O stažení povolenek z ETS se v EU zatím hraje nerozhodně

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: njuj.

Nízká cena povolenky je výsledkem přirozeného vývoje a nemá smysl ji uměle navyšovat, domnívají se odpůrci plánu na tzv. backloading, tedy dočasné stažení části povolenek z trhu s emisemi. Vyšší cena by ale více motivovala k zeleným inovacím a systém emisního obchodování je třeba zachránit, myslí si druhá strana.

Stále není jisté, zda se Evropské komisi podaří uskutečnit plán na dočasné stažení 900 milionů povolenek ze systému emisního obchodování (EU ETS). Za týden (19. února) má o změnách v harmonogramu aukcí povolenek hlasovat odpovědný výbor Evropského parlamentu, tedy výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI).

Poté by měla odstartovat jednání mezi Parlamentem a členskými státy, které jsou v názoru na tuto otázku rozdělené (EurActiv 21.1.2013). V plénu pak budou europoslanci hlasovat v březnu.

S návrhem na tzv. backloading, tedy pozdržení povolenek z aukcí, přišla Komise v listopadu minulého roku (EurActiv 13.11.2012), hovoří se o něm však již od léta (EurActiv 28.6.2012). Exekutiva si od něj slibuje zvýšení ceny povolenek, která se již delší dobu pohybuje příliš nízko, a nemotivuje tak prý k investicím do zelených technologií.

Je to jako tříska

Jak již ale bylo zmíněno, názory na backloading se mezi členskými zeměmi i zákonodárci různí. Na konci ledna hlasoval o návrhu Komise parlamentní výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), který kolegům z ENVI doporučil, aby plán zamítli.

„Zda návrh projde, skutečně nevím. Hlasování ve výboru ITRE by pro Komisi mělo být vážným signálem. Sám dostávám ohromné množství velmi rozporuplných názorů z různých odvětví. V příštích týdnech bude důležité sledovat postoje jednotlivých členských států,“ sdělil EurActivu český europoslanec Evžen Tošenovský (ECR), který v ITRE zasedá.

On sám je přesvědčen, že backloading není v současné situaci nejlepším řešením. Nedomnívá se ani, že je nutné „zachraňovat“ systém emisního obchodování jako takový. „Důležitější přece je, jak vytvořit stabilní a přitom dynamický systém omezování emisí v energetické oblasti,“ řekl.

„V každé takové krizi jsou dvě možnosti. Buď nefunkční systém nechat krachnout, za cenu značného otřesu a kratší doby, po kterou trvá. Nebo systém sanovat a transformovat,“ uvedl další český europoslanec Pavel Poc (S&D), který je členem výboru ENVI.

Je to jako když si budete vyndávat z ruky třísku. Můžete to udělat rychle – krátce a silně to zabolí. Nebo to můžete udělat pomaličku – bude to bolet jen malinko, ale zato to bude dlouho trvat,“ dodal. „Osobně dávám přednost tomu druhému způsobu. Ta tříska může být zapíchnutá v tepně, a když ji naráz vyškubnete, můžete hodně krvácet.“

Backloading je podle něj každopádně pouze dočasným opatřením, za kterým bude muset následovat dlouhodobé řešení. Stejného názoru je také Komise, která proto v listopadu představila také strukturální změny, kterými bude muset EU ETS projít.  

Zasáhnout nebo ne?

Podle Poce nakonec mezi členskými státy převládne spíše postoj pro backloading. Vliv na to prý bude mít lobby velkých energetických společností a bank, které mají na vyšší ceně emisní povolenky zájem. Na druhé straně však prý může fungovat tlak tepláren a průmyslu, zejména toho chemického. „Ty jsou proti backloadingu, protože díky nynějším nízkým cenám povolenek mají menší náklady. Jaká bude výslednice těchto tlaků, se dnes dá jen těžko předpokládat,“ řekl Poc.

Velkým zastáncem backloadingu je v České republice skupina ČEZ. „Nikdo nyní nemá důvod povolenky dopředu kupovat, když je jich v systému přebytek a dá se očekávat, že cena bude dále klesat. Už teď je zřejmé, že Evropská komise nedosáhne toho, aby tento systém motivoval k zavádění nových, ekologicky vhodnějších a úspornějších technologií,“ řekla redakci mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová.

Stažením části povolenek by mohl celý systém začít znovu plnit svou dlouhodobou funkci. To podle ČEZ znamená, že by větší jistota systému obchodování s povolenkami CO2 nemusela „tak dramaticky brzdit výstavbu nových zdrojů“, dodala.

Proti se naopak staví například Svaz chemického průmyslu. „Současná nízká cena za uhlíkové povolenky v rámci tohoto systému vzniká proto, že emise oxidu uhličitého klesly rychleji, než se původně očekávalo a další investice zejména do energetické účinnosti bude dále snižovat poptávku po povolenkách,“ sdělil EurActivu tajemník svazu pro oblast energetiky a změnu klimatu Jaroslav Suchý.

Nízká cena povolenky podle něj neznamená automaticky snížení zájmu snižovat emisní náročnost a zvyšovat energetickou efektivnost průmyslu.

Obavy průmyslu

„Chemický průmysl patří ze své podstaty mezi energeticky náročný zpracovatelský průmysl a každé navýšení ceny povolenky znamená v souvislosti s nákupem povolenek významný zásah do hospodaření našeho odvětví,“ dodal.

Přesto, že chemický průmysl patří mezi tzv. „ohrožená odvětví“ (EurActiv 21.12.2012), bude muset od letošního nakupovat více než 50 % povolenek, které dříve dostával zdarma. Podle Suchého tak bude muset v letech 2013 až 2020 vynaložit při aktuální ceně povolenky (4,5 eur na začátku února) celkem minimálně 3,5 mld. korun. „V případě předpokládaného nárůstu ceny povolenky v souvislosti s opatřeními Komise na úroveň 18,5 eur by se tato částka na nákup povolenek navýšila na více než 13,5 miliard korun,“ dodal.

„Obavy z negativních dopadů na průmysl nejsou opodstatněné. Sektory, které jsou ohrožené tzv. únikem uhlíku (přesunem výroby do zemí s méně přísnými požadavky na ochranu klimatu – pozn.), budou dostávat velkou část potřebných povolenek nadále zdarma, a to nezávisle na průběhu aukcí,“ řekla k tomu Klára Sutlovičová z nevládní organizace Centrum pro dopravu a energetiku.

„Znečišťovatelé navíc mohou bez omezení použít významné přebytky povolenek, které mají z minulých let,“ dodala.