Češi se musí připravit na změny klimatu. Pomůžou prý chytré budovy

zdroj: Shutterstock; autor: 9comeback

Kvůli změnám klimatu budou v Česku v příštích desetiletích teplejší léta i zimy. To na jedné straně umožňuje snadnější využití sluneční energie v zimě, v létě to však bude vyžadovat lepší ochranu proti přehřívání. Pomoci tomu mohou nejrůznější prvky v konstrukci nebo okolí budovy. Lépe se bude muset hospodařit nejen s energií, ale také s vodou. Jak se mohou české budovy připravit na měnící se klima, ukazuje nová studie.

Vedle migrační krize jsou klíčovým slovem letošního roku klimatické změny. V prosinci mají státy OSN podepsat v Paříži novou světovou dohodu o snižování emisí skleníkových plynů, která má ovšem zahrnovat také opatření nutná pro přizpůsobení lidských sídel novým klimatickým podmínkám.

Ty se podle odborníků dotknou i České republiky. I když bude střed Evropy patřit k méně postiženým oblastem, lze počítat s častějším výskytem tropických dní (s teplotami nad 30 °C), kterých může být v polovině století každoročně až o dvanáct víc. Na dvojnásobek oproti současné situaci může v některých oblastech vzrůst i počet tropických nocí (nad 20 °C).

Budovy potřebují kvalitní obálky, stínící prvky, nové systémy hospodaření s vodou nebo přípravu na možné výpadky dodávek energie.

Upozorňuje na to studie Katedry fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, která vznikla ve spolupráci s analytickým centrem Glopolis.

Vzroste podle ní také riziko vzniku městských tepelných ostrovů, tedy městských oblastí s teplotou znatelně vyšší než okolí. To pocítí především obyvatelé Prahy a Brna.

Na druhé straně může Česko počítat s mírnějšími zimami, protože počet arktických dní (pod -10 °C) a ledových dní (teplota pod bodem mrazu) bude klesat.

Změny se ovšem dotknout nejen teplot, ale také množství srážek. Jejichž úhrn se zvýší v zimním období, zatímco v létě bude naopak klesat. Podle studie výrazně vzroste počet dnů bez srážek a zvýší se riziko vzniku sucha a požárů, a to hlavně v teplé oblasti jižní Moravy. Vzroste však naopak i riziko přívalových dešťů a následných lokálních povodní.

Pohodlnější budovy

Ne všechny změny musí na všechny obyvatele Česka působit negativně, přesto lze podle odborníků změnit organizaci lidských obydlí tak, aby se i ve změněném prostředí žilo pohodlněji. Řadu opatření lze provést přímo v budovách.

„Letošní léto ukázalo, že problémy způsobené extrémy v počasí jsou problém, který je potřeba akutně řešit. Ve větších městech, kde vlny veder způsobily takzvaný tepelný ostrov, nešlo v domech a bytech téměř přebývat. Už nyní je třeba začít konstruovat a renovovat budovy tak, aby byly na tyto extrémy připravené,“ uvedl na včerejší tiskové konference ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub.

Aliance reprezentující firmy z oblasti energeticky úsporného stavebnictví včera představila studii, podle níž budou budovy v příštích letech a desetiletích potřebovat kvalitní obálky, stínící prvky, nové systémy hospodaření s vodou, ale také přípravu na možné výpadky dodávek energie.

Návrhy se podle aliance promítají i v aktuálně projednávané Národní strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách České republiky, kterou má v nejbližších týdnech schvalovat vláda.

Jak se ochladit

Aby si vnitřek budov uchoval stálé prostředí, budou domy podle spoluautora studie Michala Čejky potřebovat kvalitní a vysoce izolovanou obálku.

„Ta zajistí nejen velmi nízkou spotřebu energie na vytápění a chlazení, ale také vysokou celoroční stabilitu vnitřního prostředí. I při přerušení dodávek tepla či chladu lidé uvnitř objektu relativně bez problémů přežijí mnoho dní,“ řekl včera.

Vzrůstajících teplot lze podle něj využít pro zisk sluneční energie v zimním období. V teplejší části roku se naopak do budovy musí tepla dostat co nejméně. Toho lze dosáhnout například vhodným zapojením prosklených ploch, kterých nemá být na budově příliš mnoho. Pomohou také stínící prvky.

Horké noci

Jako další opatření navrhuje studie takzvané noční předchlazení – zejména pokud má budova vhodnou vnitřní dispozici, lze totiž jednoduše využít chladnějšího nočního vzduchu, kterým se vnitřek objektu provětrá.

S adaptačními prvky je potřeba počítat už při projektování.

I vzhledem k nárůstu počtu tropických nocí je k tomu mimo jiné nutné, aby měla budova vhodné okolí. „Pokud jsou v okolí budovy rozsáhlé akumulační plochy jako asfaltové parkoviště, teplota vzduchu může být až o několik stupňů vyšší,“ vysvětluje Čejka.

Vnitřní prostředí budovy tak může pozitivně ovlivnit využití zeleně, která se může nacházet jednak v okolí, ale i přímo v samotné konstrukci. Vedle zelených ploch pomohou také vodní prvky jako fontány, dešťová jezírka nebo pítka, dodávají autoři studie.

Důležitou součástí prevence tepelných ostrovů ve velkých aglomeracích je i volba barev a odrazivost použitých povrchů.

Hospodaření s energií i vodou

Pokud je nakonec nutné stejně použít chladicí systém, měl by být podle Šance pro budovy navržen tak, aby měl co nejnižší energetické nároky.

„V rámci celkového energetického konceptu je potřebné zajistit pokrytí části potřebné energie místními obnovitelnými zdroji energie. Důležitá je instalace systému řízeného větrání s rekuperací tepla,“ dodává aliance.

Vedle zajištění nízké energetické náročnosti by měl prý koncept budovy zahrnovat i systém šetrného hospodaření s vodou. Spotřebu pitné vody lze snížit například využitím vody dešťové nebo třeba přefiltrované vody z pračky a sprchy. Potřebné je prý také klást důraz na zasakování srážkové vody co nejblíže místu dopadu.

Se všemi potřebnými prvky se musí podle Čejky počítat už při projektování domu. „Nelze přijít k projektu, který má schválené stavební povolení, a požadovat opatření, která budovu adaptují na změnu klimatu. To samozřejmě do jisté míry možné je, vznikají však vícenáklady,“ vysvětluje.

S vhodným přístupem však podle něj není adaptace nových budov na měnící se klima složitá ani nákladná. Horší je to u renovací. Platí však, že čím rozsáhlejší rekonstrukce, tím jednodušší je zapojení adaptačních prvků, dodává.

Autor: Adéla Denková