Má ČR šetřit energii spíše v budovách, nebo v průmyslu?

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: jscreationzs

Uplynul rok od schválení směrnice o energetické účinnosti. Česko, podobně jako ostatní státy EU, už odevzdalo návrh na svůj vnitrostátní cíl pro snižování spotřeby energie. Průmyslníci a neziskové organizace se na cíl dívají rozdílně. Jedni spatřují potenciál pro úspory hlavně v průmyslu, druzí pak v budovách.

Pro zástupce průmyslu přijatelný, podle expertů ekologických organizací příliš málo ambiciózní. Řeč je o národním cíli pro energetickou účinnost, který si letos Česká republika stanovila v rámci evropské klimaticko-energetické politiky do roku 2020.

Tento orientační cíl počítá do roku 2020 s úsporou 47,84 PJ (13,29 TWh) v konečné spotřebě energie. Podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), které materiál vypracovalo, se jedná o adekvátní podíl na celoevropské snaze o snížení spotřeby energie.

V rámci klimaticko-energetických cílů do roku 2020 chce EU zvýšit energetickou účinnost a uspořit 20 % spotřeby primární energie oproti prognózám. Na rozdíl od cíle pro snižování emisí CO2 a podíl obnovitelných zdrojů v energetice je tento cíl nezávazný a dlouhodobě se ukazuje, že jej členské státy pravděpodobně nesplní (EurActiv 10.10.2013).

Proto EU připravila směrnici o energetické účinnosti (podrobnosti zde), od jejíhož přijetí nyní uplynul rok. Nepodařilo se sice prosadit, aby byly cíle pro jednotlivé země závazné, zastánci směrnice ale věří, že členským státům na cestě k vyšším úsporám energie pomůže.   

Směrnici musí členové EU implementovat do června příštího roku. Již v průběhu toho letošního ale museli stanovit například právě své vnitrostátní orientační cíle. Na základě jejich návrhů má nyní Evropská komise vyhodnotit, jestli se Unii podaří cíle pro rok 2020 dosáhnout.

Národní cíle odevzdávaly jednotlivé členské země jako součást Národních programů reforem v dubnu letošního roku. Česká republika byla mezi státy, které návrhy cíle nestihly odevzdat včas, a proto ministerstvo průmyslu předběžnou verzi dokumentu odesílalo do Bruselu v náhradním termínu v červenci. V srpnu pak národní cíl schválila také celá vláda. Vnitrostátní cíl vychází z aktualizace Státní energetické koncepce, jejíž návrh vzala bývalá vláda před rokem na vědomí (EurActiv 6.11.2012).

Hlavně nezávazně

S návrhem cíle souhlasil i Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Průmyslníci ale trvají na tom, že cíl nesmí být právně závazný a nesmí pro Českou republiku znamenat vynutitelnou povinnost. Je to prý kvůli nepředvídatelnosti vývoje v souvislosti s plněním směrnice.

Tak se na věc dívá i ministerstvo. „Nastavení cílů v horizontu roku 2020 je ovlivněno řadou faktorů a předpokladů, které se mohou v čase vyvíjet, a to i z externích nebo jinak neovlivnitelných důvodů. Významná změna vstupních parametrů může do budoucna vyvolat potřebu přehodnotit orientační vnitrostátní cíle,“ píše ve zprávě zaslané Komisi. Vysvětluje to tím, že proces implementace směrnice stále probíhá a nejsou zatím finalizovány ani všechny prováděcí předpisy.

Naopak podle energetických expertů Hnutí Duha je cíl České republiky málo ambiciózní. „Máme na víc. Už jen v budovách, obytných i administrativních, můžeme ušetřit téměř 40 PJ primární energie do roku 2020,“ sdělil EurActivu tiskový mluvčí organizace Jan Piňos.  

„Využití těchto možností by ušetřilo domácnostem 11,6 miliard korun ročně v platbách za teplo. A to v dnešních cenách, v cenách roku 2020 to bude podstatně více,“ dodal s odkazem na výpočty z roku 2010.

Potenciál v budovách

Právě v budovách vidí Hnutí Duha největší potenciál pro zvýšení energetických úspor. „Zateplování, výměna oken a další opatření mohou snížit spotřebu tepla pro vytápění do roku 2050 až o 60 %. Zbytek se dá pokrýt obnovitelnými zdroji tepla,“ tvrdí odborníci Duhy s tím, že jde o výsledek výpočtů tzv. Pačesovy komise, která připravovala podklady pro přípravu Státní energetické koncepce.  

Svazu průmyslu se to ale nezamlouvá. „Přínosy energetických opatření na budovách považujeme za nepřiměřeně optimistické, respektive nepřiměřeně nákladné. Jako příklad můžeme uvést program Zelená úsporám v letech 2009 až 2010, v jehož rámci se dosáhlo úspor 5 PJ při nákladech 19,5 miliardy Kč,“ řekl redakci mluvčí Svazu Milan Mostýn.

Celkem přirozeně vidí Svaz největší potenciál pro úspory jako kombinaci úspor v průmyslu a energetice. Zavádět by se prý měly energeticky efektivní technologie, které respektují princip nejlepších dostupných technik. Zásadní je podle Svazu zvyšování efektivity primárních zdrojů přechodem na kombinovanou výrobu tepla a energie. I v zateplování budov nakonec průmyslníci spatřují určitý potenciál.  

Hnutí Duha pak upozorňuje na to, že státní investice do zateplování budov jsou přínosné i pro státní rozpočet. Připomnělo tak studii ekonomů Miroslava Zámečníka a Tomáše Lhotáka, kteří na základě svých výpočtů tvrdí, že každá koruna vložená do kvalitního zateplování přinese státu necelé tři koruny na HDP (EurActiv 18.6.2012).