Fungování ETS mohou narušovat i klimatická opatření, upozorňuje zpravodaj Parlamentu

Ian Duncan; zdroj: Evropský parlament

Z emisního trhu by se mohly stahovat povolenky odpovídající emisím ušetřeným například díky odklonu od uhlí. Navrhuje to parlamentní zpravodaj Ian Duncan, který včera představil svou pozici k revizi ETS. Podporuje také vícestupňový přístup k bezplatnému přidělování povolenek, který by lépe odpovídal tomu, jak jsou jednotlivá průmyslová odvětví ohrožena tzv. únikem uhlíku.

Skotský konzervativní europoslanec Ian Duncan včera zveřejnil předběžnou představu o pravidlech, podle kterých by se měl po roce 2020 řídit evropský systém emisního obchodování (EU ETS).

O návrhu zprávy, který připravil ve spolupráci se stínovými zpravodaji z ostatních politických skupin, má výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) hlasovat na konci letošního roku. Na začátku roku 2017 má pak dokument zamířit na plénum Parlamentu.

Jaké jsou hlavní otázky projednávané v revizi ETS? Podívejte se na ČLÁNEK.

Během příštích měsíců by měly společnou pozici k reformě systému dojednat i členské země. Stejně jako Duncan přitom budou vycházet z návrhu, který Evropská komise představila před necelým rokem.

Vzhledem k dosavadním zkušenostem s emisním obchodováním jsou na stole dvě otázky: jak zvýšit cenu uhlíku, aby motivovala k využívání nízkoemisních zdrojů, a jak spravedlivě rozdělit bezplatné emisní povolenky mezi podniky, které by jinak mohly kvůli nákladům na klimatickou politiku odcházet z EU (tzv. únik uhlíku).

Přezkum cíle v roce 2023

Čekalo se například, jestli zpravodaj Parlamentu navrhne zvýšení takzvaného lineárního redukčního faktoru (LRF), podle kterého se počet povolenek na trhu každoročně snižuje o určené procento, aby se zajistilo snižování emisí.

Evropskému cíli pro snížení emisní skleníkových plynů o 40 % do roku 2030 odpovídá LRF ve výši 2,2 %. Přesto, že podle některých názorů je tento cíl málo ambiciózní, se Duncan přiklonil na stranu těch, podle kterých to zatím stačí.

Navrhuje však, aby Komise LRF přezkoumala v roce 2023. Tedy v době, kdy proběhne první povinné přezkoumávání závazků přijatých v rámci Pařížské klimatické dohody z prosince minulého roku.

Počítá se totiž s tím, že příspěvky jednotlivých hráčů k boji s globálním oteplováním by mohly být časem výraznější. Komise už dala v minulosti najevo, že dříve než v roce 2023 do evropských cílů zasahovat nechce.

Co s přebytkem povolenek

Duncanův návrh reaguje i na sílící debatu o tom, jestli se fungování ETS nekříží s různými opatřeními přijímanými v rámci unijní klimaticko-energetické politiky nebo přímo v jednotlivých zemích. Tedy například jestli energetické úspory nebo využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) nesnižují poptávku po emisních povolenkách, která je kvůli dlouhodobému přebytku už tak příliš nízká.

Podle některých názorů to lze vyřešit zvýšením cíle pro snižování emisí. Objevují se ovšem nápady na další opatření. Česká elektrárenská firma ČEZ například navrhuje, aby se objem povolenek odpovídající emisím ušetřeným například díky využívání OZE přesouval mimo trh do rezervy, která má v rámci ETS fungovat od roku 2019.

Vztahovalo by se to třeba i na případy, kdy se členské státy rozhodnou ukončit výrobu energie z uhlí.

V čem spočívá vícestupňový přístup k bezplatné alokaci? Přečtěte si ČLÁNEK.

„Snažíme se prosazovat automatické stabilizátory, tak aby byl objem aukcí automaticky přizpůsoben ztrátám na straně nabídky. To znamená, že pokud by se například Německo rozhodlo ukončit provoz uhelných elektráren odpovídající určitému objemu emisí, snížila by se o příslušný objem i nabídka povolenek,“ vysvětlil na včerejší konferenci k emisnímu obchodování Ondřej Strecker z útvaru Analýzy trhů a prognózy v divizi Strategie ČEZ.

Návrh parlamentní zprávy počítá s něčím podobným. Povolenky odpovídající množství emisí ušetřenému díky uzavření špinavých elektráren by mohly členské státy do tržní rezervy odevzdávat každé dva roky.

Komise by také měla podle Duncana každý rok hodnotit, jestli k překrývání jednotlivých politik skutečně dochází.

Ohrožená odvětví

Podobně jako zpravodaj spoluodpovědného výboru pro průmysl Fredrick Federley se Duncan zabývá nápady, jak smysluplně rozdělit bezplatné povolenky odvětvím ohroženým únikem uhlíku.

Sektory by podle něj měly být rozděleny do několika skupin podle toho, jak vysokému riziku čelí. Ty nejohroženější by měly nárok na 100 % povolenek zdarma. Odvětví s vysokým rizikem by mohla dostávat až 75 %, „středně ohrožená“ až 50 % a skupina sektorů s nízkým rizikem by mohla počítat maximálně s 30 %.

O takovém vícestupňovém přístupu k bezplatné alokaci se v souvislosti s revizí ETS hodně debatuje. Podle některých názorů jde totiž o způsob, jak se vyhnout použití tzv. opravného koeficientu. Ten plošně snižuje množství zdarma udělených povolenek, pokud by v součtu mělo přesáhnout předem stanovené množství. S vícestupňovým přístupem by prý bezplatná alokace více odpovídala skutečným potřebám podniků, a opravy by tak nebyly potřeba.

Česká republika ale podle vedoucího oddělení obchodování s emisemi na ministerstvu životního prostředí Jana Tůmy takový přístup nepodporuje.

„Máme sice zastoupen průmysl v těch nejohroženějších sektorech, ale zároveň máme poměrně vysoký podíl alokace, která ohrožena únikem uhlíku není. Vícestupňový přístup by byl pro Českou republiku výhodný, pouze pokud by hrozila aplikace skutečně vysokého opravného koeficientu – to se však příliš neočekává,“ uvedl na včerejší konferenci.

Článek vznikl u příležitosti konference 25. Emission Trading, kterou v Praze pořádala společnost B.I.D. services.

Adéla Denková