Nové jaderné bloky vyjdou na miliardy, ještě než se začne stavět. Kolik to bude stát?

Jaderná elektrárna Temelín; zdroj: Shutterstock; autor: jaroslava V

Vláda zatím neví, kdo postaví nové jaderné bloky, a jestli k tomu bude potřebovat státní garance. S přípravou na výstavbu se má přesto začít. To může vyjít na několik desítek miliard korun. Přípravné práce má zahájit společnost ČEZ, za několik let se prý ukáže, jestli do projektu vstoupí stát. Jak vysoké náklady příprava vyžaduje?

„Je nezbytné zahájit přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v lokalitě Dukovany a jednoho bloku v lokalitě Temelín, a to s možností rozšíření na dva bloky v obou lokalitách,“ řekl nedávno novinářům ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

Co nejdřív se musí podle jeho ministerstva rozběhnout například povolovací řízení. Kvůli jejich délce by se prý jinak nepodařilo výstavbu dokončit včas.

Vláda přitom dosud neví, kdo nakonec nové bloky postaví. Ve vládním akčním plánu pro rozvoj jádra se počítá se třemi variantami.

Podle první by do nových bloků investovala společnost ČEZ jako stávající majitel a provozovatel českých jaderných elektráren. Druhou možností je vytvořit sdružení investorů, třetí pak počítá se vznikem nového státního podniku, který by bloky zaplatil.  

Zatímco Mládek preferuje investici ze strany státního podniku, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) i ministr financí Andrej Babiš (ANO) to odmítají. Bloky má podle nich stavět ČEZ.

Ten by však za současných podmínek pravděpodobně žádal vládní garance. Investice v řádech stovek miliard korun totiž při aktuálních nízkých cenách elektřiny vypadá nevýhodně.   

Ideologický záměr

Než bude ve všech otázkách jasno, může ovšem na přípravu nových bloků padnout až 32 miliard korun, upozorňují kritici. Vláda se pak bude těžko přiklánět k jiným variantám, dodávají.

Nápad na rozšiřování jaderné základny se přitom v Česku setkává s kritikou. Je to ideologický záměr, tvrdí odpůrci Státní energetické koncepce, kterou nedávno schválila vláda. Právě ta počítá se vznikem dvou až čtyř nových jaderných bloků. Celkově se má z jádra v roce 2040 vyrábět 46 až 58 procent elektřiny.

„Při zdůvodňování potřeby výstavby nových reaktorů opakuje vláda stejný trik jako při odůvodnění dostavby prvních dvou bloků v Temelíně. Argumentace energetickou soběstačností byla absurdní tehdy a je absurdní i dnes,“ říká ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák.

„Česko ročně vyveze více elektřiny, než se v Temelíně vyrobí, nedostatek elektřiny nehrozí ani do budoucna,“ tvrdí.

Řadě odpůrců vadí právě to, že se vláda rozhodla pro jadernou variantu energetické koncepce, aniž by více počítala s jinými možnostmi.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) například mělo při přípravě koncepce věnovat větší pozornost energetické účinnosti a obnovitelných zdrojům, myslí si Edvard Sequens ze sdružení Calla.

„Skutečnou energetickou bezpečnost a soběstačnost si lze bez využití nemalého potenciálu pro úspory energie a využití místně dostupných obnovitelných zdrojů jen stěží představit,“ říká.

Za miliardy to stojí

Ministerstvo skutečně počítá s tím, že u čtyř bloků může přípravná fáze až do vydání stavebního rozhodnutí okolo roku 2025 přijít na celkové tři desítky miliard.

V nejbližších letech se však podle rezortu bude jednat o nižší částku. V prvních letech má jít spíše o jednotky miliard, ve fázi podrobnějšího projektování pak o nižší desítky miliard. I z dalších úst zaznívají odhady ve výši deseti až dvaceti miliard korun.

Za takovou cenu se ČEZu zachování strategické příležitosti postavit nové bloky vyplatí, říká MPO. Mezitím se prý ukáže, jestli bude moci firma bloky postavit bez státních záruk, nebo jestli do výstavby vstoupí stát.

Pokud se trh stabilizuje, bude prý možné postavit nové zdroje na komerční bázi. „Jestliže ovšem budou do energetiky intervenovat všechny země EU, nemine to ani nás,“ řekl v nedávném rozhovoru pro EurActiv Mládkův náměstek Pavel Šolc. Jakým směrem se Evropa vydá, prý bude jasné během několika příštích let.

Autor: Adéla Denková