Na budoucí klimatické politice se EU zatím neshodne

Evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger; zdroj: Evropská komise

Letos by měla Evropská komise představit návrh klimaticko-energetických cílů pro rok 2030. Budoucnost klimaticko-energetické politiky předem konzultuje také se členskými státy, které se zatím shodnou jen na tom, že by Evropa měla přijmout cíl pro snižování emisí CO2. Členské země také upozorňují, že EU musí pamatovat na svou konkurenceschopnost.

Jediné, na čem se zatím členské země EU dokážou shodnout v debatě o klimaticko-energetických cílech do roku 2030, je závazek pro snižování emisí CO2. Hovoří se o 40% snížení emisí ve srovnání s rokem 1990. Nad závazkem pro podíl obnovitelných zdrojů (OZE) zatím shoda nepanuje a cíli pro energetickou účinnost se debata spíše vyhýbá.

Tak v pátek (20. září) shrnul evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger výsledky veřejné konzultace k zelené knize, kterou Komise vydala letos na jaře. Přinesla v ní první nástin toho, jak by mohly v budoucnu vypadat další klimaticko-energetické závazky Evropské unie (EurActiv 27.3.2013).

Podle neoficiálního dokumentu, který Evropská komise připravila pro páteční neformální setkání rady ministrů pro energetiku, lze očekávat složité dohadování o tom, jak budou cíle nakonec vypadat.  

„Existuje široká shoda na tom, že je potřeba stanovit nový cíl pro snižování emisí CO2 do roku 2030,“ prohlásil Oettinger na tiskové konferenci po setkání Rady. „Objevily se názory pro i proti vytváření nového cíle pro obnovitelné zdroje a také neshody v tom, jakou formu by měl tento cíl mít,“ dodal. Pokud jde o energetické úspory, Evropská unie má od minulého roku směrnici o energetické účinnosti, která má být příští rok přezkoumána, připomněl komisař (EurActiv 11.7.2013).

Podle zdrojů bruselské redakce EurActivu však panují obavy z toho, že jediný cíl pro snižování emisí CO2 ve výši 35 až 45 % by mohl omezovat politiky v druhých dvou oblastech – tedy rozvoji OZE a energetické účinnosti.    

Ve prospěch jednoho cíle

Dopadová studie k novým klimaticko-energetickým cílům by měla vyjít ještě letos, poté, co Komise navrhne konkrétní podobu cílů. Podle některých bruselských zdrojů však hrozí, že politika snižování emisí se bude odvíjet pouze od podmínek, které nabízí evropský systém emisního obchodování (ETS). Ten se přitom dlouhodobě potýká s problémy (EurActiv 16.9.2013).

Jak také píše bruselská redakce EurActivu, model, ze kterého má Komise v hodnocení dopadu vycházet, prý pomíjí některé důležité údaje. Plně tak prý nereflektuje potenciál, který má zvyšování energetické účinnosti a rozvoj OZE pro snižování nákladů. Opomíjí prý například snížení nákladů na zdravotní péči a další externality.   

Členské státy mají podle všeho také obavy, jaké budou mít nové cíle dopady na bezpečnost dodávek a konkurenceschopnost. Podle neoficiálního dokumentu z Rady by měla EU více uvažovat o následních ekonomické krize a přihlédnout také k mezinárodnímu vývoji (EurActiv 6.5.2013).

Proto například Česká republika nebo Rumunsko požadují, aby novým klimaticko-energetickým cílům nejprve předcházel podpis globální klimatické dohody. Polsko pak odmítá cíl jako takový.

Pokud jde o cíl pro obnovitelné zdroje, má podporu Dánska nebo Rakouska. Francie by závazek podpořila v případě, že by došlo k částečné harmonizaci v podpoře OZE v jednotlivých členských zemích. Rumunsko žádá, aby si každý stát stanovil svůj závazek sám, zatímco Velká Británie a Česká republika jsou proti zavádění jakéhokoliv cíle pro OZE.  

Londýn a Praha také nechtějí cíl pro energetické úspory. Podporují ho naopak Dánsko a Portugalsko. Francie, Rakousko a Kypr o něm chtějí debatovat až po roce 2014.