Ministři odsunuli dohodu o úsporách energie na příští rok

Zdroj: CreativeCommons.org; autor: Anton Fomkin.

Evropští ministři pro energetiku na včerejším (24. listopadu) zasedání znovu potvrdili svůj postoj k povinným energetickým úsporám. Podle informací EurActivu prozatím jakékoliv dohody odsunuli do první poloviny příštího roku, kdy bude Radě EU předsedat Dánsko.

Na čtvrtečním zasedání Rady pro energetiku představilo polské předsednictví vývoj v debatě o návrhu směrnice o energetické účinnosti. Jeho zpráva se týkala také dodatků a změn, které do návrhu prosadily členské státy trvající na větší flexibilitě v dosahování stanovených cílů.

Členské státy „požadují změnu přístupu a více flexibility, aby mohly připravit plány, které by nejlépe odpovídaly jejich individuálním podmínkám,“ oznámilo polské předsednictví na základě konzultací se všemi národními delegacemi.

Podobný postoj zastává i Česká republika. „ČR se zasazuje o větší flexibilitu v nastavení cílů směrnice a způsobu, jak jich dosáhnout,“ řekl EurActivu tiskový mluvčí Ministerstva obchodu a průmyslu ČR Pavel Vlček. „Důraz na větší flexibilitu však ministerstvo nepovažuje za snahu komplikovat proces přijímání směrnice na evropské úrovni. Domníváme se naopak, že díky tomu bude možné pravidla nastavit realističtěji vůči podmínkám všech členských států,“ dodal.  

Na zasedání Rady se včera nerozběhla hlubší diskuze, protože mezi názory jednotlivých zemí existují příliš velké rozdíly.

„Jsme si vědomi toho, že i ostatní státy mají své vlastní programy na podporu energetické účinnosti nastavené tak, aby přinesly co nejlepší výsledky v jejich specifických podmínkách. Současně je ale pro nás prioritou zachování konkurenceschopnosti evropského průmyslu,“ dodává k českému postoji Vlček. 

Větší snahu o sblížení postojů začne Unie vyvíjet až v roce 2012. „Očekáváme, že rozhovory s Evropským parlamentem začnou během dánského předsednictví,“ řekl EurActivu polský zdroj. 

Zpráva předsednické země se zaměřila na tři hlavní cíle obsažené v návrhu směrnice o energetické účinnosti:

  • Povinnost energetických společností ročně uspořit 1,5 % energie, kterou dodávají koncovým spotřebitelům.
  • Povinnost ročně renovovat 3 % celkové plochy veřejných budov.
  • Sestavení národních plánů na podporu kombinované výroby elektřiny a tepla. Měly by se také zaměřit na využívání obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a chlazení.   

Nizozemci odmítají závazky pro energetické společnosti

 „Je naprosto jasné, že většina členských států si zkrátka nepřeje žádné závazky pro svá energetická odvětví,“ řekl zdroj EurActivu. „Je to složitá otázka a každý členský stát má své silné národní zájmy,“ dodal. 

Hlavní bod směrnice, tedy uložení povinnosti energetickým společnostem uspořit 1,5 % energie dodávané koncovým spotřebitelům, čelí silnému odporu Německa, za nímž stojí Nizozemsko. Amsterdam dokonce navrhl zrušení příslušného článku směrnice. Mezi dalšími požadavky států se objevuje například návrh, aby 1,5% cíl nebyl povinný, ale aby se postupně zvyšoval.

Na druhé straně země jako Itálie, Francie nebo Dánsko, které už závazky pro výrobce a distributory elektřiny zavedly, podporují návrhy Komise a požadují pouze drobné změny.

Francie prý návrh podporuje „na 99 %“, alespoň podle slov Pascala Dupuise, vedoucího oddělení pro klimatické otázky a energetickou účinnost na francouzském ministerstvu životního prostředí. Jak sdělil EurActivu, směrnice podle něj obsahuje dobré myšlenky, ale v některých ohledech je příliš normativní.

Státy chtějí finance na modernizaci budov

Požadavek na rekonstrukci 3 % celkové plochy veřejných budov je jedním z těch, které pravděpodobně zaznamenají nejvíce snah o úpravu. Několik národních delegací se domnívá, že podobné závazky by měly být podpořeny dodatečným financováním.

Například Británii vadí, že „požadavky na rekonstrukci budov budou pro členské státy znamenat další výdaje, které ovšem nemusí přinést hospodářské dopady“. 

Budovy jsou v Evropě zodpovědné za 40 % spotřeby energie a 36 % emisí CO2. Podle odborníků je návrh na modernizaci 3 % plochy budov již tak velmi omezený a pokud se cíl nerozšíří, na výdajích veřejných rozpočtů se to nijak zásadně neprojeví.