O směrnici EU k energetické účinnosti se bojuje v zákulisí

Zdroj: CreativeCommons.org

Cíle, které obsahoval původní návrh směrnice o energetické účinnosti, se některé členské státy EU snaží oslabit. Nizozemsko a Velká Británie dokonce požadují, aby některá ustanovení ze směrnice zmizela úplně. Vyplývá to z materiálů, do nichž měl EurActiv možnost nahlédnout.

Jeden z hlavních cílů původního návrhu směrnice, podle kterého by se od roku 2014 musela ročně renovovat 3 % podlahové plochy veřejných budov, z poslední pracovní verze možná vypadne.

Nejmenovaný diplomat EurActivu sdělil, že se dodatek ve směrnici objevil zejména z důvodu „stávajících rozpočtových omezení na straně členských států“.

„Kvůli nim se členské státy ptají, jaké dopady by toto zvláštní ustanovení mělo mít,“ řekl diplomat a dodal, že „ve hře je řada různých názorů, jak by se mohlo změnit“.

Podle údajů Evropské komise se budovy na celkové spotřebě primární energie podílejí 40 procenty a na produkci emisí oxidu uhličitého z 36 %.

Komise ve svém původním návrhu směrnice přišla s opatřením, podle kterého by měl jít veřejný sektor příkladem a od roku 2014 by měl ročně zrenovovat 3 % podlahové plochy svých budov. Z návrhu mělo být vyjmuto pouze sociální bydlení a budovy s podlahovou plochou nižší než 250 metrů čtverečních.

V poslední verzi se ale objevil požadavek, aby výjimku dostaly také budovy s plochou nižší než 500 metrů čtverečních.

Další výjimka se týká ustanovení, podle kterého by energetické společnosti měly ročně uspořit 1,5 % energie dodávané koncovým spotřebitelům. Zatímco původně by se tento požadavek neuplatňoval na firmy do 10 zaměstnanců s ročním obratem 2 miliony eur, nově by se výjimka rozšířila na firmy do 50 osob s ročním obratem 8 milionů ročně.

„Je to intenzivní a dobře organizovaný pokus, jak žádnou energii neušetřit,“ řekl EurActivu Brook Riley, mluvčí neziskové organizace Přátelé Země. „V přepracovaném dokumentu je tolik mezer, že z jeho podstaty nebo struktury skoro nic nezbylo.“

Reakce států

Podle odborníků se investice do zvyšování energetické účinnosti dlouhodobě vyplatí. Pro státy jsou ale nyní zjevně podstatné spíš krátkodobé náklady, a v zákulisí se proto odehrává řada bitev. EurActiv měl možnost nahlédnout do některých připomínek, které členské státy odeslaly polskému předsednictví.

Velká Británie se například obává, že opatření související s renovací veřejných budov „pravděpodobně členským státům přinesou značné dodatečné výdaje na činnosti, které nemusí být z hlediska nákladů vždy efektivní.“

Nizozemsko naproti tomu volá po úplném zrušení 1,5% cíle. „Nizozemsko se k závaznému cíli stanovenému na úrovni EU nepřiklání,“ stojí v jeho připomínkách. „Členské státy by se měly mít možnost samy rozhodnout, jakou úroveň opatření v oblasti energetické účinnosti potřebují.“

Je zjevné, že ekologické organizace podobná stanoviska zrovna nepotěší.

Zaprvé, ani původní návrh „nebyl moc odvážný“, řekl Riley. Do směrnice se podle něj nedostala řada opatření z dopadové studie, kterou si Komise sama nechala v minulosti zpracovat. „A Rada to teď ještě dál oslabuje,“ postěžoval si.

Přepracovaný materiál bude zřejmě tvořit základ zprávy o pokroku (případně zprávy o stavu), kterou dostanou 24. listopadu na stůl ministři odpovědní za energetiku.

Polské předsednictví poté připraví nový pracovní dokument, o kterém se bude jednat v polovině prosince na pracovní skupině. Agendu poté od 1. ledna převezme dánské předsednictví.

Unijní zdroje EurActivu sdělily, že pro dánské předsednictví je nejdůležitější, aby směrnice k energetické účinnosti byla v souladu s „ambiciózními“ cíli obsaženými v Cestovní mapě pro přechod k nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050.

„Pokud některé prvky oslabíte, musíte jiné posílit,“ poznamenal nejmenovaný diplomat se sarkastickým úsměvem.