Energetická účinnost dostala od Parlamentu zelenou

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: jscreationzs

Evropský parlament podle očekávání schválil směrnici o energetické účinnosti, o kterou se v Bruselu v průběhu roku sváděla těžká vyjednávání. Výsledný kompromis sice oslabil původní úsporné cíle, podle europoslanců má však nadále svůj smysl, a to nejen pro evropskou energetiku, ale pro ekonomiku jako takovou.

Evropský parlament včera (11. září) během svého plenárního zasedání výraznou většinou schválil směrnici o energetické účinnosti (Energy Efficiency Directive – EED), která od začátku letošního roku patřila mezi nejvíce diskutované právní předpisy EU (EurActiv 13.6.2012).

Legislativa zavádí povinná opatření, která povedou k úsporám energie. Unii by tak měla pomoci dosáhnout jednoho z klimaticko-energetických cílů do roku 2020, a to snížení spotřeby energie o 20 % (dalšími cíli jsou snížení množství emisí skleníkových plynů a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na výrobě energie).

Po celou dobu vyjednávání se evropské instituce přetahovaly se členskými státy o to, zda budou její cíle závazné nebo ne. Nakonec byly dohodnuty jako nezávazné. „Rozhodující je zachování závazné povahy celounijního cíle, na jehož dosažení mají členské státy povinnost s Komisí účinně spolupracovat,“ okomentoval to český europoslanec Jan Březina (EPP), který se jako člen výboru pro průmysl, výzkum a energetiku na přípravě směrnice podílel.

„Tato zásadní legislativa není důležitá pouze pro zajištění energetické bezpečnosti a splnění klimatických cílů. Dodá také skutečný impuls ekonomice a pomůže vytvářet pracovní místa,“ prohlásil lucemburský europoslanec za zelené Claude Turmes, který byl zpravodajem Parlamentu k EED (EurActiv 14.6.2012).

Podle jeho slov také směrnice sníží závislost Evropy na dovozu energetických surovin, která zatěžuje ekonomiku evropských zemí.

„Pro Českou republiku je rozumné využití této legislativy příležitostí ke snížení energetických nákladů na evropský průměr a přesunout ušetřené prostředky do evropsky podprůměrných mezd. Jednoduše řečeno, můžeme méně pálit, víc platit lidem,“ řekl český europoslanec Pavel Poc (S&D), který se vyjednávání o směrnici účastnil jako stínový zpravodaj ve výboru pro životní prostředí.

Jak se bude spořit

Směrnice po zemích EU vyžaduje, aby každý rok renovovaly 3 % (počítáno na podlahovou rozlohu) vytápěných nebo klimatizovaných budov, které vlastní a využívají národní vlády. Týká se to prozatím staveb, jejichž užitná plocha přesahuje 500 metrů čtverečních, od roku 2015 pak budov s rozlohou nad 250 metrů čtverečních (EurActiv 11.6.2012).

Dalším z hlavních bodů legislativy je povinnost energetických firem ušetřit každý rok u svých koncových zákazníků 1,5 % prodané energie (EurActiv 7.6.2012). Netýká se to pouze energie využívané pro dopravu.

Všechny velké podniky pak budou muset procházet povinnými energetickými audity. Ty by měly začít nejpozději tři roky poté, co směrnice vstoupí v platnost a měly by probíhat každé čtyři roky. Malé a střední podniky se však této povinnost vyhnou.

Členské státy navíc budou muset pro podporu energetických úspor zajistit finanční zajištění. Směrnice také žádá, aby země vytvořily dlouhodobé strategie pro renovace budov (EurActiv 31.7.2012).

Krvavý kompromis

Jak již bylo zmíněno, konečná podoba směrnice je výsledkem složitého vyjednávání mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a členskými státy. Její hlavní cíle proto byly oproti původnímu znění oslabeny (EurActiv 5.4.2012).

„Podle odhadů by přijatá opatření měla vést k úsporám energie do roku 2020 ve výši 17%, tedy jen lehce pod původně plánovaným cílem 20%," řekl k tomu Březina.

Ten výslednou podobu považuje za řešení, které pro členské státy není nadměrně svazující, ale ponechává jim rozumnou míru volnosti.

„Jedná se o krvavý kompromis zohledňující požadavky členských států, aniž by byl přitom puštěn ze zřetele ambiciózní cíl dosažení 20% úspor energie do roku 2020. Pokud by současná legislativa zůstala v platnosti beze změny, bylo by uvedeného cíle dosaženo jen z poloviny," dodal.