Komise: Po německém zákazu jádra potřebuje EU společnou energetickou síť

Zdroj: www.ceps.cz

Evropská komise vydala dokument, který členské státy EU vyzývá k užšímu propojení elektrických sítí. Evropa tak prý bude úspěšněji čelit poklesu výroby jaderné energie poté, co se Německo rozhodlo odstavit své jaderné elektrárny. Rada EU pro energetiku bude dokument projednávat dnes (20. září) na svém neformálním zasedání v Polsku.

Dokument je nejnovější výzvou Komise k členským státům, aby upřednostňovaly energetické potřeby Unie nad domácími zájmy.  

Komise tak reaguje na oznámení Německa, že do roku 2022 vyřadí z provozu všechny své jaderné elektrárny. Země se tak rozhodla po jaderné katastrofě v japonské Fukušimě, která se odehrála na začátku tohoto roku.

„Německo postupovalo rychle a jednostranně,“ řekla Katinka Barysch, zástupkyně ředitele britského Centra pro evropskou reformu. „Se svými evropskými sousedy své plány nekonzultovali, a ti se nyní musí potýkat s následky jejich rozhodnutí.“

Německo však není jediným státem, který jádro odmítá. Italové hlasovali o zákazu jaderné energie již v roce 1987 a v letošním referendu využívání tohoto energetického zdroje opět zamítli (EurActiv 10.6.2011)

S jednotnou strategií bude EU silnější

Podle Komise odstřižení jednoho ze zdrojů energie ještě zvyšuje potřebu evropské energetické sítě. Cílem Komise je vybudovat takovou síť do roku 2014.

„Případ Německa ukázal, že v prostředí propojených energetických systémů a vnitřního trhu s elektřinou jsou všechny členské státy ovlivněny rozhodnutími, která byla přijata na národní úrovni. Je proto legitimní požadovat, aby existoval efektivní společný postup,“ píše se v dokumentu, který vydala Komise.

Společná infrastruktura by prý maximalizovala dodávky, oslabila dopad možných výpadků, a zároveň zvýšila energetické úspory.

Snaha Komise posílit dohled nad energetickými otázkami ovšem vadí některým členským státům a soukromým firmám.

Komisař pro energetiku Günter Oettinger tento měsíc uveřejnil návrhy na posílení pozice EU v energetických vztazích s dalšími zeměmi, například s Ruskem.

Podle analytiků jde o pokus znemožnit vytváření vzájemně výhodných bilaterálních vztahů mezi velkými odběrateli zemního plynu, jakými jsou Itálie nebo Německo, a hlavním dodavatelem, tedy Ruskem. Mělo by se tak zabránit vzniku situací, kdy vybudovaný plynovod obchází území tradičního tranzitního státu, jak v případě Polska a plynovodu Nord Stream.