O skutečných úsporách energie se v SEK nedočteme, upozorňují odborníci

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

Zvyšování energetické účinnosti je jednou z hlavních priorit Státní energetické koncepce, ve skutečnosti se mu ale strategie příliš nevěnuje. V dokumentu chybí konkrétní čísla i opatření, která mají k úsporám energie přispět, upozornili odborníci, kteří vypracovali doporučení, jak aspekt energetické efektivity v koncepci posílit.

V energetické strategii státu by mělo mít prioritu zvyšování účinnosti ve spotřebě energie a snížení potřeb, tvrdí materiál, který obsahuje doporučení k návrhu nové Státní energetické koncepce (SEK) v oblasti konečné spotřeby energie a energetické účinnosti.

Právě energetická účinnost prý totiž dokáže naplnit všechny tři strategické cíle SEK, kterými jsou bezpečnost, konkurenceschopnost a udržitelnost energetiky. „Snížení spotřeby energie zvyšuje bezpečnost a spolehlivost, zvyšuje konkurenceschopnost ekonomiky a je nejčistší cestou k udržitelnosti,“ uvedl autorský tým ze Střediska pro efektivní využívání energie SEVEn.

Státní energetická koncepce je materiál, který v průběhu minulého roku připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a který nyní čeká na schválení. Má určit podobu české energetiky do roku 2040 (EurActiv 6.11.2012).

Vedle tří zmíněných cílů vyjmenovává také pět hlavních priorit, které má sektor energetiky následovat. První z nich je vyvážený mix zdrojů, hned na druhé příčce se umístila právě energetická účinnost. Jenže už od léta se ozývá kritika, že úspory energie jsou prioritou spíše jen na papíře a že SEK postrádá konkrétní opatření, která by pomohla účinnost zvyšovat (EurActiv 20.8.2012 a EurActiv 9.11.2012).

„Priorita je formálně podchycena a obsahuje hlavní požadavky vycházející zejména z platných směrnic Evropské unie, ale nejeví se jako dostatečně rozpracovaná,“ uvádí zmíněná studie, kterou dnes (5. února) představila iniciativa Šance pro budovy sdružující firmy z oboru šetrného stavebnictví.

„V SEK nenajdeme o moc víc, než co je uvedeno v evropských směrnicích, a co už jsme tedy v podstatě aplikovali,“ řekl na tiskové konferenci Jaroslav Maroušek, jeden z autorů doporučení.

Návrhy opatření pro zvyšování energetické účinnosti se sice objevují v současné podobě SEK na třech místech, jejich popis je prý ale nejednotný a navíc často chybí číselné vyjádření cílové hodnoty nebo vyčíslení jejího dopadu na energetickou bilanci.

Co v SEK chybí

Podle doporučení konzultantů ze SEVEn je také nelogické, že je snižování spotřeby energie kladeno až za vyvážený energetický mix. Správné nastavení mixu zdrojů prý totiž musí vycházet právě z velikosti a struktury spotřeby, kterou lze výrazně ovlivnit zvyšováním účinnosti. S energetickou účinností by se tak mělo pracovat jako s jedním z energetických zdrojů.

„Realitou je stále užší sepětí výroby a spotřeby energie cestou vývoje nových technologií s vyšší účinností a také technologií schopných řídit soulad mezi nabídkou a poptávkou,“ píše se v doporučení. Proto jsou prý technologie a řídicí systémy na straně spotřeby do budoucna hlavní konkurent nových zdrojů energie. Také z tohoto důvodu by tak měla být energetické účinnosti přikládána v SEK větší pozornost.   

Překvapivé prý je, že Státní energetická koncepce se neopírá o Národní akční plán energetické účinnosti, který byl podrobně rozpracován také MPO a který pouze do roku 2016 počítá s kumulativními úsporami ve výši 70 PJ. „O těchto úsporách se v energetické koncepci nedočtete, ani o tom, jak se promítnou do energetických výhledů,“ uvedl Maroušek.   

V návrzích SEK se počítá ani s pokračování programu Zelená úsporám, který podporoval zvyšování energetické účinnosti v budovách, a jehož pokračování již ministerstvo životního prostředí (MŽP) oficiálně oznámilo.

Rostoucí spotřeba

Rozšířit by se v prý v SEK měla také kapitola věnovaná vývoji a struktuře konečné spotřeby elektřiny. Nepočítá totiž s čistou konečnou spotřebou, ale pouze s tzv. hrubou spotřebou elektřiny. Výpočet zahrnuje mimo jiné položku „velkoodběr“, která zahrnuje i spotřebu energie v energetických procesech a v této podobě údaje o spotřebě elektřiny „vyvolávají dojem vyšších požadavků, než jsou skutečné“.

I z údajů uvedených v SEK je prý ale možné spočítat očekávaný trend, který do roku 2040 předpokládá nárůst spotřeby elektřiny ve výši 40 %. Podle výpočtů tzv. Pačesovy komise, která v roce 2009 připravovala posouzení energetických potřeb ČR, takový nárůst odpovídá modelu, v němž se spotřeba elektřiny vyvíjí bez jakýchkoliv omezení. Důvody pro nárůst spotřeby nejsou v energetické koncepci dostatečně vysvětleny. Jsou navíc také v rozporu s předpoklady SEK, která chce klást důraz právě na energetické úspory a při pohledu na výpočty Pačesovy komise si vybírá scénář mírně rostoucí spotřeby. 

„Ve skutečnosti ale SEK takovému scénáři neodpovídá,“ podotknul Maroušek. Je podle něj také chybou, že si MPO vybralo při přípravě materiálu pouze jednu variantu budoucího vývoje spotřeb energie. Jediná varianta vývoje má prý totiž velmi nízkou pravděpodobnost realizace.