Lépe promyšlenou podporu pro OZE a energetickou účinnost, žádají europoslanci

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: pakorn.

Evropská komise by měla přijít s jasně promyšlenými pravidly pro podporu obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti, žádají europoslanci v návrhu zprávy ke klimaticko-energetickým cílům do roku 2030. Nové studie ukazují význam, jaký mají obnovitelné zdroje a energetické úspory pro evropskou i světovou energetiku. Vše je ale potřeba nastavit rozumně, upozorňují europoslanci.

Emise CO2 vypouštěné státy EU klesají. A navzdory všeobecnému přesvědčení se na tomto poklesu podílí využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) více než vliv ekonomické krize. Ukázaly to výpočty organizace CDC Climat, která je dceřinou společností francouzského státního finančního ústavu Caisse des dépôts et consignations.

Podle studie se technologie pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů od roku 2005 „zasloužily“ o snížení emisí CO2 v objemu 500 milionů tun. Ekonomické zpomalení má pak podle ní na svědomí snížení o 300 milionů tun.  

Podle ochránců životního prostředí to znamená, že mezi snižováním emisí skleníkových plynů a ekonomickým růstem je menší vzájemná souvislost, než se předpokládalo. Jak naznačuje studie CDC, je proto smysluplné, aby Evropská unie zvýšila svůj cíl pro snižování emisí do roku 2020 na 30 % (oproti roku 1990). V současné době je cíl stanoven na 20 %.

O zvýšení cíle se na evropské úrovni diskutuje zejména v souvislosti s krizí systému emisního obchodování (EU ETS). Evropská komise již minulý rok navrhla několik opatření, která by měla systém posílit. Zvýšení emisního cíle patří mezi ně (EurActiv 13.11.2012). Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí (ENVI) se však nedávno nedokázal dohodnout na tom, zda tento návrh podpoří.

Lépe rozmístit

Podobné úvahy by se mohly promítnout také do debaty o klimaticko-energetických cílech do roku 2030, o kterých se na evropské úrovni hovoří (EurActiv 23.9.2013). Většinou se uvažuje o tom, že cíl pro snižování emisí CO2 by mohl být stanoven na 40 %. Jak ale upozorňuje v návrhu své zprávy výbor ENVI, vyřešit se musí právě situace okolo skomírajícího systému EU ETS.

Stanoven by měl být také nový cíl pro podíl obnovitelných zdrojů v energetice (do roku 2020 platí cíl 20 %). Výbor pro životní prostředí chce požádat Evropskou komisi, aby připravila jasná pravidla pro jejich podporu. Ta přitom v některých členských státech, včetně České republiky, vedla k nečekanému nárůstu výroby obnovitelné energie. Pokud by byla podpora dobře nastavena, podle europoslanců by mohla vést k lepšímu využívání těchto zdrojů. Některé technologie pro OZE jsou pak podle nich už natolik vyspělé, že přímou podporu potřebovat nebudou.

„Evropa by mohla rozšířením výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů ušetřit do roku 2030 zhruba 45 miliard eur, pokud by tyto zdroje byly připojeny v nejvhodnějších lokalitách a se zachováním stejného podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu,“ navrhuje pak k tématu studie, kterou nedávno zveřejnila společnost Siemens u příležitosti Světového energetického kongresu v Jižní Koreji. Podle jejího scénáře by se měly nové solární elektrárny stavět ve slunných oblastech jižní Evropy a větrné elektrárny ve větrných regionech na severu.

Zvláštní zdroj

Jasná pravidla pro finanční podporu navrhují europoslanci zavést také pro zvyšování energetické účinnosti. Energetické úspory přitom považují za jeden ze základních kamenů evropské dekarbonizace. Podle studie CDC Climat se přitom díky zvyšování energetické účinnosti podařilo snížit emise CO2 od roku 2005 o 100 až 200 milionů tun.

Jak nedávno uvedla Mezinárodní energetická agentura (IEA), investice do energetických úspor (221 miliard eur v roce 2011) a jejich efekt na spotřebu energie se v současné době globálně vyrovnají podílu energie, jaký do systému dodávají klasické zdroje. Výkonná ředitelka IEA Maria van der Hoevenová proto úspory označila za nejvýznamnější „zdroj“ energie. Právě tak by s nimi prý měly státy ve svých energetických strategiích počítat.

Podle europoslanců by měla Evropská komise vytvořit lepší metody pro výpočet energetických úspor a usilovat o jasnější evropský přístup k energetické účinnosti. Evropa by se tak prý mohla například více soustředit na snižování energetické náročnosti průmyslu. Významnou roli přikládá výbor kogeneraci, tedy společné výrobě elektřiny a tepla.

Zatím však není jasné, jestli bude nový cíl pro energetickou účinnost po roce 2020 také stanoven (v současné době platí cíl zvýšit účinnost o 20 %). Podle kritiků by cíl neměl být navyšován například kvůli překrývání s fungováním systému ETS. Podle zastánců ale všechny tři cíle musí „působit společně“ (více viz EurActiv 11.7.2013).