Nová zelená úsporám vyplácí peníze na úspory energie, zpoždění má ČR s čerpáním fondů EU

zdroj: Shutterstock; autor: Marian Weyo

Ze šestileté kontinuální výzvy programu Nová zelená úsporám budou tento týden vyplaceny první peníze na úspory energie v rodinných domech. Pomalu se rozbíhá také čerpání peněz z evropských fondů, se kterým má Česko dvouleté zpoždění. Hrozí proto, že nesplní evropský cíl pro zvyšování energetické účinnosti.

Během tohoto týdne mají být vyplaceny peníze prvním úspěšným žadatelům v šestileté kontinuální výzvě programu Nová zelená úsporám, která se zaměřuje na úspory energie a využití obnovitelných zdrojů v rodinných domech.

Žádosti začalo ministerstvo přijímat před měsícem a od té doby jich dorazilo více než osm stovek.

Brabec: „Výhodou kontinuální výzvy je, že žadatel si svoji akci může v klidu naplánovat.“

„Díky lépe nastavenému systému administrace na Státním fondu životního prostředí se nám daří výrazně zkracovat lhůty pro posuzování žádostí. První bezchybné žádosti za více než 2 miliony korun budou vyplaceny do konce tohoto týdne,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Do roku 2021 by se mělo v rámci programu přerozdělit asi 27 miliard korun získaných z prodeje emisních povolenek. Pro letošek je k dispozici 520 milionů korun, v příštím roce se počítá s 2,85 miliardy korun.

„Výhodou kontinuální výzvy je, že žadatel si svoji akci může v klidu naplánovat a přizpůsobit svým finančním i časovým možnostem. Realizaci úsporných opatření tak může provádět po částech i v průběhu několika let, a to s dotací,“ řekl ministr médiím.

Zpoždění s fondy

Hůře si ovšem Česko vede s čerpáním peněz, které jsou na financování úspor energie k dispozici v operačních programech evropských fondů.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) spravuje Operační program Životní prostředí (OPŽP), který nabízí peníze pro zvyšování energetické účinnosti ve státních budovách. Podnikatelé mají k dispozici Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), který spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Na bytové domy se zaměřuje Integrovaný regionální operační program (IROP) pod ministerstvem pro místní rozvoj (MMR). V Praze je pak k využití Operační program Praha – Pól růstu.

Zatímco OPŽP již přijímá žádosti a OPPIK ukončil první kolo přijímání předběžných žádostí, v rámci IROP ještě ani nebyly vyhlášeny první výzvy.

Operační programy přitom platí pro období let 2014 až 2020. „Jsme na konci roku 2015 a žádné peníze se vlastně ještě nepodařilo vyčerpat. Proto máme poměrně významnou mezeru v plnění evropského cíle a budeme se s tím muset vypořádat,“ připomněl na konferenci věnované energetické účinnosti v budovách ředitel odboru energetické účinnosti a úspor na MPO Vladimír Sochor.

Právě operační a národní programy jsou hlavním nástrojem, prostřednictvím kterého chce Česko splnit své závazky podle evropské směrnice o energetické účinnosti. Kvůli téměř dvouletému zpoždění proto MPO v létě vytvořilo koordinační výbor, který má energetické úspory nastartovat.

Pět minut po dvanácté

Jedním z cílů je nalézt jednotný přístup při vykazování a sledování úspor, aby bylo možné lépe pracovat s dostupnými daty. Hlavní důraz by se měl podle Sochora klást na nákladovou efektivitu. Zjednodušeně řečeno to znamená, že za co nejméně peněz by se mělo dosáhnout co největších úspor.

Důraz se na to má klást už při zpracovávání žádostí v jednotlivých programech, a proto se koordinační výbor snaží především komunikovat s jejich správci.

Holub: „Kdyby nepanoval resortismus, koordinační výbor by nebyl potřeba.“

„Je to důležitá iniciativa, kterou plně podporujeme. Přichází však minutu po dvanácté, protože podmínky většiny programů podpory úspor energie již nastaveny jsou,“ říká k tomu ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub, který je jedním ze členů koordinačního výboru.

Problém podle něj vychází částečně i z rozdělení peněz na úspory energie do více různých programů. „Pokud by tady nefungoval resortismus a úspory energie byly podpořeny z jednoho programu, nemusel by se vytvářet žádný koordinační výbor,“ tvrdí.

Navíc prý některá ministerstva nevěnují této problematice dostatečnou pozornost. „Na výbor posílají zástupce na úrovni referenta, i když by si téma zasloužilo účast několika příslušných náměstků z každého resortu,“ dodává.

Autor: Adéla Denková