Jaké klimaticko-energetické cíle bude mít EU pro rok 2030?

zdroj: Pixabay.com; autor: Hans

Evropská komise dnes (27. března) představila zelenou knihu, která má nastartovat veřejnou konzultaci ke klimaticko-energetickým cílům pro rok 2030. Kolik těchto cílů bude a jak budou přesně vypadat? A je možné, že se vůči návrhu Komise vytvoří mezi členskými státy koalice odpůrců?

Debata o dalších klimaticko-energetických cílech Evropské unie by měla po dnešku získat konkrétní obrysy. Evropská komise zveřejnila zelenou knihu, která má odstartovat veřejnou konzultaci k závazkům pro rok 2030.

V současné době platí pro Unii trojice známých cílů 20-20-20: snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 % ve srovnání s rokem 1990, zajistit 20% podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie a zvýšit oproti roku 1990 energetickou účinnost o 20 %.

Komise je přesvědčena o tom, že pro další desetiletí potřebuje Evropa další cíle. Investorům to prý poskytne dostatečnou jistotu, protože zařízení, do kterých nasměrují své finance v příštích letech, budou v roce 2030 stále v provozu.

Stanovení cílů navíc podle exekutivy pomůže vytvořit dostatečnou poptávku po úsporných a nízkouhlíkových technologiích, což prospěje mimo jiné výzkumu a vývoji. Evropská unie prý také musí být připravena na vyjednávání o nové mezinárodní smlouvě, která by měla navázat na Kjótský protokol. Připravena by měla být do konce roku 2015 a EU by měla mít podle Komise jasno v tom, jaký postoj bude obhajovat.

Na druhé straně je nutné reflektovat významné změny, které v Evropě v poslední době nastaly, píše se v zelené knize. Na prvním místě Komise zmiňuje následky ekonomické krize a rozpočtové problémy řady členských států. Podle exekutivy je také nutné vnímat obavy domácností ohledně dostupnosti energie, stejně jako obavy podniků o vlastní konkurenceschopnost. Dokument také upozorňuje na rozdílné přístupy mezinárodních hráčů ke snižování emisí skleníkových plynů. 

Jak budou cíle vypadat?

Mezi zásadní témata debaty bude patřit samotná povaha cílů. Ze zelené knihy vyplývá, že dosud neexistuje jasný názor na to, zda by cíle měly platit na úrovni celé EU nebo zda by se měly vztahovat k jednotlivým členským státům nebo dokonce jednotlivým sektorům. Otázkou také zůstává, zda mají být cíle právně závazné.

Komise připomíná, že jednotlivé závazky jsou spolu vzájemně provázány. Vyšší podíl obnovitelné energie přispívá ke snižování emisí CO2, podobně jako vyšší energetické úspory.  Na druhé straně, příliš velké snižování spotřeby a příliš rychle rostoucí podíl obnovitelných zdrojů snižuje cenu uhlíku, a tím pádem i cenu emisních povolenek. Ty by přitom měly motivovat k investicím do zelenějších technologií.

Z navrženého dokumentu lze usuzovat, že Komise bude usilovat především o stanovení cíle pro snižování emisí CO2, domnívají se odborníci. Na základě existujících dokumentů, jako je například cestovní mapa pro přechod k nízkouhlíkové ekonomice, by takový cíl mohl být stanoven na 40 %.

Hovoří se také o 30% cíli pro obnovitelné zdroje. V jejich případě je podle Komise nutné přemýšlet o tom, zda budou stanoveny dílčí cíle například pro sektor dopravy nebo zemědělství. Je prý také důležité vzít v úvahu současnou vyspělost dostupných technologií. Pokud jde o zvyšování energetické účinnosti, k přehodnocení cíle by mělo dojít v roce 2014, připomněla Komise. Je to v souladu s legislativou, která se vztahuje k platnému cíli.

Polsko a ostatní

Podle expertů lze v příštích měsících očekávat mezi členskými státy živou debatu. Mezi hlavní odpůrce návrhu Komise bude pravděpodobně patřit Polsko. Český ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba dal pak v minulosti najevo, že Česká republika je proti stanovení závazného cíle pro obnovitelné zdroje (EurActiv 19.9.2012).

Ministři životního prostředí zemí Visegrádské čtyřky by se v souvislosti se zelenou knihou měli sejít v Praze v polovině dubna, aby sladili své postoje před neformálním zasedáním Rady pro životní prostředí. Evropští ministři by se měli sejít 23. dubna v Dublinu.

„Nejde pouze o střední Evropu. Řada jižních členských států se bude ve své současné ekonomické situaci také více uchylovat k nové podobě klimatické a energetické politiky,“ řekl v listopadu v rozhovoru pro EurActiv.cz Oliver Geden z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky.

Nadcházející rozhodnutí o závazcích pro období po roce 2020 nebudou přijímána na úrovni Rady EU, ve které stačí kvalifikovaná většina, ale na úrovni Evropské rady, kde má každý členský stát větší šanci ovlivnit, jak bude rozhodnutí vypadat, připomněl.

„Nikdo nemůže nutit tyto státy, aby přijaly ambiciózní klimatický cíl pro rok 2030,“ uvedl Geden s tím, že výsledek debaty prozatím nelze předvídat.