Mohou vyúčtování za energie nahradit průkazy energetické náročnosti budov?

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: xedos4

Namísto průkazů energetické náročnosti by mohli v budoucnu vlastníci nemovitostí předkládat kupujícím nebo nájemcům roční vyúčtování za energie. Podle ministerstva průmyslu je to dostatečná náhrada, která navíc snižuje administrativní zátěž. Podle odpůrců návrhu je ale informační hodnota průkazů vyšší. Změny v nedávno přijatém zákoně jsou prý navíc špatným signálem pro trh.

Už od příštího roku možná zmizí povinnost pořizovat při prodeji nebo pronájmu nemovitostí průkazy energetické náročnosti budov (PENB). Podle návrhu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) by je mohla nahradit vyúčtování za energii.  

Povinnost zpracovávat a dokládat průkazy vyplývá z evropské směrnice o energetické náročnosti budov. V České republice byla přenesena do zákona o hospodaření energií, jehož novela začala platit na začátku letošního roku (EurActiv 8.1.2013). Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) však tento týden představil návrh na novou úpravu zákona, kterou chce nyní předložit Poslanecké sněmovně.

PENB mají sloužit jako jeden z nástrojů pro zvyšování energetické účinnosti v budovách. Mají informovat kupující a nájemce o energetických nárocích dané budovy (EurActiv 6.8.2012). Podle názoru ministra Kuby však mohou stejnou úlohu plnit i faktury za dodanou energii. Vlastník nemovitosti by musel předložit vyúčtování za poslední tři roky.

„Brusel na takovou alternativu nemyslel, i když má stejnou informační hodnotu jako průkaz a není potřeba za tuto informaci platit,“ uvedl ministr na tiskové konferenci. „Tímto opatřením zajistíme povinné poskytování informací o energetické náročnosti budovy, ale zároveň dáme občanům možnost volby,“ dodal.

Kdo jak topí

S tím ale nesouhlasí například firmy ze sektoru šetrného stavebnictví. Roční vyúčtování podle nich nedokážou poskytovat informace pro objektivní porovnávání nabízených nemovitostí.

Vyúčtování či faktury za energie prý totiž do značné míry závisí na způsobu užívání budovy nebo na klimatických podmínkách. Pro kupce či zájemce o pronájem nemovitosti tak prý nemají vypovídací hodnotu, která by umožnila srovnat danou nemovitost s ostatními.

„Tento nedostatek řeší právě nové průkazy energetické náročnosti, které díky jednotné metodice dané vyhláškou, dokáží energetickou náročnost budov jasně porovnat při jejich definovaném typickém užívání,“ uvedl v tiskovém prohlášení Petr Holub z iniciativy Šance pro budovy, která sdružuje oborové asociace podporující úsporné stavebnictví.

Iniciativa proto doporučuje, aby ministerstvo o těchto rozdílech mezi průkazy a vyúčtováními alespoň dobře informovalo.  

Pořízení průkazu může být podle ministerstva pro některé vlastníky příliš nákladné. V případě starších domů a bytů je pak prý stejně jasné, že spadnou do nejhorší kategorie hodnocení, protože nesplňují současné energetické standardy.

„V řadě případů jsou poměrně nákladné certifikáty zpracovávány i pro staré budovy, u nichž je i bez podrobného posouzení evidentní, že jejich energetická náročnost je v nejhorší třídě,“ řekl Kuba.

Ne všechny staré budovy navíc musí být energeticky zcela „tristní“, upozornil však již v minulosti Holub. „A rozdíl mezi energetickou třídou D a G může znamenat rozdíl desítek tisíc na ročních nákladech za energie,“ řekl EurActivu.

Málo specialistů

Povinnost pořizovat PENB podle ministerstva navíc přinesla skokové nároky na počet energetických specialistů, kteří jsou oprávněni průkazy vydávat. Hrozí prý možné problémy s jejich nedostatkem.             

„Nedostatek energetických specialistů, by bylo možné lépe řešit přechodným ustanovením nebo odložením povinnosti mít průkaz energetické náročnosti,“ reaguje na to Petr Holub. K problémům podle něj navíc přispělo i samo ministerstvo. Vyhlášku, podle které se nové průkazy zpracovávají, totiž zveřejnilo pouze jeden pracovní den před její účinností (EurActiv 4.4.2013).

Vzhledem k tomu, že platná verze zákona byla přijata teprve nedávno, firmy upozorňují také na to, že podobné změny dávají špatný signál trhu. „Podnikatelské prostředí v České republice potřebuje především předvídatelné a stabilní podmínky. Podobné změny podkopávají důvěru trhu v nastavené legislativní podmínky,“ tvrdí Holub.