využity pro investice do zvyšování energetické účinnosti budov. Použito by tak mohlo být až 75 miliard korun. Podle firem z oblasti stavebnictví by to prospělo i ekonomickému růstu. Evropské peníze navíc mohou sloužit jako pojistka pro případ, že by se snížily výnosy z prodeje emisních povolenek.

Zástupci členských států se minulý týden na summitu v Bruselu dohodli na podobě příštího víceletého finančního rámce pro léta 2014 až 2020. Shodli se na celkové částce 960 miliard eur (EurActiv 8.2.2013).

Českému premiérovi Petru Nečasovi se podařilo vyjednat pro Českou republiku více peněz z kohezní politiky, než kolik jí mělo být přiděleno podle návrhu z listopadového summitu. V příštím programovacím období by tak měla ČR získat 20,5 miliard eur (EurActiv 13.2.2013).

O víceletém rozpočtu nyní bude ještě rozhodovat Evropský parlament, který má podle Lisabonské smlouvy právo návrh vetovat (EurActiv 7.2.2013).

Mnohem důležitější než konečná částka, kterou nakonec Česko dostane, je ale způsob, jakým vláda finance využije. Více než šestina prostředků, které mohou do ČR v příštích letech přitéct, by mohla být využita v programu na energeticky úsporné renovace budov, upozornila iniciativa Šance pro budovy, která sdružuje firmy z oblasti úsporného stavebnictví.

„Vláda by měla myslet hlavně na smysluplné využití prostředků z evropských fondů.  Například 75 miliard korun lze efektivně použít na dofinancování programu podporujícího energeticky úsporné renovace škol, nemocnic, ale také bytových domů,“ uvedl v tiskové zprávě koordinátor iniciativy Petr Holub.

Může to podle něj podpořit růst české ekonomiky a pomoci českému stavebnictví, které se dlouhodobě potýká s problémy (EurActiv 18.7.2012). Na výhodnost investic veřejných prostředků do energetických úspor v budovách poukázala například studie člena Národní ekonomické rady vlády Miroslava Zámečníka.

Je to díky vysokému multiplikačnímu efektu stavebnictví a díky finanční páce – podílu soukromého kapitálu, který se „nabalí“ na státní investice. Když stát vynaloží 1 miliardu korun na energeticky úsporná opatření, lze podle Zámečníka očekávat kladný dopad na HDP ve výši 2,13 až 3,59 miliardy korun. Dobře nastavený program tak prý může ekonomice přinést 1% růst HDP (EurActiv 18.6.2012).

Úspory energie v budovách navíc patří mezi priority Evropské komise. „Peníze tak ve velké míře dostanou přímo občané či instituce a nehrozí, že skončí v pochybných projektech,“ řekl k tomu Holub.

Nově mohou prostředky z evropských fondů podporovat i investice do renovací bytových domů, nejen veřejných budov, jako tomu bylo doposud. Společně s výnosy z povolenek je tak možné pokrýt celé spektrum budov: veřejné budovy, rodinné i bytové domy. Evropské peníze pak mohou sloužit také jako pojistka, pokud by byly výnosy z povolenek nižší, než se očekává.