Kvůli OZE odchází podniky z Evropy, tvrdí čeští průmyslníci

zdroj: Shutterstock; autor: majeczka

V Bruselu se zítra (19. března) schází summit EU, který bude kromě Ukrajiny jednat o budoucnosti evropské energetiky. Čekat lze třeba dohadování o osudu obnovitelných zdrojů v evropské legislativě. Česko patří mezi státy, které závazek pro OZE nechtějí. Poškozuje prý evropský průmysl.

Elektrárenská firma ČEZ a čeští průmyslníci táhnou ve vyjednávání o nové klimaticko-energetické politice téměř za jeden provaz. Využívají přitom toho, že návrh klimaticko-energetického balíčku 2030 je propojen s iniciativou Evropské komise na posílení evropského průmyslu.

Včera se zástupci ČEZ a českého Svazu průmyslu a dopravy sešli v Bruselu s několika europoslanci a místopředsedou Komise Ollim Rehnem.

Bohuslav Sobotka: „Jde především o ceny energií, ale také o nastavení adekvátních pravidel pro podporu obnovitelných zdrojů.“

Vysvětlovali jim především, proč by měla EU do roku 2030 přijmout pouze jeden závazný cíl pro snižování emisí CO2, a to ve výši 40 % (oproti roku 1990). To je pozice, která se značně blíží i stanovisku české vlády. Na zítřejším summitu EU ho bude prosazovat i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

„Položím důraz na téma konkurenceschopnosti průmyslu. To zahrnuje také podporu jeho tradičních odvětví a pro vládu České republiky je zcela zásadní provázanost s klimaticko-energetickým rámcem. Jde především o ceny energií, ale také o nastavení adekvátních pravidel pro podporu obnovitelných zdrojů,“ uvedl premiér na dnešním zasedání poslaneckého výboru pro evropské záležitosti. 

Nesplněné přání

Jediný klimatický cíl by měla podle této představy doprovázet reforma systému obchodování s emisními povolenkami, která by měla zajistit vyšší cenu uhlíku.  

„Právě skrze flexibilní systém EU ETS by mohlo dojít k bližšímu propojení energetiky a průmyslu, pokud by objem vydávaných povolenek byl přímo navázán na průmyslovou produkci, aby se předešlo jejich přebytku, a tudíž snížení ceny vlivem hospodářské recese,“ prosazoval v Bruselu ředitel vnějších vztahů ČEZ Ivo Hlaváč.

Při sestavování aktuálního klimatického balíčku pro rok 2020 se v roce 2008 počítalo s tím, že cena povolenky se bude pohybovat mezi 22 a 24 eury. V současné době se ale cena za tunu CO2 pohybuje zejména kvůli ekonomické recesi pod 7 eury. Není to ale jediné očekávání z roku 2008, které se prozatím nevyplnilo.

„Podle dopadové analýzy ke klimatickým cílům pro rok 2020 měl být průměrný nárůst maloobchodních cen elektřiny v EU mezi 18,8 až 25,9 procenty. V roce 2013, tedy sedm let před splněním cíle, je nárůst už na 26,5 procentech oproti roku 2008,“ uvedl na 14. energetickém kongresu ČR státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Nezvládnuté OZE

Průmyslníci společně s ČEZ tvrdí, že za nárůstem cen stojí hlavně nezvládnutý rozvoj obnovitelných zdrojů energie. „V důsledku subvencí do OZE vzrostly ceny elektrické energie pro průmysl v Evropě od roku 2008 o 38 %, zatímco ve Spojených státech se snížily o 4 %,“ řekl včera v Bruselu Jakub Vít ze Svazu průmyslu a dopravy.

Kvůli tomuto vývoji prý hrozí, že průmysl začne z Evropy odcházet. Od roku 2008 už prý zmizelo z Evropy 3,5 milionu pracovních míst v průmyslu.

Řešením prý není ani přístup některých členských států EU, které stanovené cíle plní formou národního nekoordinovaného přístupu s využitím subvenčních a úlevových schémat. Ty totiž podle něj zavádějí nerovný přístup a podkopávají principy jednotného trhu EU.

Bez dotací

Podobný pohled má opět i česká vláda. Česko tak bude na blížícím se summitu prosazovat názor, že nový cíl pro obnovitelné zdroje po roce 2020 by měl být pouze indikativní a jednotlivé země EU by se neměly k ničemu zavazovat. Pro vyspělé technologie na výrobu obnovitelné energie by prý už hlavně neměla existovat dotační schémata.

Ekologické organizace však vládě vyčítají, že chce v evropských vyjednáváních prosazovat ještě méně ambiciózní politiku, než jakou navrhla Evropská komise. Česko totiž nejen nechce závazek pro OZE, ideálně by také rádo prosadilo emisní cíl pouze ve výši 35 %.

Závislost na Rusku

Hnutí Duha Sobotku před cestou na zítřejší summit vyzvalo, aby se Česká republika přidala ke skupině zemí, jako je Německo, Francie nebo Dánsko. Ty prosazují nejen ambiciózní cíl pro emise CO2, ale právě také závazek pro OZE.

Vojtěch Kotecký: „Vztahy mezi EU a Putinovým režimem, od kterého odebíráme nejvíc energetických surovin, se den za dnem zhoršují. Zároveň však jsme na něm životně závislí.“

Především však prý jde o řadu „malých opatření“, která vedou k rozvoji zelené energetiky a sníží závislost na fosilních palivech, jež se dovážejí mimo jiné z Ruska. Samotné OZE by totiž závislost na ruském plynu řešit nemusely – k jejich doplnění v energetickém mixu jsou totiž ideální flexibilní plynové elektrárny.  

Ekologům tak jde například o investice do zateplování a čisté dopravy nebo zlepšení recyklace odpadů. „Ekonomicky a ekologicky příznivá opatření mohou srazit naši závislost na ruské ropě o 75 procent a spotřebu zemního plynu dokonce o 80 procent,“ tvrdí Duha.

„Vztahy mezi EU a Putinovým režimem, od kterého odebíráme nejvíc energetických surovin, se den za dnem zhoršují. Zároveň však jsme na něm životně závislí. Odebíráme od něj dvě třetiny naší spotřeby ropy a 60 % plynu a loni jsme mu za fosilní paliva poslali téměř 130 miliard korun,“ komentoval to programový ředitel hnutí Vojtěch Kotecký.

Autor: Adéla Denková