Jednání o energetické účinnosti vrcholí, Německo prý směrnici bojkotuje

Německá kancléřka Angela Merkel a francouzský prezident François Hollande; zdroj: Rada EU

V poslední fázi jednání evropských institucí a členských států o směrnici o energetické účinnosti budou podle hlavního vyjednavače Parlamentu proti sobě stát Německo a Francie. Zatímco nový francouzský prezident François Hollande je zastáncem legislativy, německá kancléřka Angela Merkel prý dosažení kompromisu ohrožuje.

Dnes (13. června) by se s největší pravděpodobností mělo podařit dosáhnout kompromisu nad návrhem směrnice o energetické účinnosti (Energy Efficiency Directive – EED), o které v současné době jedná Evropská komise, Evropský parlament a členské státy. Takový optimistický názor alespoň sdílejí vyjednavači jednotlivých institucí.

„Podařilo se nám zachránit směrnici před fiaskem,“ uvedl lucemburský poslanec za zelené Claude Turmes, který je hlavním vyjednavačem Parlamentu.

Podle jeho slov bylo potřeba přesvědčit představitele Francie, aby se postavili do opozice vůči Německu, které prý chce přijetí směrnice zabránit.

„Povedlo se nám to, takže návrh může postupovat dál,“ řekl novinářům 7. června po setkání se zástupci členských států.

Zelená Francie

Dohody s Francií o podpoře EED se podařilo dosáhnout zejména díky jmenování nového prezidenta Françoise Hollanda, který je více nakloněn zelené a úsporné energetice, než tomu bylo v případě Nicolase Sarkozyho (EurActiv 9.5.2012).

„Dříve se postoj Francie týden od týdne čím dál více blížil argumentům energetických společností, jako je EDF nebo Total,“ podotkl Turmes. Současné vedení země prý ale hlavní body směrnice veřejně prosazuje.

Projednávání EED bylo jedním z hlavních témat končícího dánského předsednictví. Během půl roku těchto rozhovorů však došlo k výraznému oslabení cílů, které směrnice obsahuje (EurActiv 30.4.2012). Podle odhadu Evropské komise tak nyní může legislativa zajistit pouze 38 % původně plánovaných úspor.

Řada členských států zatím k EED zachovává nerozhodný přístup. Patří mezi ně Finsko, Portugalsko, Estonsko, Slovensko, Nizozemsko a Španělsko, které argumentuje zejména svou špatnou ekonomickou situací (EurActiv 11.6.2012).

Podle odhadů dánského předsednictví by přitom implementace směrnice vyžadovala do roku 2020 každoročně 24 miliard eur. Na druhé straně by prý přijatá opatření mohla přinést úspory až ve výši 44 miliard eur každý rok. Podle Komise může energetická účinnost zvýšit evropský HDP v roce 2020 o 34 miliard eur a pomůže také vytvořit 400.000 pracovních míst (EurActiv 6.6.2012).

Německý bojkot

Podle nedávno zveřejněných informací patří mezi největší odpůrce závazků EED Velká Británie (EurActiv 4.6.2012). Turmes však uvedl, že největším „zklamáním“ je pozice německé kancléřky Angely Merkel.

„Je neuvěřitelné, jakým způsobem bojkotuje vyjednávání. Německo směrnici o energetické účinnosti ničí,“ prohlásil.

Vyjednavač Parlamentu připomněl, že návrh směrnice je výsledkem březnového summitu EU z roku 2007, během kterého tehdy nově zvolená kancléřka aktivně podporovala dohodu o přijetí klimatických a emisních závazků pro rok 2020. Jedním z nich je i cíl zvýšit o 20 % energetickou účinnost (oproti číslům z roku 1990). 

„Až do minulého týdne přitom německá vláda nezastávala k návrhu směrnice v podstatě žádné stanovisko,“ podotkl Turmes.