Ke stažení povolenek je ČR skeptická, čeká na další vývoj

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Sura Nualpradid

Podle evropské komisařky pro oblast klimatu se musí členské státy brzy rozhodnout, jak se postaví k plánům na dočasné stažení části emisních povolenek z obchodování. Čeká se hlavně na pozici Německa. Česká republika je nadále skeptická, především kvůli nízkým výnosům z aukcí povolenek v letošním roce.

Evropská komise plánuje dočasně stáhnout ze systému emisního obchodování (EU ETS) 900 milionů emisních povolenek. V letech 2013 až 2015 má být pozdrženo jejich prodávání v aukcích, do dražeb by se měly vrátit v letech 2019 a 2020 (EurActiv 13.11.2012).

Komise si od tzv. backloadingu slibuje navýšení ceny povolenek, které jsou dlouhodobě příliš nízké kvůli přebytku na trhu (EurActiv 28.6.2012).  Agentura Bloomberg nedávno uvedla, že letos by mohla cena povolenek klesnout až k rekordnímu minimu 3 eur, pokud se členské státy EU na opatřeních nedohodnou. 

Budoucnost ETS nyní závisí právě na stanoviscích členských zemí a na výsledku projednávání v Evropském parlamentu.

Pro a proti

Podle evropské komisařky pro oblast klimatu Connie Hedegaardové bude mít velkou váhu rozhodnutí Německa, které prozatím k backloadingu nezaujalo stanovisko.  

Ministr hospodářství Philipp Rösler (FDP) je totiž proti zásahům do uhlíkového trhu, zatímco ministr životního prostředí Peter Altmaier (CDU) plány Komise podporuje (EurActiv 27.11.2012). Podle některých odborníků by se nakonec mohlo stát, že Německo žádnou pozici zastávat nebude. Pozornost politiků se totiž upírá spíše k zářijovým volbám do Spolkového sněmu.

Komisařka prý nechce spekulovat o tom, co se bude dít, když Německo plán na dočasné stažení povolenek nepodpoří. Je ale podle ní důležité, aby všechny členské státy, které dosud nejsou rozhodnuté, nějaké stanovisko přijaly. „Průmysl a investoři musí vědět, s čím mohou počítat,“ upozornila.

Irské předsednictví v Radě EU by chtělo uzavřít jednání o backloadingu ještě během svého funkčního období, tedy do konce června. Mezi zeměmi EU však prozatím vládne nerozhodná nálada. Vesměs se ale státy dívají na plány Komise spíše pozitivně.

Nejvýraznější výjimkou je Polsko, které již od počátku jednání proti backloadingu tvrdě vystupuje a snaží se o svém postoji přesvědčit také ostatní státy střední Evropy (EurActiv 5.12.2012). Například sousední Slovensko již ale v polovině prosince oficiálně oznámilo, že backloading podpoří.   

Příliš málo povolenek

Skepticky se k backloadingu staví také Řecko a Malta. Kypr pak požaduje výjimky pro státy, které používají tzv. derogační povolenky. Od letošního roku totiž mají všechna evropská odvětví energetiky nakupovat své povolenky v dražbách nebo na trhu. Některé země ale dostaly na základě revidované směrnice o EU ETS z roku 2009 možnost požádat o dočasnou výjimku z tohoto pravidla, a tak mohou elektrárnám nadále přidělovat povolenky zdarma (EurActiv 20.12.2012)

Pokud se ale dočasně sníží množství povolenek na trhu, pro tyto státy to bude znamenat, že z počátku obchodovacího období 2013 až 2020 budou jejich zisky z výnosů povolenek velmi nízké. Platí to i pro Českou republiku.

Letos by měl podíl ČR na dražených povolenkách představovat asi 48 milionů, odhaduje ministerstvo životního prostředí. Při uplatnění backloadingu lze očekávat pokles tohoto množství asi na 30 milionů povolenek. V rámci derogací by pak mělo být bezplatně přiděleno 27 milionů povolenek. Pro dražby by tak zůstaly pouze 3 miliony.

Výnosy z aukcí chce přitom již letos ministerstvo použít pro financování programu, který naváže na Zelenou úsporám (EurActiv 21.12.2012).

I když Česko podporuje funkční systém emisního obchodování, které je důležité pro stabilní investiční prostředí, z krátkodobého hlediska se na backloading dívá spíše skepticky. Vláda hodlá svou pozici upřesnit na základě dalšího vývoje, vyplývá z rámcové pozice, kterou schválila v prosinci.

V České republice podporuje plány Komise především společnost ČEZ, která poukazuje na to, že nízká cena povolenky ohrožuje investice do plánovaných nízkouhlíkových zdrojů. Zásadně proti umělému navyšování ceny povolenek vystupuje naopak Svaz chemického průmyslu. Svaz průmyslu a dopravy se vzhledem k rozdílným pohledům svých členů rozhodl žádné stanovisko nezaujímat.

Členské státy EU budou muset o svých stanoviscích vyjednávat také s Evropským parlamentem. Jednání by ale neměla být zahájena dříve než v polovině února. Nejdříve totiž musí o svém postoji rozhodnout Výbor EP pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Ten bude backloading projednávat tento týden (24. ledna), rozhodnutí má padnout 19. února. Celý Parlament bude o plánu Komise hlasovat v březnu nebo dubnu.