Fond obnovy pomůže Česku snížit emise, na splnění klimatických cílů ale stačit nebude

© Pixabay

Česko musí bojovat s pandemií, znovu nastartovat hospodářský růst, transformovat energetiku a snížit emise skleníkových plynů. S tím vším má Česku pomoci evropský rozpočet. Zdrojů je dostatek, otázkou zůstává, jak je efektivně využít.

Česko se připravuje na čerpání 180 miliard korun z evropského fondu obnovy. Záchranný fond Evropské unie přilákal velkou pozornost, zejména kvůli tomu, že je financovaný ze společné evropské půjčky.

Česko chce s pomocí fondu obnovy přispět k plnění evropských klimatických cílů. Právě to po něm požaduje i Evropská unie, státy EU se totiž shodly na tom, že obnova ekonomiky musí být v souladu s klimatickými ambicemi, mezi které patří i dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

Z dosavadních plánů vyplývá, že 19 miliard korun z fondu obnovy by mělo jít přímo do českých domácností, které se nyní významně podílí na spotřebě energie a vypouštění skleníkových plynů. Z toho 10 miliard korun má podpořit pokračování programu Nová zelená úsporám, zbývajících 9 miliard korun má jít na kotlíkové dotace.

Pokračování kotlíkových dotací potvrdil v rozhovoru pro Deník i ministr životního prostředí Richard Brabec. Podle Brabce by měla být část dotací určena především nízkopříjmovým domácnostem.

Na kotlíkové dotace půjdou další miliardy, říká Brabec

Spojuje v sobě snahu o zlepšení životního prostředí, snížení spotřeby energie a vedle toho ještě lidem usnadňuje život. Kotlíkové dotace jsou i podle ministra Richarda Brabce výkladní skříní využití peněz z unijních fondů.

Co se týče Nové zelené úsporám, která financuje vše od zateplování domů přes výměnu oken, pořízení solární elektrárny až po stavbu pasivních domů, tak ta by měla pokračovat až do roku 2030. Nyní se dokonce rozšířila o renovace mimopražských bytových domů, které dosud dotoval jiný program – Integrovaný regionální operační program (IROP) financovaný z kohezních fondů EU.

Nová zelená úsporám je nyní financována z výnosů z prodeje emisních povolenek. Nově se k ním ale přidají právě finance z fondu obnovy. Jak upozornil Petr Holub, ředitel Šance pro budovy, vláda by měla zajistit, aby se se změnou financování programu z pohledu žadatelů nic nezměnilo.

Ministerstva by pak podle něj měla také uvolnit peníze na projektovou přípravu. Ministerstvo průmyslu a obchodu potvrdilo, že má v plánu za tímto účelem navýšit prostředky v národním dotačním programu Efekt. S projektovou přípravou by měla pomoci také Evropská investiční banka.

Zdrojů je hodně, ale je důležité je dobře zkombinovat

Fond obnovy bude mít Česko k dispozici na omezenou dobu. Do roku 2023 bude muset peníze z něj rozdělit mezi žadatele a do roku 2026 je také vyplatit. Fond obnovy zároveň není jediným evropským zdrojem financí, které může Česko na zvyšování energetické účinnosti využít.

Česko bude mít k dispozici také finance z kohezních fondů – například z Operačního programu Životní prostředí. Dále bude moci čerpat z Fondu spravedlivé transformace, který je ale určen pouze pro uhelné regiony. Dalším slibným zdrojem peněz je Modernizační fond financovaný z evropského systému pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS).

„V současné chvíli se pro financování energeticky úsporných renovací nabízí řada fondů. Je potřeba nakombinovat je tak, aby mezi nimi nemusel vlastník budovy rozlišovat a složitě dohledávat potřebné informace, ale mohl si pohodlně na jednom místě vybrat vhodný způsob podpory podle toho, zda se jedná například o rodinný dům nebo školu,“ apeloval Holub při příležitosti on-line kulatého stolu, který organizoval server Euractiv.cz ve spolupráci s Šancí pro budovy a Komorou obnovitelných zdrojů energie.

Obnovitelné zdroje se budou opírat o Modernizační fond

Podobné požadavky zaznívají i od podporovatelů rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Právě obnovitelné zdroje a snižování spotřeby energie mohou Česku pomoci dosáhnout klimatických cílů.

Stát ale zatím obnovitelné zdroje dostatečně nepodporoval, na což dlouhodobě upozorňuje i Evropská komise.

Cesta k obnově ekonomiky vede podle Komise skrze obnovitelné zdroje. Jde Česko správnou cestou?

Restart ekonomiky po koronaviru je podle Evropské komise příležitostí, která může vést k zelenější budoucnosti. Důležitou roli by v tom mohly hrát obnovitelné zdroje energie. Na ty se ale v České republice zatím poněkud zapomíná.
Minulý týden Evropská komise odhalila svůj ambiciózní plán na …

„Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za jakýsi doplněk, jehož rozvoj po nás chce Brusel. To je ale zásadní nepochopení. Kromě uhlí je to náš jediný domácí zdroj, a proto bychom o jejich rozvoj měli mít mimořádný zájem,“ prohlásil Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů.

Obnovitelné zdroje se rovněž dočkají podpory z fondu obnovy. Hlavním zdrojem financí pro jejich rozvoj však bude Modernizační fond. Ten by měl v následujících deseti letech přinést do Česka zhruba 150 miliard korun. Přibližně 60 miliard by přitom mělo jít právě na rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Modernizační fond by měl financovat také úspory energií v průmyslu. Podniky by si tímto způsobem mohly sáhnout až na 30 miliard korun.

Přípravu Modernizačního fondu provází řada přešlapů a zmatená komunikace

Rozdělování financí na modernizaci české energetiky, respektive schvalování Obecného programového dokumentu Modernizačního fondu, ukázalo v jasném světle největší slabinu Ministerstva životního prostředí (MŽP), nebo možná dokonce i celé české vlády.

S penězi se navyšují i evropské cíle

Česko si v Bruselu vyjednalo více než 900 miliard korun z evropských fondů, nemůže je ale využít jen tak na cokoli. Třetina peněz musí jít na ochranu klimatu. Zbytek financí může jít i na jiné projekty, ale nesmí výrazně škodit životnímu prostředí. Požadavky vyplývají z nové evropské klimatické politiky – Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je směřovat kontinent k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.

Česko si tak nyní láme hlavu nejen s tím, jak peníze efektivně využít, ale také jak s jejich pomocí splnit náročné klimatické cíle. Dosažení uhlíkové neutrality je přitom pouze jedním z nich. Do roku 2030 by měla EU snížit emise skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990. Podíl obnovitelných zdrojů energie by měl do roku 2030 dosahovat alespoň 32 procent a energetická účinnost se má zlepšit alespoň o 32,5 procenta.

Cíl pro obnovitelné zdroje a spotřebu energie se přitom zřejmě bude navyšovat, podobně jako tomu bylo u snižování skleníkových plynů. S návrhem by měla Evropská komise přijít na jaře letošního roku.

Německo uvalilo daň na topení zemním plynem. Měla by ji zavést celá EU, říká německý expert

Německo zavedlo od letošního roku uhlíkovou daň. Podle německého experta na bioenergii Dominika Rutze by měla stejně tak postupovat i celá Evropská unie. Uvedl to v rozhovoru pro EURACTIV.cz.