Nástroje pro zvýhodněné financování energetických úspor si žádají čas na přípravu

© Shutterstock

Evropa chce i v příštím desetiletí snižovat spotřebu energie. Vyžádá si to značné investice, které je možné zmobilizovat díky vhodně zvoleným finančním nástrojům. Zvýhodněné financování ale musí být dobře zacíleno a žádá si odborné znalosti na všech stranách, zaznělo na konferenci věnované energetické účinnosti.

V evropských fondech, které podporují rozvoj chudších regionů, by mělo mít Česko v příštím sedmiletém finančním rámci vyčleněno asi o 24 % méně peněz než v letech 2014–2020. Podobně na tom budou v letech 2021–2027 podle návrhu Evropské komise i ostatní země Visegrádské čtyřky.

Důvodem je jednak celkové snížení částky, kterou chce evropská exekutiva na takzvanou politiku soudržnosti vydělit. EU totiž musí více peněz nasměrovat do dalších oblastí, jako je ochrana hranic a zvládání migrace. Země Visegrádu také postupně bohatnou, takže už z evropských fondů potřebují menší podporu.

Na konečném nastavení dlouhodobého rozpočtu EU se ještě budou muset jednomyslně shodnout všechny členské země a schválit ho bude muset také Evropský parlament. Už teď je ale jasné, že se do budoucna leccos změní.

Veřejné peníze nestačí

Vedle snižování rozdílů mezi různě bohatými částmi Evropy má kohezní politika pomáhat také s naplňováním celoevropských cílů v oblastech udržitelného rozvoje, ochrany klimatu, digitalizace nebo sociální politiky.

Dlouhodobě ovšem sílí přesvědčení, že v řadě oblastí by bylo lepší ustoupit od přímých dotací a veřejné peníze do větší míry využívat k povzbuzení soukromých investic. S ubýváním peněz na kohezní politiku to bude čím dál důležitější.

Příkladem může být snaha o snižování spotřeby energie, která patří mezi základní kameny evropské energetické politiky a je jednou z oblastí, kam jsou nasměrovány veřejné peníze.

Bulharská náměstkyně: „K naplnění cílů nám nebudou stačit peníze z evropských fondů nebo národních rozpočtů. Potřebujeme další zdroje financování.“

V aktuálním období je v rámci politiky soudržnosti pro celou EU na investice do energetické účinnosti alokováno 18 miliard eur, tedy asi 460 miliard korun. Samotné Česko má v operačních programech Životní prostředí, Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, Praha – pól růstu ČR a Integrovaném regionální operačním programu v letech 2014–2020 k dispozici 60 miliard korun.

I v příštím rozpočtovém období bude energetická účinnost patřit mezi priority EU jako součást přechodu k zelené a nízkouhlíkové ekonomice, což je oblast, na kterou by měly země jako Česko vyčlenit minimálně 30 % z peněz, které v rámci politiky soudržnosti dostávají.

Končící bulharské předsednictví v Radě EU a vyjednavači Evropského parlamentu se minulý týden dohodli na cíli pro energetické úspory do roku 2030. EU by podle nich měla do konce příští dekády snížit svou spotřebu energie o 32,5 % oproti předpokládané spotřebě, se kterou počítá scénář vypočítaný v roce 2007.

Každý stát včetně Česka by se měl v příštím desetiletí také postarat o to, aby každý rok zvýšil své úspory energie o 0,8 %.

Náměstek Kříž: „Budeme muset programy pro investice do energetické účinnosti připravovat odlišným způsobem než v tomto období a snažit se odblokovat soukromé peníze.“

„K naplnění těchto cílů nám nebudou stačit peníze z evropských fondů nebo národních rozpočtů. Potřebujeme další zdroje financování,“ myslí si náměstkyně bulharského ministra pro regionální rozvoj Malina Kroumovová, která v polovině června vystoupila na konferenci Central & Eastern European Energy Efficiency Forum v polském Serocku.

„Budeme muset programy pro investice do energetické účinnosti připravovat trochu odlišným způsobem než v tomto období a snažit se odblokovat soukromé peníze,“ přidává se také náměstek českého ministra životního prostředí Jan Kříž.

Přečtěte si také: ČR je lídrem střední Evropy v pasivních domech. Musí si ale rozmyslet budoucí podporu energetických úspor >>>>

Nástup finančních nástrojů

Z těchto důvodů se větší pozornost začíná upínat k nástrojům zvýhodněného financování, jako jsou výhodné půjčky, záruky nebo kapitálové vstupy. Díky takovým nástrojům je možné veřejné peníze využít právě k přilákání soukromých investic.

„Dobrým nástrojem jsou například záruční fondy, které mohou mobilizovat soukromé peníze skrze půjčky od komerčních bank. Finanční páka přitom může dosahovat až poměru 1 ku 20,“ uvedla na konferenci odbornice na financování energetických úspor Anikó Dobi-Rózsová z maďarské konzultační společnosti Global and Environmental Social Business.

Maďarská expertka: „Samotné vytvoření finančních nástrojů nestačí. Je také nutné, aby měli lidé a podniky o jejich využívání zájem.“

„Peníze k dispozici budou. Důležité ale bude mít plán, jak je chytře využít. Na to je potřeba se dobře připravit,“ upozornil během debaty Przemysław Kalinka z generálního ředitelství Evropské komise pro regionální a městskou politiku.

Komise využívání finančních nástrojů podporuje a podle Kalinky chce pro příští rozpočtové období zjednodušit pravidla, která se jich týkají. Mělo by být například jednodušší kombinovat dotace a finanční nástroje a zjednodušit by se mělo také vykazování.

Maďarská expertka Dobi-Rózsová ovšem zdůraznila, že samotné vytvoření finančních nástrojů nestačí. Je také nutné, aby měli lidé a podniky o jejich využívání zájem.

Polská odbornice: „Je nutné vždy správně pochopit, s jakým trhem pracujeme. Pokud trh není na naše řešení připraven, nebudou se nástroje využívat a programy selžou.“

Podle její zkušenosti v tom mohou sehrát užitečnou roli například malé konzultační firmy, které pracují s potenciálními žadateli a vysvětlují jim, jak si zažádat o výhodnou půjčku. Zároveň jsou schopné projekty prezentovat komerčním bankám a přesvědčit je, aby do nich vložily peníze.

Tyto malé specializované firmy tak mohou pomoci překonat počáteční problémy v případech, kdy se banky musí s financováním investic do energetické účinnosti blíže seznámit.

Přečtěte si také: Zateplovat bez dotací? Česko to čeká už za pár let >>>>

Správné zacílení je klíčové

Odborná znalost problematiky je ostatně potřebná u všech partnerů, kteří se do systému finančních nástrojů zapojí, jak také zdůraznila polská expertka na financování energetické účinnosti Katarzyna Dziamara-Rzucidłová.

Na dostatečnou poptávku je podle ní potřeba myslet ještě před samotným vytvářením finančního nástroje. „Je nutné vždy správně pochopit, s jakým trhem pracujeme. Pokud trh není na naše řešení připraven, nebudou se nástroje využívat a programy selžou,“ upozornila.

Opatření je podle ní potřeba přesně cílit na konkrétní sektor v daném regionu nebo zemi. „Příjemci finanční pomoci musí v programu najít charakteristiky, které jim odpovídají,“ řekla. Zásadní roli proto podle ní hraje předběžné posouzení, které ukáže situaci na trhu a správně definuje oblasti, ve kterých trh selhává.

Klíčové je předběžné posouzení, které ukáže situaci na trhu a správně definuje oblasti, ve kterých trh selhává.

„Teprve pak je možné zvolit vhodnou kombinaci nástrojů. O trhu je potřeba přemýšlet lineárně. Klíčovou otázkou není, zda využívat dotace či finanční nástroje, ale jak vypadá trh. Podle vyspělosti trhu je totiž nutné tato opatření vhodně kombinovat,“ tvrdí Dziamara-Rzucidłová.

„Produkty musí být připraveny na míru jednotlivým typům budov a jejich vlastníkům. Jiné možnosti komerčního financování a potřeby zvýhodněného státního financování mají vlastníci rodinných domů a jiné města spravující desítky budov,“ dodává ředitel české aliance Šance pro budovy Petr Holub.

Příprava finančních nástrojů si proto žádá potřebný čas. „Předběžné posouzení a příprava může zabrat od tří měsíců do jednoho roku. Pokud se v dané oblasti s finančními nástroji začíná, nemůže to být typicky méně než devět měsíců,“ řekla Dziamara-Rzucidłová.

Šance pro budovy: „Zvýhodněné financování musí být doplněno informační kampaní, která vyzdvihne konkrétní možnosti a přínosy pro vlastníky budov.“

Během přípravy je podle ní potřeba počítat i s tím, že v některých oblastech je nutné nejprve zvýšit informovanost o přínosech energetických úspor a o tom, že je zvýhodněné financování k dispozici.

„Energeticky úsporné renovace jsou ekonomicky výhodné i pro vlastníky budov. Zvýhodněné financování proto musí být doplněno informační kampaní, která vyzdvihne konkrétní možnosti a přínosy pro vlastníky budov tak, aby byly renovace realizovány z jejich vnitřního zájmu,“ říká také Holub.