Studie: Chytré měření spotřeby elektřiny není výhodné pro všechny zákazníky

zdroj: CreativeCommons.org; autor: Aaron Poffenberger

Chytré měřiče spotřeby elektrické energie nemusí vždy přinášet tak velké úspory energie, jaké se od nich očekávají, zjistilo Evropské sdružení spotřebitelských svazů. Pro některé zákazníky pak prý mohou být inteligentní systémy dokonce nevýhodné. Obavy se týkají také ochrany citlivých dat, která budou mít energetické společnosti v rukou.

Do roku 2020 by mělo mít minimálně 80 % evropských spotřebitelů zavedeny inteligentní měřící systémy spotřeby energie. Ty jsou schopné získávat data od koncových zákazníků, a umožňují tak sledovat spotřebu za účelem zvýšení energetické účinnosti.

Směrnice o energetické náročnosti budov po členských státech EU vyžaduje, aby vypracovaly národní plány pro jejich zavádění. Do 3. září letošního roku by si proto členské země měly nechat zpracovat ekonomická posouzení pro implementaci inteligentního měření do přenosových soustav.

Jedním z hlavních důsledků používání inteligentních měřičů by měla být úspora energie, a tedy i výdajů u koncových spotřebitelů. Energetické společnosti jim totiž budou moci nabídnout pružnější tarify plateb a zavádět do domácností úsporné technologie.

Výhodné jen pro některé

Evropské sdružení spotřebitelských svazů (BEUC) však nedávno vydalo studii Svobodné univerzity v Bruselu, která ukazuje, že zákazníci nejsou vždy těmi, kdo mají z využívání této technologie největší prospěch.

„Chytré měřiče jsou pro některé zákazníky výhodné. Máme však pochybnosti o tom, že jsou výhodné pro všechny zákazníky,“ sdělil EurActivu Johannes Klein z BEUC.

„Jsme proti povinnému zavádění inteligentního měření pro všechny spotřebitele,“ uvedla další odbornice z BEUC Monika Štajnarová. Mohlo by to prý totiž například poškozovat zákazníky, kteří už nyní spotřebovávají minimum elektřiny pouze pro ty nejzákladnější účely.

Úřad Evropského inspektora ochrany údajů (EDPS) se navíc obává, že by dodavatelé energie mohli zneužívat vysokého množství osobních dat, který díky systému inteligentního měření získají. Pouze na energetických společnostech tak prý bude záležet, zda se jednotlivým zákazníkům rozhodnout pomáhat při šetření energie nebo ne. Mohlo by tak docházet k cenové diskriminaci.

Ne tak velké úspory

Národní hodnocení dopadů inteligentního měření, které jsou zatím k dispozici, navíc ukazují sporné odhady potenciálních úspor.

Podle Evropské komise má inteligentní měřiče zavedeny asi 10 % domácností v EU. Tito spotřebitelé jsou prý schopni dosáhnout úspor okolo 10 % a více.

Ve Velké Británii mohou zákazníci díky systému AlertMe ovládat své spotřebiče například prostřednictvím mobilního telefonu. Díky tomu jsou prý schopni ušetřit až 40 % elektřiny. Podle údajů ze Španělska šetří zákazníci díky inteligentním systémům asi 15 % energie.

BEUC však prostudoval šest analýz, které si nechaly vypracovat velké evropské energetické firmy včetně EDF a E.ON. Tyto studie ukázaly, že pokud se zákazníci rozhodnou pro chytré měřiče, podaří se jim ušetřit pouze asi 2 až 4 % energie.