Ministři jednají o energetické účinnosti, závazné cíle ale zřejmě smetou ze stolu

Dánský ministr pro otázky klimatu a energetiky Martin Lidegaard; zdroj: Rada EU

Ministři odpovědní za energetiku dnes (14. února) v Bruselu poprvé jednají o návrhu evropské směrnice o energetické účinnosti, která má podpořit unijní snahu snížit do roku 2020 spotřebu energie o 20 %. Podle postojů jednotlivých členských států lze očekávat, že hlavním cílem ministrů bude vyjednat v rámci legislativy větší flexibilitu.

Směrnice o energetické účinnosti (Energy Efficiency Directive – EED) se dnes poprvé dostává na pořad zasedání Rady pro energetiku. Členské státy na jednání přicházejí s jasně stanovenými prioritami.  

Většina evropských zemí odmítá přijmout závazné cíle pro energetické úspory. Akceptovat by však mohly právně závazná opatření, pokud by pravidla pro jejich implementaci byla dostatečně „flexibilní“.  

„Z této pozice nechce nikdo ustoupit. Nikdo z Rady nenavrhuje zavedení závazných cílů, a na tom se nic nezmění. Tento přístup k energetické účinnosti ostatně nastolila samotná Rada,“ řekl dánský ministr pro otázky klimatu a energetiky Martin Lidegaard, který dnešnímu ministerskému jednání předsedá. 

Bitva není u konce

Opačný postoj ke směrnici zastává část Evropského parlamentu. Podle jeho zdrojů ještě bitva o závazné cíle není u konce, protože zákonodárci mají při projednávání návrhu stejně silné slovo jako ministři.  

Parlamentní zpravodaj pro EED, lucemburský europoslanec Claude Turmes (Zelení) EurActivu sdělil, že hodlá prosadit zavedení závazných opatření i závazných cílů. Zaměří se prý také na způsoby, jakými energetickou účinnost financovat.   

K tomu bude muset získat podporu všech politických skupin. Podle svých slov má Turmes v plánu zahájit jednání s Radou hned poté, co o směrnici bude 28. února hlasovat parlamentní Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). 

Aby bylo dohody o směrnici dosaženo ještě před koncem dánského předsednictví (v červnu 2012), bude se návrh projednávat ve zrychleném řízení. Znamená to, že před zahájením vyjednávání mezi Parlamentem, předsednictvím a členskými státy nemusí zákonodárný sbor zasedat v plénu.  

Kypr, který předsednictví převezme 1. července letošního roku, totiž projednávání EED nezařadil mezi své priority, a tak by se další debaty mohly protáhnout až do nástupu irského předsednictví v roce 2012, uvedly zdroje EurActivu.   

Potřebná flexibilita  

Jednotlivé členské státy zastávají vůči současnému návrhu směrnice rozdílná stanoviska, uvedl zdroj blízký dánskému předsednictví. Proto musíme k textu přistupovat s co největší flexibilitou, dodal.  

Taková flexibilita bude vyžadovat přísný dohled ze strany Evropské unie i národních úřadů, které budou směrnici implementovat. Členské státy by tak měly například doložit, že existují méně nákladné způsoby na zvýšení energetické účinnosti, pokud budou chtít získat výjimku z nových pravidel. 

„Proto je potřeba, aby jednání začala co nejdříve po hlasování ITRE,“ uvedl zdroj.  

Rozdělený Parlament 

Ani poslanci Evropského parlamentu nejsou v otázkách směrnice jednotní. Týká se to i největší politické frakce, kterou jsou lidovci (EPP). Její poslanci budou podle odborníků zastávat podobný postoj, na jakém se dnes dohodne Rada ministrů.  

Existuje prý také ale velký počet poslanců EPP, kteří podporují přijetí závazných cílů. Svou podporu ale podmiňují vyškrtnutím bodu, který zavazuje energetické společnosti k úsporám energie u koncových zákazníků ve výši 1,5 %.    

Někteří zákonodárci se obávají, že rozpory v Parlamentu je oslabí během vyjednávání s Radou. Socialisté, liberálové i zelení přitom nadále podporují ambiciózní přístup k cílům směrnice.